Styl Marka Buxtona mi dost často nesedí, ale kromě Jerome Epinetta je jediný, komu se prostřednictvím lipového květu a čerstvě vyloupaných mléčně bílých mandlí povedlo vytvořit alespoň typově podobný medově nazelenalý tón jako v Green od Byreda blahé doby. Po svém je ovšem doplnil máslovým kosatcem a sklenicí absintu s plátkem svěžího bergamotu, kam posléze příihodil i pár hvězdiček lékořicově větrového badyánu. Jen je škoda, že si neodpustil v dřevitém základu ten kašmeran, který vůni zbytečně prohřívá a "ředí".
Styl Marka Buxtona mi dost často nesedí, ale kromě Jerome Epinetta je jediný, komu se prostřednictvím lipového květu a čerstvě vyloupaných mléčně bílých mandlí povedlo vytvořit alespoň typově podobný medově nazelenalý tón jako v Green od Byreda blahé doby. Po svém je ovšem doplnil máslovým kosatcem a sklenicí absintu s plátkem svěžího bergamotu, kam posléze příihodil i pár hvězdiček lékořicově větrového badyánu. Jen je škoda, že si neodpustil v dřevitém základu ten kašmeran, který vůni zbytečně prohřívá a "ředí".