Coco Blanc je nejpopulárnější vůně značky a i mezi gurmánkami jako takovými se těší oblibě. Jde příjemně do prostoru, je sladká, ale ne přeslazená, není nudná ani příliš jedlá. Voní jako kombinace Coromandelu edp bez pačuli a Honoré Delights (Ex Nihilo), trošku šmrncnutá čajovým kořením z klasické Omnie. Na začátku cítíme zmrzlinový kornoutek, krémovou bílou čokoládu a několik hoblinek sušeného kokosu. Časem se přes mléčně kakaový poprašek s lehoulince živočišným mošusovým semínkem přehoupne do sušenkového santalu, který je ale mnohem víc dřevitý a míň sladce sušenkový než třeba v Santal Complet (Fragrance du Bois) nebo Sandalsun (Hermetica). Zkrátka dřevitá gurmánka s bílou čokoládou.

dojem fiflena, výraznější zaměnitelná líbivka

Zvláštní kombinace hřejivě kořenitého santalového dřeva a suchého kakaového poprašku, kde mě ovšem ruší broskvová šťáva. Vůně je nasládlá, pižmově kořenitá, ale kvůli té broskvi na mě jinak zajímavá kombinace působí upatlaně.

Jemná káva s kakaovým podtónem, bohatě okořeněná svěže zeleným kardamomem a hladkou skořicí, zahřátá ambrou. Není to sladká jedlá gurmánka.

zázvor, kardamom a hřebíček, závan kořenité svěžesti. vůně je lehká a vzdušná, s pikantní „špičkou“, v létě jistě velmi osvěžující, příjemně prodchnutá květinami, na jemném, nasládle pižmovém základě.

Ambra vonící trochu nasládle a trochu slaně jako tělo lehce prohřáté, zahalené bílým pižmem, zapřené o pelest postele z nelakovaného masivu. Sametový, hebký hlas s pastelovým nádechem kosatcového prachu šeptá do ucha pohádku o šťastném životě. Oči roní průsvitně vanilkové slzy, jednu za druhou, každá se kontaktem s kůží, s tváří, změní v lehký labdanový opar, zmizí a nikdy neskane. Prostor je už vyplněný mlžným kadidlový nádechem, nehty se zabořují do měkkého, téměř bílého dřeva a dělají rýhy, ambra se prolíná se suchým dřevem, každý nádech touží po dalších kosatcových slovech, měkkých jako pomalé pohlazení, s každým výdechem se roní další vanilková slza. Odtažitá křehkost kosatce zasazeného do intimní důvěrnosti ambry se dřevem, zahalené balzamickým závojem lehkým jako pavučina.

víc santalu než v Santal Blanc téže značky

málo pačuli, dost ovoce (švestka?)

Tady bych ráda napsala něco zajímavého, ale vonělo to zejména sladce, vanilkově, krémově vanilkově, gurmánsky vanilkově, pokud někdo chce, tak i orchidejově vanilkově, ale to už vyžaduje fantazii. Blízká podoba s montalovskou Vanille Absolu v typu vanilky i typu sladkosti. Něco jiného? Ale kdeže. Vývoj? Coprosim? Intenzita? Značná.

sladká

toho santalu tam teda moc není

na papírku mnohem lepší než na mé kůži... hořkopomerančová kolínská, suché bylinky a zase ten divný zpocený chlap