Rozinky (hřebíček?), ambra. Umírněně vanilky/tonky, jen na prohřátí. Jablečný kompot. Pak oříšky (Mourek píše vetiver). A tabák taky trochu. Laudano Nero ani omylem, ale je pěkná.

Kožené křeslo, ušák, do kterého zalezu, když mi není dobře. Obejme mě, oddělí od okolí, ale nestísňuje, neuzavírá mě do malého prostoru. Poskytuje bezpečí, ponechává výhled. Když se na to soustředím a hledám, nacházím i karafiát ze složení.

Tabák a citron ano, ale taky nálož vanilky. :-(

Na kůži: asi se na mně blbě rozkládá... na to, že to má být růže, růže a růže, na mně se růže cítit nedá. Spíš otravná vůně drogerie. Ostrá a vlezlá.

Lehké rajčatové listy. Nebo listy černého rybízu? Probleskuje maličko sladkosti do toho zelena. Na kůži moc pěkná.

Pudrový pomerančový květ, ale lehký. Žádné torzo od JPG. Pak meruňky. Toto postupně odezní.

Krásný bergamot na úvod, poté zjemněný medem, ale stále se špičkou. Přidá se mi dubový les. Moc pěkná.

Moc pěkná lehčí květinová vůně. Jarně letní. Červen, prázdniny, cestování. Ne přírodou, spíš po městě. Asi ne Tel Aviv (to bych měla jinou -ničím nepodloženou- představu, viděla bych to spíš na Řím třeba. Nebo i Budapešť... Typově L'Amandier.

Na kůži: začátek = žádný bergamot, citron ani neroli, takže asi hloh? A je teda zvláštní... Pak maslovy krém ze složení s kosatcem. Ale není mi to moc příjemné. :-(

Narcis a včelí vosk. Dřevo (asi cedr). Kosatec. Kůže. To vše v rychlém sledu. A pak už se to mísí a přeskupuje... a je to moc příjemné.

Mentol s medem. Suché dřevo. Trocha jehličí. Srst. Zvláštní vůně kombinující protiklady. Sladkost a větrovost. Špína, ale není to špinavé... Květiny (fialka?), ale není to květinové. Asi bych nenosila, ale počin je to určitě zajímavý a ne obecně nenositelný.

Pendrek bez cukru. Jód. A pak už to jen slábne.

Zpočátku odlakovač. Pak se mihla nějaká zeleň, ale rychle zmizela do neurčita.

Prach, broskve a tmavá čokoláda. Za chvíli převládne čokoláda.

Kůže. Dubový mech. Trocha kadidla. Tohle je takový Temný hvozd z Hobita. Starý les, mech, přítmí..., proudí tu Lesní řeka (studené kadidlo) a unáší dubové sudy s hobity... a všude probleskuje tušení, že celý tenhle les není jen tak, že tu působí různé prastaré síly a kouzla stromů i elfů...

Smůla s jehličím. Fakule před zapálením.

Krém. Moc příjemný krém. Ale nic dalšího. :-( Moc pěkná, ale nemusím mít.

Divná. Mýdlo, kafe a kytky. Někdy je cítit víc to a jindy ono. Z kytek asi nejvíc levandule, amyris (je-li to kytka) ani fialku nepoznávám. Kafe ustupuje levandulovému mýdlu. To je sice moc příjemné ale ničím výjimečné.

Na kůži: už na začátku NE. Umělá, kousavá, "svěží ". Pak svěží kytky. Na zbytek jsem neměla morál a umyla.

Teplá, dřevěná, zelená, maličko kouřová, moc pěkná.

Na začátku něco, co protáhne nos. Eukalyptus? Pak přijde ostřejší zelenkavá šťáva, možná že z té břízy, dobře vychlazené a říznutá citronem. Později vůně jakoby změkne a trochu zteplá. Rozhodně nevšední, spíš pánská.

Tak tohle je lahodná sklenka zlatavého alkoholu s příměsí švestek, které dodávají jakousi šťavnatost. A protože v něčem ten alkohol musel zrát, po chvíli cítím i dřevo. Cedr to imho není, ale nejsem znalec. Vůně je velmi teplá, ale díky švestkám ne suchá. Pokud je tam tabák, na mně se neprosazuje. Švestky a zlatavý mok zůstávají hlavním vjemem až do dojezdu.

Není vůbec špatná, nicméně hodně lehká, nečekat těžký tabák s medem.

Papírek: Jam-> ne

Na kůži: v úvodu soliflor růže