Serge Lutens

vďaka za info. Tak, či tak je to cez čiaru. Aj chamtivosť by mala mať nejaké medze. 

Muscs Koublai Khan

Než jsem Koublaie vyzkoušela úplně poprvé, představovala jsem si podle recenzí, z nichž některé ho označovaly jako vůni nemytého chlapa na koňském hřbetu, kdovíjakou pecku. Ale ani nyní s větším odstupem času na ní nenacházím nic extrémně živočišného, co by mě mělo porazit. Pořád je to příjemná pižmovka s kapkou bergamotu, hřejivým včelím voskem s medovými podtóny, příjemně živočišným kmínem a propolisovou ambrou.

Pokud by takhle voněl kůň, tak jedině nějaký důkladně vymydlený a takový, jemuž někdo nasadil koženou uzdu a do hřívy zapletl několik růží, které se po rozvonění objeví a které zásluhou velmi dobře zapracovaného pačuli a labdana působí až sametově. V drydownu už jen vůni zlehka prosladí vanilka, čímž utlumí úvodní voskovou medovost. Kdyby takhle voněli nejen chlapové od koní, vůbec by mi to nevadilo.

Docela se divím, jak jsi ho popsala. Nosím Muscs Koublai Khan každoročně v babím létě a umí to být pěkná kupka "odpadu ze stáje", když na to přide. A do studeného vlhkého počasí bych si určitě netroufla ho vzít.

Na mně je bez stáje i teď v zimě, mám zbytek odstřiku od moudjahidine. Nicméně jsem dospěla k závěru, že víc se mi líbí na chlapovi.

Na to, abych to testovala na manželovi, mám moc malý zbytek.

Tuberéuse Criminelle

Zavolejte, prosím, někdo 911! Tahle masožravá kytka se mě právě pokusila už poněkolikáté zabít. Co na tom, že mě nejprve přivítala osvěžujícím pomerančovým květem, když mě vzápětí postříkala stejným jarem na nádobí jako v Mandarine Mandarin, aby mě v nestřežené chvíli mohla chytit pod krkem a přidusit mě navlhlou hlínou v květináči s uhnívajícím hyacintem a eukalyptem. A protože ani to jí nestačilo, zasáhla mě i několika dobře mířenými ranami muškátovým oříškem.

Teprve po třech hodinách se jí mě zželelo, sundala masku a konečně se odhalila: mléčná tuberóza s podtóny kokosové vody, jaké najdete např. v Carnal Flower, ozdobená šťavnatou zelení. Díky bílému pižmu se špetičkou vanilky působí v základu jako čerstvě opylená. Aby ale dostála své pověsti kriminálnice, nezapomněla na rozloučenou vytáhnout hřebíčkové drápky. Velký obdiv každému, kdo ji dokáže nosit.

ne/správne použitá tuberóza by mala byť na zozname zakázaných zbraní spolu s yperitom...

Tak do Douglasu Na Příkopě už tester Železné pany konečně dorazil, včera jsem ho tam viděla. Muselo to být ale až teď někdy v druhé půlce března, protože před 14 dny tam ještě nebyl, když jsem ho hledala.

Takže jestli teď někdy budeš mít cestu kolem, můžeš zajít přezkoušet. Akorát ho mají už skoro půlku pryč.

Ještě nikdy jsem nevyužila ten jejich dvoustovkový kupón, vždycky mi stihl propadnout... a teď na potvoru žádný neposlali, tak to tam nepoběžím :(

L'Eau de Paille

Podle složení jsem čekala něco úplně jiného. Určitě ne tu sladkou vodu, ve které se koupaly citróny, mandarinky a možná i broskve a jabka. Levandule, vetiver a podbarvení vzdušným kadidlem posunou obilnou vodu do ranku pánských kolínských, i když sladší, než bývá zvykem. Takový pokus o lehkou moderní kolínskou pro pány, ale i dámy, které mají rády vůně tohoto typu.   

O té levanduli a že by to měla být moderní kolínská pro pány jsem četla i na TPC. I o sladkosti, ale v souvislosti s tabákem. Takže ono je to spíš ovoce ve sladké vodě a až pak kolínská? Vzorek už mám taky na cestě, tak to jsem na to zvědavá, ale popis zní dobře (i když taky jsem prapůvodně měla trochu jinou představu). Hlavně, že to není další L´Eau Froide.

The Perfumed Court? Tak to nejsem sama s tím postřehem. Začíná jako akvatická ovocná vůně a teprve pak jde do pánska. I když ke konci, když se to všechno usadí, je to unisex a docela líbivá. Ale stejně nic pro mě.

edit: Tak jsem to tam našla. Zmiňují tam červené bobule, hlavně maliny. Já jsem dlouho dumala, co za ovoce to může být, přišlo mi to jako takový ovocný mišmaš. Lákavá fotka 

No jo, ty maliny v textu jsem nějak přehlídla - nejspíš kvůli té doprovodné fotce.

Miel de Bois

Neporažena Kublajem jsem se rozhodla zkusit to i tímhle Sergeovým medovým dřevem a opět jsem velmi mile překvapena. Christopher Sheldrake tu smíchal suchý, kořenitě pryskyřičnatý guajak s nazelenalým dubovým dřevem a čerstvě nalakovaným ebenem a zlehka jej pokropil pár kapkami třpytivého surového medu. Následně všechno to dřevo ještě navoskoval, aby z něj mohl vytvořit postel.

Po rozvonění do ní díky příjemnému lutensovskému pižmu umístil i dvě lidská těla, rozpálená od opalovacího oleje. Křehký pudrový kosatec, který se přidá v další fázi, tu zase zastává roli nadýchaných bílých peřin. A tím vším jen tak zlehka prostupuje nasládle trpká vůně hlohu. Nedokážu si sice absolutně představit, kam bych takovou vůni nosila, ale i tak se mi tahle sheldrakeovina líbí.

Zrovna ji zkouším a úplně ze začátku v té citrusové fázi ji ještě sladkou nemám., až po chvilce ta broskev je tam jediná sladká, ale to jablko, to je na mně zase regulérní jar na nádobí. Potom přejde do té roviny pánské kolínské přesně, jak píšeš. Levandule je nejprve taková drsná. To obilí v kombinaci s vetiverem a vzdušným kadidlem opravdu voní tak lehce tabákově, jak to píšou na TPC. Po rozvonění pak ta levandule změkne do mohérova díky pižmu, ovšem proč k tomu přidali v základu tu sklenici malinovky? No, taková L´Eau Froide je pro mě osobně sice nenositelná, ale aspoň mě bavilo jí zkoušet. Tady nevím, co tím chtěl básník Lutens říci.

Nový Lutens se bude jmenovat Baptême du Feu. Premiéra v Paříži je podle francouzských zdrojů plánovaná na 1.7. (auparfum), podle ruských až na září, tak se necháme překvapit. Opět má jít o součást exportní řady, takže ať tak či tak ji můžeme pak každopádně očekávat i v pražském Douglasu. 

(www.mimifroufrou.com)

"Křest ohněm" se bude znovu zabývat zázvorem, ale tentokrát zapracovaným do perníčků s mandarinkovou kůrou a vonokvětkou, ovšem v kombinaci se střelným prachem a kastoreem. Tak že by konečně po dlouhé době zase nějaká sheldrakeovina?

Zároveň s touto vůní má být rozšířena i kolekce čistých parfémů Section d´Or o Veilleur de Nuit s vůní kakaa, cibetky, vetiveru a tuberózy.

...to vypadá dobře.!

A odstín tekutiny je úchvatný...

Bas de Soie

Hyacint pro mě ve vůních velmi často patří problematickým složkám a tady je na mně bohužel hodně zelený, vlhce zemitý až tlející, což je obrovská škoda, jelikož úvodní suchý mrkvový kosatec a galbanem, který mu předchází, je nádherný. Stejně tak krásná je podoba tohoto kosatce, jíž nabere po delším rozvonění, kdy hyacint zmizí.

Je to totiž podobný typ nachového kosatce s bílým pižmem, jaký můžete najít např. v Diamond Jubilee Bouquet (Grossmith), tj. s vůní líčidel. O to víc proklínám Lutense, že mi sem ten hyacint nacpal, protože jen kvůli němu jsem byla nucená se Bas de Soie vzdát. Vypustit ho, byla by to totiž pro mě osobně tisíckrát dokonalejší kosatcovka než Iris Silver Mist.

Baptême du Feu

Konečně zase jednou pořádná lutensovština. Podivná a ne zrovna líbivá na první přičichnutí, ale zkoušení mě bavilo. I když nevím, jestli bych to chtěla nosit.

Na začátku jsou tu slupky z mandarinky a nezralého pomeranče, nahořklé a zelené spíše než šťavnaté. K nim velká dávka štiplavého, trochu citronového zázvoru. Trošku sladké skořice a kardamomu, ale perníčky to pro mě nejsou. Místo pečiva je tady prázdná trouba, ve které se předtím pekly zázvorky. Kovová trouba je ještě rozžhavená a sálá horkem, dokonce se z ní trochu kouří a kouř je prachově pepřový. Nečekaně se za horkou troubou objeví abstraktní květiny s ovocným podtónem a rozpálenou troubu - nebo je to ten střelný prach? - trochu ochladí. Co zbyde nakonec, je ohořelé dřevo, které ještě trošku doutná.