přehledově, co mám vyzkoušeno...
Arabie – obrovská hromada kari a nic jiného
Ambre Sultan – moc bylinek, když se nezadaří, je to hotová polévka. vůbec by s nimi měl ubrat, ambra se mi pod nimi ztrácí. je to ambra horká, velmi suchá, písková, jako poušť.
Santal Blanc – krásné kořeněné jakoby surové a zároveň prachové santalové dřevo.
Santal de Mysore – ten santal by byl nádherný, ale je zahrabaný pod příliš velkou hromadou „omáčky“ z koření a bylinek
Rousse – suchá, hrubá, surová skořice tíhnoucí ke dřevu, ne taková ta „buchtičková" jako ve většině vůní. plus docela výrazný hřebíček.
Feminité du Bois – méně dřevitá než původní verze od Shiseida a je cítit, že ke zralému ovoci přidali ždibek květin. Švestky, broskve, růže, skořice a hlavně "signature" vhlký až živočišný cedr.
Fourreau noir – cítila jsem velké množství lékořice, levanduli bych tam asi nenašla. černá ta vůně je, to ano, taková neotřele elegantní, tajemná.
Five o'clock au gingembre – dráždivý zázvor, trocha dřeva a čaje
Musc Koublai Khan – nejživočišnější vůně, Kingdom a Urban Musk od Forda nemají šanci. na kůži mi ale napáchala jen paseku, nerozvoněla se do „tělové“, zůstala u stáje, a to značně dlouho nepoklizené.
Datura Noir – sladce krémová bílokvětinovka
Borneo 1834 – pačuli mám moc ráda, ale na mně nic nevynikne, s kakaem vytvoří neurčitou směs nahnilého dřeva luhovaného v rumu
Sarrasins – brutální, osamělý jasmín
Chergui – kopec tabáku, kvalitní koňak, med. hustá, hutná, suchá vůně
Gris Clair – suchá prachová levandule, částečně mi připadá, jako bych žehlila naškrobené prádlo. uklidňuje mě.
Fumerie Turque – labužnický kouř, suché dřevo, suchá kůže, medový tabák. velmi autentická – živě si představím malou místnost plnou modavého voňavého kouře z dýmek a ten absolutní relax při pokuřování.
Un Bois Vanille – představovala jsem si ji temnější, černější. dost sladká až dortíková vanilka s kokosovým mlékem. ta lékořice dělá trochu připálený dojem..
Douce Amere – hořkosladká. krásná hustá vanilka v kombinaci s hořkým absintem, což mi trochu houpe žaludkem, ale objektivně velmi dobré.
Bas de Soie – drsný kosatec, i se zeleným stonkem, který někdo rozdrtil. kombo hyacint a galbanum řádí :)
Daim blond – béžovo hnědá broušená kůže, přesně ten dojem na mě dělá. je to jemná kůže, ale ani zdaleka tak jemná, jako v Gulerlainové Cuir Beluze, to je jiná kategorie. plus sušené meruňky a nahořklý drhnoucí hloh.
La Myrrhe – teplá živočišná myrha, nečekaná kombinace. čekala jsem chladnou, klidnou a ona je přitom tak trochu zvrhlá.
L'Eau SL – aldehydy, sušené bylinky a citrusová kůra, podivně neosobní nasládlá čistota, ale dobře nositelná pro ty, jimž tento styl vůní vyhovuje.
Jeux de peau – kokosové lázeňské oplatky, teplé našlehané mléko a pendrek, nostalgická bezstarostnost.
De profundis – kytice chryzantém ve zvlhlém dřevěném podstavci na zbytcích tozcupovaných zelených stonků a lístků. vůně samoty. a jindy květinářství :)
Sa Majesté la Rose – tmavě rudá růže v plném květu, zelené lístky, zdřevnatělé stonky, nakyslý, citrusový nádech a občas probleskne mýdlový tón.
Fille en Aiguilles – těžký vonný dým z pálícího se borovicového jehličí a aromatických bylin. kadidlo není štiplavé, vůně působí docela meditativně, jako posezení u krbu (na hradě).
Louve – višně, resp. griotka přechází do sladce sirupové vůně teplého těla, mandle příliš nevystupují. zimní, ženská vůně.
A la nuit – jasmín a hlavně jasmín, ale ne tolik temný a opuštěný a indolický jako v Sarrasins, spíš medový. taková letní noc někde na jihu.
Fleurs d'Oranger – po Sarrasins a A la nuit další smrt pod hromadou omamných bílých květů, tentokrát v hlavní roli ovšem pomerančový květ a tuberóza, doplněné o docela provokativní kmínové živočišno.
Cuir Mauresque – teplá až horká hebce živočišná kůže s poměrně jemným kořením a kadidlem. všechny vůně Orientu.
Miel de bois – hustý, hutný med a divná, docela syntetická hořkost.
Serge Noire – "temňák“ jak se patří. obrovská spousta koření (pepř, hřebíček, koriandr), pár polívkových bylinek z Ambre Sultan, trocha kadidla a značně očouzené dřevo. později se objeví ambra a skořice a vůně zesládne a trochu se zaoblí.
L'Eau Froide – nejprve pepř + eukalyptus, posléze i kadidlo působící velmi chladným dojmem. kov, kámen, rez.
Nuit de Cellophane – WC osvěžovač s vůní kytiček, později vůně čistoty s lehkými květinkami a ovocnou/meruňkovou sladkostí. na Lutense divně veselé.
.
.
