Ne. Je to hodně zajímavá informace, díky za ni. A vzhledem k tomu, že ze všech mainstreamových malých černých - vlastně úplně ze všech malých černých - je zrovna Couture ta zdaleka nejlepší verze (pro mě tedy rozhodně), tak to není moc dobrá zpráva. Škoda.
No právě, ta nejlepší verze, tak proč zrovna ta? Zřejmě se jí prodávalo málo.
Potěšila mě ale jiná věc, a to zkouška Habit Rouge Dress Code:
Moderní klasika, která nezapře, že je to Guerlain. Povedená odnož, která má jedinou chybu, a sice tu, že je to limitka.
Důvěrně známý bergamot v úvodu a v srdci koření a růže se stopou kůže, nakonec vanilka s tonkou a pralinkou z tmavé čokolády. HRDC balancuje na hranici mezi gurmánkou a chlapskou kořenitou vůní a blíží se hranici unisexu. Má v sobě něco z původního Habit Rouge, něco z Heritage a dokonce něco ze Shalimaru.
Škoda jen, že pro dámy Thierry nedělá takový plnokrevný mainstream.
... resp. to, co by se plnokrevnému mainstreamu aspoň dost blížilo, končí. To je fakt škoda.
La Petite Robe Noire Couture má končit? Tak to je vážně škoda. I já jsem tyhle malé černé z té mainstreamovské řady vnímala jako jediné povedené.
Taky mě jako důvod napadá, že se asi málo prodávala, ale je to fakt na hlavu, že cokoliv povedeného, co nevoní umělohmotně nebo lacině, se v poslední době v davu neujme
.
Cokoliv se trochu vymyká davovému vkusu, nemá šanci uspět. A jde především o profit. 
Anebo naopak: Everything popular is wrong. (Oscar Wilde) 
Bohužel je to tak. Tak aspoň že vznikla, no 
. Ponechám si miniaturku na památku, možná pořídím jedno malé balení (možná ne, nosila jsem ji minimálně, spíš jen zkoušela, ale líbíla se mi) a třeba se zase něco pěkného v téhle oblasti objeví...
Zkouším teprve pár desítek minut 
. Tak jen první dojmy:
- zatím mi nepřijde ničemu od Guerlainu výrazně podobná
- je barevná (ale jsou to barvy jen určité výseče z barevného spektra)
- okamžitě při prvním i druhém přivonění jsem si vzpomněla tonku s mandlí... trochu zakouřenou, negurmánskou, takže se mi vybavila Fourreau Noir
Letím ven, budu zkoušet v exteriérech a dojmy teprve vznikají. Zatím dobré. Moc dobré...
Tak to se už těším na pokračování 
.
Já u viálky cítila něco z Boisé Torride. Nemyslím tím, že by si byly podobné, to vůbec, ale ten způsob zpracování/podpis. Na kůži už to tak výrazné není, ovšem u té viálky mě to praštilo do nosu hned. Souhlasím i s tou Fourreau Noir. Prostě to vypadá hodně, hodně dobře. Těším se na pořádný nástřik.
Uf, to byl adrenalin
.
Jj, souhlasím s tím něčím z Boisé Torride u hrdla zkušební vialky. Na kůži mi ale tenhle vjem okamžitě zmizí. A kromě Fourreau Noir se mi začíná ukazovat jistý příjemný, jemně tabákový akord z Une Voix Noire (bez bílých květů), takže ten lutensovský nádech se mi i nadále potvrzuje... ale JE to Guerlain. A rozhodně souhlasím s tím adrenalinem. 
První dojmy, první fotka...
Krása 
.
Tak zmínka o Fourreau Noirmě mě nadchla, jemný tabákový akord také ( ještě že si dopsala "bez bílých květů" , z těch mívám často obavy), něco z Boisé Torride je také fajn. A ta fotografie, flakónek - nádhera 
.
Neeeeee! Prave jsem prodelala infarkt. At se jdou bodnout, sotva jsem ten poklad objevila, mam se ho vzdat? :(
Jedině udělat zásoby. To bude trvat ještě dlouho, než z obchodů úplně zmizí.
No jo, neda se jinak... s mou tricitkou budu brzo nahrana.
Ne m´oubliez pas: měla jsem možnost cítit na šťastné majitelce, které zároveň velmi vděčím za vzorek. Vůně má fantastickou výdrž i projekci (to potvrzuji jako ten, kdo ji ve společnosti nositelky cítil venku i v restauraci, a to notnou dobu od navonění), krouží kolem nositelky jako vír a pokaždé se trošku promění, není to ten nehybný cukernatý oblak, který vytvářejí některé držáky typu LVEB nebo Sí.
Hlavní part má růže, která je tmavě fuchsiové barvy (přesně jako na fotografii, kterou vkládala do jiného vlákna Mitzi), ale místy se k ní přidává tmavý med se stopou tabáku (podobně jako třeba v Chergui) a místy tón podzimního vyzrálého ovoce. Já tam rozpoznávám i malinový otisk, jako když ucítíte při letmém polibku na tvář něčí rtěnku. Možná je to jenom moje autosugesce, možná narážka na první rtěnku v tyčince, kterou Guerlain vyráběl právě pod názvem Ne m´oubliez pas...
A závěr je pomalý, důstojný: růže se rozpustí v tekuté ambře, všechno ztmavne, zhoustne, zvolní, avšak nezleniví. Vůně působí velmi elegantně, ale ne odtažitě, má v sobě jiskru.
...při Tvém popisu mě naskočila Rose Barbare...
Rose Barbare ne - ta je přece jenom jiskřivější a sušší (jako šampaňské ).
Růže v Rose Barbare je pro mě především zemitá, pačuli v ní vytváří dojem nakypřené půdy a med jen zhleka zjemňuje. Jen tolik, aby jí zůstalo trochu vrzušující drsnosti. Růže v Ne m´oubliez Pas je z úplně jiné zahrady a ve výsledku je jemnější a proměnlivější. Spíš interiérová. Obě vůne se mi líbí.
Mimochodem, dnes dopoledne už jsem chtěla recenzi Ne m´oubliez pas publikovat, už tak jsem dala parfému o něco víc času, než jsem původně plánovala, že bude potřeba... ale ráno jsem měla jednu akci a tak se stalo, že v dnešním mrazivém dopoledni mi tenhle parfém ukázal zase další ze svých tváří - o něco méně růže, více ambry, tonky...
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
