Luna Časem bych ji taky chtěla, ale nejvíc toužím po Casta Diva a Levante.
Nobile 1942
07. července 2017 18:08
Dalia Vím, že jsem zkoušela snad všechny vůně od této značky a seděla mi jen ta Ambra, ostatní na mě bohužel nefungují.
Luna Tak já to mám opačně, na mně fungují všechny. 
Dalia Už si skúsila aj Chypre? V skutočnosti to nie je chypre, ale má taký názov, no.
Biely kvet Ano, v databázi je i moje recenze. Taky krásná vůně! Mně značka Nobile 1942 sedí jako celek. Její vůně na mé kůži pěkně pracují, pěkně se rozvíjejí a jsou mi příjemné. Všechny mít sice nemusím, ale po několika toužím. Však mám v plánu, že příští nákup bude některá z nich.
MALVS
Věčnost kamene hledícího za obzor …
Nemohu si pomoci, ale hned při prvním přičichnutí k této poněkud tajemné vůni mi naskočil obraz nehybné sfingy na terase vily doktora Muntheho. A vůně samotná? Naprosto jedinečná kombinace lehounce štiplavého pepře, kterého zde není zrovna málo, sladkého jablka s lahodnou vanilkou, zlatavé ambry a kadidla. Tyto složky tam skutečně vnímám. Nejprve jednotlivě, ale zakrátko vytvoří vskutku hypnotizující celek.
U této vůně jsem ani v nejmenším nečekala, že by mě nějak více oslovila. No a nakonec jsem z ní paf. Je překrásná!
Café Chantant
Kavárenská …
Z této vůně na mě dýchá atmosféra kavárny. Nic víc, nic míň. Tichý šum hlasů kolem, vůně kávy a sladkého čokoládového dezertu s višněmi, interiér v zemitých odstínech, příjemná nálada … a já si tam lebedím obklopená tím vším společně s lehounkým pudrovým obláčkem, který mě objímá jako měkký šál.
Je to pohodové, přitažlivé, trošku vintage … mně se to moc líbí!
Il Giardino delle Delizie
Když jsem viděla vizuál k nově uváděnému triu vůní, které mají být exkurzem do snových světů našeho podvědomí, obávala jsem se, že tentokrát u Nobile přestřelili, poněvadž popis vůní dával tušit značnou opulentnost a vzhled flakónů připomínal pouťové barvotisky, které se lepily na perníková srdce. Naživo je to ale úplně jinak, byť mě z celé trojice oslovila pouze jedna vůně: Il Giardino delle Delizie, inspirovaná slavným triptychem Hieronyma Bosche (na což hned zapomeňme, protože nic z boschovské provokativní poetiky v sobě nemá).
Vůně je ódou přímo symfonických parametrů na švestku. Ve srovnání s Epidorem ubylo šťavnatosti a mandlí, na rozdíl od Aziyadé v ní není ani špetka orientální horkokrevnosti, ale kraluje zde elegantní tón zralé, temně fialové švestky, která má na sobě ještě sametově stříbřitý povlak z tuberózy. Chvílemi vůní probleskne ambrově koňakový tón a lakované dřevo.
A moje podvědomí už spokojeně hlásí, že tohle odněkud zná a že to nejsou jen vzpomínky na dřevěný zahradní altánek porostlý popínavou růží, kolem něhož už v polovině srpna kroužily vosy slétávající se na popadané švestky, které nikdo z naší nepraktické rodiny nedokázal sklidit jinak než sběrem ze země. Ne, takhle sytá vůně ojíněných švestek a dřeva mi připomněla už nevyráběnou Gio od Armaniho, ovšem bez tepla, které v Gio vyzařovaly sluncem prohřáté broskve. Il Giardino delle Delizie je příliš dokonalá na to, abych si ji spojovala s vůní skutečné zahrady. Nakonec to může být opravdu obraz Hieronyma Bosche, technicky vynikající reprodukce ve Slovníku světového malířství, jehož lesklé stránky z křídového papíru ještě pořád vydávají specifickou vůni.
Fleur Hezký!
A cena taky "hezká"
Prosím pěkně - budou i ty další dvě recenze?
Ty zbývající dvě musím ještě pořádněji prozkoumat, zatím jenom první dojmy:
La Stanza delle Bambole je pro mě moc prašně sladká, cítím v ní trošku tón praženého popcornu a vanilkového pudingu. Myslím, že se bude hodně líbit milovníkům mléčně sladkých vůní.
Od Castelli di Sabbia jsem si slibovala nejvíc - a ve výsledku paradoxně nic, vůni skoro necítím, je nepolapitelně prchavá.
Fleur Díky:)
Bambole mě zajímá!. I když... Když Ty cítíš sladkou atomovku, já slabý rachitický větérek.
Ke všemu - většina vůní od této značky, co jsem zkoušela má pro mě podprahový nelibý vintage odér
Castelli di Sabbia
Regrese.
Bílo-modrá tuba na školní lavici, tvrdý papír, z něhož se tupé nůžky pokoušejí vystřihnout srdce na přání mamince k MDŽ. První tóny vůně jsou jako lepidlo Drago, pastózní a mléčně nasládlé. Přidává se k nim kardamom, špetka muškátového oříšku a skořice svařená v mléce, ale po chvíli je smete pepřový vzdušný vír. Lavici upatlanou od Draga musím za trest osmirkovat. Světlé nalakované dřevo voní podobně jako při ořezávání tužek, ale jenom když se nos přiblíží těsně k miniaturním dunám křídově jemňoučkého prachu, které se zrodily mezi tahy smirkového papíru. Vůně i její složky si hrají na schovávanou, chvílemi úplně zmizí a nečekaně se vynoří tu pepř, tu mandlová vanilka nebo pižmo. Nejradši bych je nechala po škole, už proto, že opisovaly od Lumière Blanche, jenomže spolu s nimi by tam zůstalo i Drago a mohlo by na ně mít špatný vliv.
Něčím mě přitahuje, ale nemá tu intenzitu a sillage, kterou bych od extraitu očekávala.
Il Giardino delle Delizie
Stýská se vám po Poisonu z doby, než přišel Francois Demachy k Dioru a definitivně ho doničil další reformulací? Tahle italská Adéla by možná mohla váš problém vyřešit. Její zelené jasmínové podpatky klapou po stejných parketách z růžového dřeva, jen mnohem temperamentněji a to až tak, že za sebou zanechává ohořelé stopy. Její temně fialové oči v barvách sušených švestek jsou podobně hluboké. Její rty podobně medově sladké.
Místo hřebíčkového karafiátu však ozdobila svoje vlasy věnečkem ze slaměnek a z její mandlově mléčně pleti zmizely skořicové pihy. Ovšem tou hlavní změnou k lepšímu je základ. Tam, kde poisonovské kadidlo s pomerančovým medem proměnilo tuberózu v lepkavě připálenou ambrovou směs, se Adéla oblékla do sofistikované semišové róby, vyšívané okvětními plátky růží a místo kořenitého santalu s drhnoucím cedrem se rozhodla strávit večer se sklenkou ambrového koňaku ve společnosti sladce dřevité myrhy.
wendulka Zatím jsem vůni poznala jen na papírku, ale opravdu tam stopu Poisonu cítím. Papírek mám zrovna u sebe, takže je to aktuální dojem. 
Je, tak to mě těší, že nejsem sama. 
wendulka To vyzerá veľmi dobre! Super recenzia, ako je napokon u teba zvykom.
wendulka to zní, jako že se to na tobě povedlo
No však jsem taky patřičně v šoku, Nobile 1942 a tuberóza k tomu.
Když si vzpomenu, co na mně prováděla Chypre 1942
.
Díky.
wendulka A mně se Poison vždycky líbil, takže to sedí. Typově je to vůně, kterou bych k sobě nikdy nepřiřadila, ale oslovuje mě právě ta její "retro" poloha, připomínající opulentní 80. léta a začátek 90. let.
