Historie módy

Už jsme to nakously v japonským vlákně, ale jak k tomu Garfie přijde, takhle jí ředit zajímavý téma

Tak ještě pro Kokoska - hele, koukala jsem na tu Markétu z Valois ještě, a dobovej svatební portrét jsem nenašla (resp. jako svatební uváděnej), kromě nějakejch historizujících obrazů, který jsou ale poplatný době vzniku to jest nehodnověrný. Ale našla jsem něco, co mluví ve prospěch toho Roberta Merle (já věděla, že je na něj spoleh)... psala jsem o fialový, ale purpurová je hned vedle, že jo

Henry of Navarre was dressed in pale yellow satin embroidered with pearls and precious stones while his 19-year-old bride stood next to him dressed in a purple velvet gown embroidered with fleurs-de-lys and a cape of spotted ermine. Her head was covered by a wide, blue, jewel-encrusted mantle with four yards of train.

https://parisinperson.com/la-reine-margot/uncategorized/

barbucha Zajimavy. Tady v tom clanku je sice obrazek, ale nemusi to nutne byt svatebni obleceni.

https://www.dotyk.cz/magazin/bartolomejska-noc-marketa-z-valois-30001021.html

barbucha Tak pro nás barevně jednodušší purpurová JE fialová.

Dlouho jsem si myslela, že purpurová je něco jako hodně tmavá sytá červená, pak jsem se dost divila.

A k tomu smutku prostého lidu, zcela laicky mne napadá, že bílá by pro něj byla tuze nákladná a nepraktická.

A když tak koukám na ty burbonské lilie, víte, co bylo znakem Napoleona? 

Sweet Potato orel s bleskama?

Kokoska To je vůbec celý zajímavý článek! 

Sweet Potato Ony myslím i ty svatební se začaly nosit bílé jako známka luxusu, protože je to hrozně nepraktická barva.

Sweet Potato 

Včela!

domenica no jo, pravdu máš, včely!

Sweet Potato taky jsem si purpur představovala červenější. A pak máme ještě nachovou, narozdíl od bordó, šarlatové a karmínové, o korálové nemluvě

Garfie taky měla bílá znamenat nevinnost, panenskost, podruhé se v bílém žena vdávat neměla. Teď už se na to tak nekouká, v bílém jde kdekterá, často polonahá, panna na první pohled :)

domenica

A jestlipak víte, co ta včelka byla zač?

spíš cikáda

Jinak k těm napoleonským včelkám hezky barbucha  tady:

https://www.parfumanie.cz/clanky/vcelicky:a8.htm

Sweet Potato Nevím, ale hezky to románově pojala A. Selinko v Désirée, jak hlavní hrdinku, takto dceru obchodníka s hedvábím, napadlo prodat látku s bourbonskýma liliema ze starých zásob se zdůvodněním, že to obráceně vypadá jako včely :-) a možná tam vlastně psala o významu, ale to si už nepamatuju. 

Isca Ano, to pamatuju.

Včely si Napoleon vypůjčil od merovejovců, z francké mytologie, tehdy byla symbolem nesmrtelnosti.

A té myšlence, že tím zároveň s chutí otočil burbonskou lilii vzhůru nohama, bych i věřila.

Sweet Potato biela bola aj v našich končinách kedysi smútočná ale myslím, že sa počítalo aj nebielene plátno. Škoda, že už si z toho moc nepamätám. 

Nevim, zda správně navazuji  na dané téma, ale zkusím.

V minulosti  svatební šaty reprezentovaly rodinu. Šaty nevěsty byly  v různých barvách, (záleželo na financích, příslušnosit k určitému náboženství, vkusu, atd). Bílé látky patřily k nejdražším (vybělení, údržba, atd.) Většinou svatební šaty sloužily i později na slavnostní přiležitosti. Jsou dochovány  obrázky, kdy se  nevěsta vdává podruhé a je oblečena ve vdovském černém rouchu (např. Žerotinský epitaf 1575). Podrobně svatební oblečení v období renesance až baroka popisuje Mgr. Alena Nachtmannová v knize Mezi tradicí a módou.  V období direktoria je zajímavá např. historie růžových šatů, nyní v majetku Rijskmuzea,  svatební šaty Bílá barva se dostala do módy  ke konci první poloviny   19. století, zásluhou slavných  tři nevěst, francouzské císařovny Eugenie, anglické královny Viktorie, a rakouské cisařovny Alžběty (Sisi).

Kokoska 

Ten dvojportrét asi nebude ze svatby A podobný články vesměs bejvaj docela zajímavý, člověk tam najde pár perliček... ale tady jsem zas našla jednu mouchu: Jindřich zůstal stát před kostelem ne proto, že by se nějak zdráhal (na rozdíl od Markéty, která údajně ani neřekla ano a dělala že tam vlastně není - až ji musel nějakej příbuznej stlačit hlavu tak, že to vypadalo že aspoň kývla), ale proto, že byl v době sňatku ještě hugenot a svatba byla v katolickým svatostánku

barbucha Tak pro nás barevně jednodušší purpurová JE fialová.

Dlouho jsem si myslela, že purpurová je něco jako hodně tmavá sytá červená, pak jsem se dost divila.

A k tomu smutku prostého lidu, zcela laicky mne napadá, že bílá by pro něj byla tuze nákladná a nepraktická.

​Jo jasně, ty dvě barvy jsou podobný... a máš pravdu že někomu, kdo musel od rána do večera makat na poli, by bílá dlouho nevydržela, to dá rozum.

V souvislosti s tím smutkem a čtyřicetidenním "internování" urozené vdovy (což si vdova z lidu rovněž nemohla dovolit) mě ještě tak napadlo, jestli jeden z důvodů taky nebyla opatrnost vzhledem k případnýmu pohrobkovi - že vdovu zavřeli na tak dlouho, aby se jednak ukázalo jestli toho pohrobka už nenosí, a taky proto, aby si ho případně narychlo a dodatečně nepořídila s nějakým ochotným dvořanem anžto v sázce bejvalo mnoho...

domenica 

Dík za připomenutí. Mě ty starý hadry a záležitosti obecně prostě bavěj

Jsou dochovány  obrázky, kdy se  nevěsta vdává podruhé a je oblečena ve vdovském černém rouchu (např. Žerotinský epitaf 1575). 

​To je pravda, v původních smutečních šatech se (podruhý) vdávala i Marie Stuartovna, kterou jsem nakousla ještě v japonským vlákně... ty vdovy tak zřejmě chtěly deklarovat, že se nevdávají poněkolikátý jen z pouhý rozvernosti či žádosti těla