Karja hm, jak to tak čtu, tak jste ji asi pretahli s tím hlídáním u babi, prostě jak rikas, řekla ne a vy nic. Podle mě je děsně těžký poznat u dětí, kdy vymrcujou že nechtěj, a pak jsou spokojený jak želvy, a kdy je to už špatně... moje rada je o tom mluvit, ale fakt pozitivně. Co tam s nema dělají, co bude mít nového na sebe do školky, jakého plysacka na spaní si vybere aby se jí tam líbilo, jak povyklada učitelkam co dělala o prázdninách a tak. Prostě trošku uplaceni. Já takhle holky trochu ukecavam, když je má čekat něco nepříjemného, třeba to očkování, na starší to zabírá 100%, mladsi je ještě malá na podobné sofistikované rozhovory...soucitim s tebou, musí to být na masli.
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Vstali sme o pol 8 a do 8 už prebehla prvá scéna. Je moc trufale dúfať, že zároveň pre dnešok aj posledná? 
Karja Je mi tě moc líto, budeš to mít těžké. Já jsem asi krkavčí matka, na mně děti nikdy nevisely, ony jsou vysloveně takové kolektivní, milují tábory a tak....myslím, že to malování na růžovo a trocha uplácení, jak radí rasaNori je docela dobrá cesta. A mluvit s ní, v tom smyslu, že jí rozumíš, že chápeš jak se cítí, ale mohli byste to zkusit...prostě to s ní vyjednat nějak napřímo a brát v potaz její názor, haha už vidím striktní NE. :-) Ona je dost svá, teď to máš třeba těžký, ale jednou z ní bude skvělá ženská!
Karja ja bych mozna zkusila vysvetlit, ze jsou pripady, kdyz rozhoduji rodice a kdy muze mit svoje slovo. Tj. do skolky musi, tam si vybirat nemuze, ale hlidani u babi odmitnout muze....aby proste mela dojem, ze o necem muze rozhodnout sama?
rasaNori 711990 Jako holky nic novýho pod sluncem. Tohle všechno jsem dělala že jo! Tu babičku jsem taky natírala na růžovo věčně a tak, rozhoduje o hodně věcech, myslím si že patřím k těm empatickým rodičům a tak. Teď ji s tou školkou začnu rikat, že asi musí, navíc tam chodí úplně všechny děti staré jako ona, takže ji to takhle vysvětlím, že to takhle je, ale stejně to asi jejímu prožívání neulevi a všem těm ranním výlevům nezabrání. Na to je prostě jakoby ještě malá, aby nějaké věci pro ni nepříjemné tiše kousla.
Garfie Jo no. Já to říkám furt, ony jsou prostě jak sambo! Ale ten to dostal tuhletu přímost az ve třiceti tak, dřív byl konformní, ale měl taky výchovu jak z roku 1920, tak ho to asi tlumilo:-D Asi to zavedu doma..... Je to zvláštní povaha ta starší dcera, ona je jakoby společenska, expresivni ale zároveň na nás hodně upnutá a přecitlivělá.
Karja ještě bych k výše řečenému navrhla rozlucovaci rituál. Dcera je taky společenská, nebojí se jít cokoliv vyjednat, ale ráno začala dělat scény, že chce být se mnou. Ve školce ji učitelka odtrhavala, ona se držela mé kabelky, případně vlasů. Navrhla jsem, ať určí, jak se budeme loučit, aby nebrecela. Ale že pak se toho budeme držet. Tak prý pětkrát obejmout a pět pusinek. Sice pak vypadalo, že by chtěla brečet, ale připomenutí jsem jí dohodu a dobrý. Držím palce, ať to je jen fáze, co 31.8. skončí...
Karja já si myslím, že žádné kouzlo, co zabrání scénám není:( Asi bych vyjádřila pochopení, vypíchla nějaké pěkné zážitky ze školky a směřovala to k tomu, že musí, aby se něco naučila, co třeba ty už nedokážeš a že holt musí dělat i věci, co nechce, že tátovi se do práce třeba taky někdy nechce. No už to vidím v barvách u nás;)
Nejseš ty náhodou ta, co jsko malá nechodila do školky? 
Co to navlíknout jako privilegium? Do školky chodí jenom opravdu velké holky?
Karja mojim deťom dosť pomáhajú také príbehy, keď im rozprávam o sebe, keď som bola malá, ako som chodila do škôlky, ako sme sa tam hrali, a hlavne všelijaké také "vtipné" zážitky, čo som robila (napr.sa veľmi smialy, že som oklamala deti, že viem plávať v bazéne, a držala som sa dna rukami).. také povzbudenie, že tam môžu byť cool alebo ako to pomenovať. A keď nemáš vlastne, tak kludne vymyslené, alebo nejaké príbehy co poznáš, napr.z kníh detských.
A ešte sa spýtam, niekto myslím v tomto vládne spomínal kapky do uší, bez antibiotík, niečo OTIS , nasmeruje ma niekto? Diky
Karja skus sa u nej popytat prečo. Ono sice tu pravu odpoved dostat je takmer nemozne, ale aspon u ans to dost pomaha ked sa starsieho pytam preco nechce ist, ci sa boji, ze sa prenho nevratime alebo nechce byt s ucitelkami, detmi alebo mu vadi, ze som s mladsim doma atd. Potom s tym uz viem pracovat, hlavne zdoraznujem, ze chapem ako sa citi a ze je to prenho tazke a ako by som mu to vedela ulahcit. Niekedy navrhne aj sam riesenie, niekedy pomoze vypichnut na co sa moze tešiť a niekedy nepomoze nic :)) Este mu pomaha ked mu presne vysvetlim kedy poňho prideme, ze ma akokeby pevny bod a nestresuje sa cely den kedy to uz bude. Obcas som pristupila na dohodu, ze prenho pridem na obed, to dost pomohlo. Tiez je ako tvoja extrovertny ale pritom velmi citlivy.
No som zvedava ako to zvladne mladsi, ten je dost na nas naviazany, cudzich ludi sa boji a jemu sa este moc vysvetlit neda, aj ked sa snazim.
olivieraa Otic Solution.
Moje dítě je chudák, nejspíš ani netuší, že ze školky se dá odejít i někdy jindy, než v půl páty.
MP Meri ďakujem
MP Meri proč? Já kolikrát dojdu pro starší do školky, a dítěti se domů nechce:D
U nas kdysi zadne reci o tom, jak je skolka skvela a jak si tam deti uzivaji, nepomahaly. Kdyz jsem byla doma s mladsi, tak syn chodil jen na dopoledne a nekdy jsem ho doma nechala, ale kdyz jsem musela do prace, meli to chudaci na plny uvazek. Pro ne to bylo nutne zlo, proste rodice chodi do prace a deti do skolky, tecka. Na doporuceni, at teda nechodime do prace, se detickam dostalo leda vysvetleni, ze musime platit za vsechno od bydleni po jejich hracky a ze pod mostem by nas sebrali policajti a oni by misto do skolky mazali do detskeho domova a nevideli by nas ani rano ani vecer, tak at jsou radi za skolku. Byla jsem matka herodeska, ale bez babicek to jinak neslo. Jesle jsem po desnych rannich scenach a opakovanych nemocech vzdala, pres skolku uz nejel vlak.
To jen k tomu lakani a premlouvani a uplaceni, u nas to teda nezabralo vubec.
Kokoska No to mi povídej, já dceři musela slíbit hračku za to, že pojede se školkou na výlet a stejně jsem ji musela narvat do toho autobusu řvouci. Na úplně boží výlet na hasičskou stanici a kde si pak koupili zmrzlinu, takže velký nadšení a doma mi povídá ,,a teď tu Skye,,!
Karja to jsem se vzdycky mohla vzteknout, ja celej den v nervu, jak chudinka detatko nekde trpi, a oni si mizerove v pohode hrali. A dalsi rano dalsi scena. Hlavne syn, ten vzdycky koukal za mnou z okna ve tride, jak odchazim, drzel kolem krku obriho medveda, maval a plakal... a pak ucitelka rikala, ze si utrel oci a normalne fungoval.
rasaNori Minule jsem byla (já!) nějak neměkko, syn byl dlouho s mužem pryč a pak skoro hned odjížděl s babičkou, tak jsem ho šla vyzvednout dřív (asi 15:45), že si jako spolu uděláme hezky odpoledne ... Když mě uviděl, tak se rozbrečel, že si s Emičkou chtěl jít vystřihovat, na hřišti mi ztropil hysterák, že tam chtěl na zmrzlinu a ne na klouzačku a doma si zalezl s vodovkama a mě si ani nevšiml. Na opačným konci spektra to máme taky těžký 
MP Meri No to je přesný! Kolikrát já se hnala do školky s výčitkama, že jdu pozdě a plány, jak jim to vynahradím....a co bylo odměnou? Protočený oči a "uuuž"?
