jerry já nikdy nevím, který je který, ale Nejedlého prý někdo vyfotil v Paříži.
Aktuální česká politická situace
29. října 2014 09:07
Luna taky si pobrecim, ale ne úplně strachy. Spíš mi je líto těch lidí tam a tak.
Luna radiozurnal ma na webu rozhovor deti z Dismancat s novinarkou, jsou to otazky&odpovedi na tema valka. Slyšeli jsme v aute ukazku a prislo mi to dobre.
Garfie musím říct, že jak začal covid, tak jsem se bála taky, ale míň. Za pár dní už mi bylo jasné, že to zvládneme. Teď se fakt bojím víc. Já jsem právě opravdovou krizi ještě nezažila, takže se vůbec nemám o co opírat. Ale zase si nemyslím, že bych nedokázala racionálně uvažovat a v rámci svých možností se postarat o rodinu. Ale chvílema mě přepadá trochu panika.
Dadooto já zas nechci nikam couvat, ale prostě se bojím, co bude, co budou muset zažít moje děti a v jakém světě budeme žít.
Jo, to je on - u Emana je asi v nemilosti
Garfie Dadoo ja nevim, jak ty pocity popsat. On to nebyl nebo neni takovy strach, ze chces utect, vzdat se, co ja vim. Ve mne to spis nabuzuje vztek, nenavist, ale zaroven neviru, ze se to deje, prece nemuze doopravdy zacit jaderna valka! Zaroven se bojim o ty lidi v Kyjeve, strasne jim drzim palce, at to pro ne dopadne dobre, at na ne nepusti nejaky ty priserny rakety. A je mi lito tech uprchliku a rozdelenych rodin... A vsechno dohromady je to takovy zaludek stahujici pocit a i kdyz zrovna necumim na internet a delam neco, na co se musim soustredit, stejne tu celou situaci nekde vzadu v hlave mam.
Luna zrovna teď probíhá beseda Skautského institutu https://www.facebook.com/events/640527180560750/
razorblade pokud si nemyslíš na kariéru snajpera, je to míření, taková druhořadá disciplína.
Střílím solidně, ale za bych chtěla vzít samopal a pálit to do těch dětí, to asi ne. To bych se už radši dala na dráhu pyrotechnika minovala mosty.
Pinot Noir Ještěže máte tu maringotku na Moravě, to můžete sunout libovolně po republice. Ale neboj, když to prdne, NATO se na nás stejně vysere a bojovat nebudeme, to se zase určitě vzdáme. Ty špatný myšlenky jsem měla v pátek, byla jsem uplně přešlá, vždycky jsem si co dvě hodiny chvíli pobrečela, ale to za ty Ukrajince. Sama za sebe mám spoustu variant, furt máme přehradu hlubokou, skály vysoký.... ale za ty moje děti mě to sere, to samozřejmě, člověk s nima bere všechno jinak. Třeba jsem se podívala na školku a říkala si, panebože fakt děkuju za místo, kde se ty děti cejtej aspon půl dne dobře a jsou tam štastný rusnerus.
Evaeva u covidu jsem si rikala, ze jsem na tom se zdravim celkem dobre, ze i kdyby bylo zle, snad by me v nemocnici zachranili. A ze muzu teda udelat aspon co nejvic, abych to nechytla, dodrzovat ta opatreni, hygienu atd. Ted vpodstate nemuzu nic, jen cekat, co se stane, o to je to horsi.
Ale jsem strasne rada, ze uz je proti Putinovi skoro cely svet, i to Turecko uz uznalo, ze je to valka.
Já se nebojím, ve smyslu nějaké paralýzy, úzkosti nebo že bych brečela. Ani nemám žádný plán A, natož B či více písmen. Mně teda víc"děsí" ekologická témata a sociální pohyby, které způsobí, resp. způsobují už teď. Ten pocit nějaké jistoty a bezmezné víry v automatický progres a nutně lepší svět bez potřeby nějakých změn mě opustil už dávno.
Já bych nic dělat nemohla, já jsem dnes stála za policistou v kavárně a uplně mi bylo z té zbraně tak nějak špatně, jakože to klidně může vzít a jako někoho zastřelit. No já nevim, já jsem nepoužitelná, já bych řekla, že já jsem takovej materiál, co neměl vůbec projit druhovym výběrem.
Karja jo, sama za sebe si rikam, ze ja uz jsem si svoje prozila a uzila, vem to cert. Ale co ty deti a jejich deti?
Kokoska jo, vnímám to úplně stejně, teď prostě nemůžu dělat nic, jak sebe a své blízké ochránit.
Kokoska Jo, to jsi popsala přesně, mám to taky tak.
Karja já bych bojovat nemohla, já jsem prostě ten srab, co vezme děti a běží co nejdál.
Já se nebojím a se zájmem hltám všechny dostupný informace, ale přesně takto jsem se cítila i během pandemie a pak se mi to po té první blbé vlně a lockdownu, v době, kdy bylo krásně a léto a vůbec, vrátilo v protivnejch psychosomatickejch obtížích, o kterých jsem ani nevěděla, že jsou psychosomatický, páč jsem se cítila úplně fit. No, teď už na tenhle scénář aspoň budu připravena!
Karja Neboj, v těch mezních situacích se člověk chová tak, že kolikrát překvapí sám sebe, něco bys vymyslela.
Černá kočka Tak já jsem vzteklá jak pes a mám agresivní sklony, to bych možná překvapila nejen sama sebe, ale něco jako dlouhodobě dělat, to fakt ne.
Karja jsem presvedcena, ze kdyby se ti nekdo sapal na deti a jinak to neslo, klidne bys picla kohokoli mezi oci nebo primo na komoru.
