Široké téma...
Jde o to, že vůně dokážou vyvolat vzpomínku. A to i nevědomou...čili pocit (libý i nelibý). A mně napadají dvě základní otázky, i když u těch diskuze zůstat nemusí:
1. Vybavuje se vám v případě nějakého parfému nějaká konkrétní vzpomínka (= prostě to voní hodně podobně jako něco, co tu vzpomínku pomohlo uložit do paměti)?
2. Myslíte si, že vaše osobní tíhnutí k některým typům kompozic souvisí s milými prožitky z minulosti?
... já v parfémech prostě miluju vanilku, skořici a kadidlo. A vůni lesa/jehličí.
A taky miluju vánoce. I teď v dospělosti se těším jako malý dítě. Tuhle dětskou radost z vánoc mám od taťky. Pečení si užívám, stejně tak nákupy. Zdobení stromečku je každoroční zážitek. Na zvyky jsme si domě příliš nepotrpěli, večeře nebývala nijak honosná...ale každý večer až do Sylvestra stála na stolku svíčka a františek. A samozřejmě cukroví. A vždy jsme měly borovici, který se kupovala brzo (pak už žádný hezký nebyly), na balkoně zmrzla...a potom celý týden doma nádherně voněla. A k tomu pohádky, nový hračky a knížky, příjemný návštěvy a volno. Vanilka, skořice, kadidlo a jehličí...ty v sobě všechny tyhle pocity zjevně prostě drží. Pro mě.