Procházka částí zahrady s bylinkami. Měla by tu růst hlavně šalvěj. Tak jestli je to ona, nejsou to ty nahořklé lístky, ze kterých se dělá čaj, ale nějaká jemná odrůda s nasládlou příchutí anebo její květy a dřevité stonky. Za ní jsou keře zeleného vavřínu a ještě kousek dál leží sluncem vysušené dřevo s pepřovým podtónem.

Pivoňky a růžové růže na krémovém santalu a dřevu. Večer ve vile Palladia. Cinkání sklenek, tlumený hovor a okna otevřená do zahrady s nádhernou vyhlídkou.

Skoro šeříkový soliflor, ten světle fialový druh, který voní nejvíc, když začíná rozkvétat a z květenství se line omamná, trochu sladce medová vůně, která má lákat na svůj nektar kolem kroužící čmeláky a včely. Jasně zelené listy se lesknou na slunci, vzduch je čistý a opravdu, jako by v něm byly drobounké krystalky soli jemně štípajíci v nose. Šeříkový nektar je doplněný čistým krémovým pižmem.

Osmička v Palladiovském parku je věnovaná pomerančovému květu. Svíravá kyselost citrusů se zelenými lístky s dřevitým podtónem brzy vyprchá a zůstane nám lehký, medově sladký pomerančový květ.

Ano, je tady olivovník se zelenými nezralými plody, ale mohl by to být klidně i fíkovník se zelenými fíky. Zelená a dřevitá vůně středozemního háje evokuje klid a harmonii, suchý teplý vzduch vysouší dřevo skoro až na troud.

jedlé kaštany doplněné benzoinem

Mohutný dub s tmavým dřevem, zelenou korunou a statnými kořeny. Citrusově bergamotové dřevo černá štiplavým pepřem, pak trochu sládne pižmem a vanilkou. A nakonec jsou tady i kořeny zabořené do mechového pačuliového polštáře.

Citrusovo bylinková krémová vůně, zpočátku sladká, ale sladkost pomalu ustoupí dřevitému základu. Má překvapivě dlouhou výdrž, i když se drží spíš u těla.

jemná lehká s šťávou z granátového jablka

krásná šalvěj, nahořkle bylinková; musím si zajít pro vzorek pro lepší vyzkoušení

Růžové okvětní plátky růží s vůní malin plovoucí v likérově husté růžové marmeládě na marcipánovém dezertu. Aby té sladkosti nebylo příliš, je tady i oblak pižmového pudru vonící po luxusním mýdle. A pěkný labdanově semišový a balzamicky ambrový základ s vanilkou.

zeleně bambusová, tráva, zelené jabko, krémový fík s dotykem květin, pižmo

Spíš než svítání je tady přelom noci a dne, čas, kdy je ještě ve vzduchu vůně tuberózy a jasmínu a teprve pomalu rozkvétající ylang ylang a tiaré. Tropické květiny mají kořenitý a zeleně bylinkový doprovod a ráno vůbec nebude vlahé. Vzduch je nasycený zemitým prachem, jako by pod květiny někdo položil zaprášenou koženou tašku. Po delší době zůstává tuberóza a ambru zastupuje zřejmě ambroxan. I tak je to pěkná vůně s dlouhou výdrží.

dřevitá, pryskyřičná, s pačuli a labdanem

na začátku pomeranč, rum s tonkou, kombinace s pačuli, vetiver ji kloní trochu na pánskou stranu

ambrovka s kadidlem, z těch tří pro mě nejkrásnější

Zakouřená myrha s pikantním pepřem, dotekem orientu v podobě směsi koření s kardamomem, hřebíčkem a skořicí. A pod ní růže se rtěnkovým akordem.

Bohužel neznám původní verzi z roku 1990 a neznám, asi naštěstí, hodně okleštěnou verzi z roku 2013. Ale měla jsem Eau de Parfum Intense z roku 2010 a tu jsem nosila moc ráda. A tato poslední varianta mi připadá jako její odlehčená verze. Citrusy a koření, skořice a hřebíček, a samozřejmě myrha, která jen tentokrát není zakouřená, ale nasládle balzamická. Růže s jasmínem k sobě přibrala mimózu a ylang ylang a to jí docela sluší. Myrha pak po čase mizí a základ je spíš pižmově vanilkový.

Havana. Stará fabrika na výrobu doutníků. Na stolech leží stohy tabákových listů nejvyšší kvality, u stolků sedí mladé Kubánky a šikovnýma rukama zručně rolují skvostné Habanos. A co ještě patří ke Kubě? Rum a sladká šťáva z cukrové třtiny vylisovaná na starém lisu, sudy s vůní zakouřené březové kůry. Sladká mandlová tonka. A zpátky k tabákovým listům, tentokrát s dřevitou vůní guajakového dřeva. Vůně Kuby.

K této vůni z kolekce věnovaných Havaně si vymysleli u Jacquesa Zoltyho příběh o Hemingwayovi, který bydlíval v hotelu Ambos Mundos a obdivoval krásnou havanskou herečku Leonellu, která chodila kolem. Byla to prý jediná žena, která neopětovala náklonnost slavného spisovatele. Její vůně je opojná květinová. K jasmínu s citrusy a dužnatým sladkým ovocem se přidá krémový ylang ylang s popraškem hnědého třtinového cukru a gardénie. Krémová květinovka dostane ještě balzamický podkres díky ambře. Vůně jde do prostoru a má dlouhou výdrž. Jestli za Leonellou povlával takový obláček, nedivím se, že Ernestovi uhranula.

Citrusová kolínská s dominující na slunci dozrálou mandarinkou včetně zelených lístků na stonku, s květinovým podtónem konvalinky rostoucí ve stínu lesa.

Elegantní letní vůně, která není svěženka a ani nepřipomíná kolínské italského typu. Je to vůně zelené louky v Normandii s pár divoce rostoucími kvítky, vkusně doplněná pomerančem a bazalkou. A souhlasím s domenikou, je to vlastně jemná chypre.

Édimbourg je vůně lehoučká a svěží jako vánek z hor. Krátké zastavení zelené levandule a pak cypřiš, kořenitý a jemně nasládlý jalovec a nakonec dřevo a zakouřený vetiver. A všechno je to hebce krémové. Ke Skotsku se ta zeleně dřevitá svěžest hodí, škoda jen, že ji vítr ze skotských hor rychle odvane.

Krémová pudrová růže v zeleném obláčku pačuli, s lehkými citrusy a ovocným růžovým pepřem v úvodu. Chanelovsky elegantní lehká vůně na každou příležitost s překvapivě dobrou výdrží.

Zpočátku ještě svěží pomerančová kůra s kapkami šťávy a citrusově zelené neroli, s bílokvětinovým tónem a benzoinově sladkým pižmem voní pak jako medový pomerančový květ v tělovém krému. A nakonec je tu zase krásné chanelovské mýdlo. Hezká vůně, ale do horkého počasí si ji úplně neumím představit.