L'Eau des Immortels (Voyages Imaginaires)
|
L'Eau du Trente-Quatre / Eau de 34 (Diptyque)
svěžejší a zelenější než Boulevard 34, připomíná mi trochu 31, Rue Cambon |
L'Eau Froide (Serge Lutens)
první dojem - hřbitov; hned na začátku vykoukne kadidlo a přidávají se citrusy(ve složení ale nejsou) a koření, takže mám dojem vody po holení, jde pak do sladka; má to být svěží vzduch v rezavých vodovodních trubkách - na to bych fakt nepřišla |
L'Eau Guillerette (Anatole Lebreton)
Svěží a vzdušná jarní květinovka. Svěžest citronu prochází květy šeříku a usadí se v zelených konvalinkách. A konvalinky s námi zůstávají, čisté a bílé, jako konvalinkové mýdlo v babiččině prádelníku. |
L'Eau miXte (Parfums de Nicolaï)
Klasická, letní, vícevrstevnatá a originální. Svěží máta s bergamotem, neroli, nahořklým grapefruitem a s pár listy černého rybízu se proplétá s nasládlým krémem okořeněným jalovcem a muškátovým oříškem. Okvětní plátky růže padají do chladivého mechu a stinného vetiveru. Svěže zelená a současně krémová letnička. |
L'Eau Papier (Diptyque)
Hladký křídový papír, který někdo držel nad párou z vařící se rýže a pánvičkou s upraženým sezamem. Potom ho položil k váze s kyticí mimóz, sladce medových a pudrově pylových. Škoda jenom, že se papír nakonec ocitl v koši s vypraným bílým prádlem, kde se nešeřilo práškem na praní a syntetickou aviváží. |
L'Eau Scandaleuse (Anatole Lebreton)
Tuberóza, sytá a hřejivá, počáteční pudr a citrusový bergamot ustoupí žlutě pylovému a krémovému ylang ylangu. Hřejivost získá právě kvůli kůži, jen lehce živočišné, a trošce hebkého větvičníku. Tuberóza, ne vyloženě skandální, ale lascivní a vyzývavá. |
L'Eau Serge Lutens (Serge Lutens)
moc svěží, moc vodová |
L'Empreinte (2021) (Courrèges)
jakože chypre, ale kromě bergamotu a pačuli je tam hlavně velká dávka ambroxanu |
L'Esprit Divin (Paul Emilien)
kořenitě dřevitá orientálnka, přesně jak píše wendulka |
L'Esprit Libre (Divine)
Lehounká vůně jako závojíček, který unáší vánek přes květinovou louku pod modrou oblohou. Citrusově svěží s bergamotem a mandarinkou a květinově kosatcový ve stylu Hiris, tady ještě s citrusovou magnólií a pivoňkou. A se sladkým mošusovým semínkem a kašmeranem. |
L'Essence (Balenciaga)
Fialky a zelené lístky fialky s kapkami rosy v trávě za chladného rána. Když se otepluje, začíná vůně jemně sládnout a pudrovatět, ale dřevité tóny ji stáhnou zpět k zemi. |
L'Heure de Nuit (Guerlain)
moderní variace na L'Heure Bleue, muskovější a pudrovější |
L'Heure Verte (Kilian)
na papírku; zelená nesladká vetiverová pačuliovka, není špatná, ale ne za tu cenu, není to žádná pecka |
L'Homme Idéal (Eau de Parfum) (Guerlain)
Na rozdíl od verze EdT je EdP od samého začátku kořenitější. Více než bergamot cítím pomeranč a mandarinku a brzo taky semišový kožený tón a sladké mandle. Ty mandle jsou asi to, co mají obě verze společné, jen v EdT je to spíš marcipán a likér Amaretto, v EdP jsou to pocukrované mandle (skoro jako ty svatební). Navíc je tady růže a kadidlo a tím dostává tato verze lehce orientální nádech. Úplně tady chybí dřevo a vetiver, zato se nám dostane krásné guerlainovské vanilky se santalem a tonkou. |
L'Homme Idéal Cool (Guerlain)
pod typickými atributy pánské kolénské jako citrusy, máta, neroli se skrývá mandlový l'homme ideal s pačuli, kdyby jen ta vůně nebyla tak akvatická |
L'Homme Idéal Extrême (Guerlain)
Tato verze L'Homme Ideal si opravdu zaslouží přívlastek Extrême. Ke gurmánskému sladce mandlovému a koženému tónu přibyla kromě vanilkového otočníku hlavně sušená švestka se skořicí, silný tabák a zemité pačuli. A ještě víc jemné kůže. A dřevo. A přesto tato chlapská kombinace tabáku, kůže a pačuli nevyznívá nijak jednoznačně pánsky. Na to je tu dost otočníku a sladce gurmánských tónů mandle a guerlainovské vanilky a tonky. Pro mě snad nejpovedenější verze L'Homme Ideal. A s dobrou projekcí i výdrží. |
L'incendiaire (Serge Lutens)
doutnající pryskyřice s kořením a dřevem, tipuju myrhu a lehce kožené labdanum |
L'innommable (Serge Lutens)
Vůně, která mě přenesla v čase a prostoru. Jsem zase v přítmí obrovské mumbajské tržnice, v oddělení, kde se prodává sušené ovoce a koření. Stojím u stánku, přičichávám, ochutnávám a nechávám si balit do sáčků prášky různých barev a vůní, koření s názvy jako Malvani, Biryani, Masala, směsi kari, římský kmín, pískavici řecké seno, kardamom. Z vedlejšího stánku sem voní sušené ovoce, amchoor - prášek ze sušeného zeleného manga, švestky a datle. A nad tím vším povlává vůně sladkého benzoinu a kouřového kadidla. |
L'Insomnuit (Robert Piguet)
Bezesná noc začíná kouřovým kadidlem a zemitým kosatcem s tmavěfialovými okvětními lístky v barvě zralých švestek. Ovocná sladkost se prolíná se dřevem, semišová kůže a krémová tonka pomalu překrývá temné květy. |
L'Interdit (2018) (Eau de Parfum) (Givenchy)
tuberóza s ovocným tónem, hlavně třešní, sladká s pačuli na vlně LVEB, voní po chvíli dost synteticky s ambroxanem v hlavní roli |
L'Odorat - Étude 1.5 (Pentalogies)
Kožené pouzdro se starou listinou popsanou vetiverovým inkoustem. Kůže pouzdra je jemná a navoněná bylinkami, květinami a kávou. Moc zajímavá kompozice na téma kůže. |
L'Ombre dans L'Eau (Eau de Toilette) (Diptyque)
rybízově sladkokyselá |
L'Ombre des Merveilles (Hermès)
mořský vzduch, čaj a sladký prach, pro mě až moc sladký; na papírku je mnohem lepší, tam cítím i to příjemné kadidlo a zeleň |
L'Ombre Fauve (Pierre Guillaume / Parfumerie Générale)
ambra s dávkou pačuli, troškou kadidla, zjemněná bílým pižmem, krása |
Pěkná slaměnka, krémová a balzamická