databáze 103890 vůní od 7986 značek a 1456 parfumérů

L'Heure de Nuit Guerlain

L'Heure de Nuit
značka: Guerlain
parfumér: Wasser, Thierry
rok: 2012
určení: pro ženy
hlava: bergamot, anýz, broskev
srdce: pomerančový květ, jasmín, růže
základ: vanilka, kosatec, otočník, bílé pižmo

kolekce Les Parisiennes, reedice L'Heure Bleue - Le Zénith v koncentraci EdP

Diskuze:
Komentáře k vůni (8)
Avatar
Cervanek (15.3.2019 )

Zářivě modrá vůně snů. Mezi Guerlainovými sestrami LHB a ALO září svou mladistvostí. Anýz s pomerančovým květem všeho tak akorát, kosatec s bílým muskem a mýdlo z Teint de Neige či Pure Musk. Starosvětská a mladistvá zároveň. Lehká jako pírko, oslazená třtinovým cukrem. Zahalovat se do modré noci plné hvězd se sladkým drydownem slastné vůně je tak příjemné, že se mi ani nechce probudit se do světa reality plného randálu.

Avatar
Dalia (09.3.2019 )

Nebeská modř ... perlivá lehoučká variace na Modrou hodinu. Snivá a krásná.

Avatar
slniecko (14.10.2015 )

Jasná noc vo fľaštičke. Pripomína mi Nocturnes s jej studenosťou, ale nemá jej pochmúrnosť. Inak je to naozaj veľmi vydarená variácia na Modrú hodinu, taká priezračnejšia, čírejšia, akoby prečistili pomerne hutný základ MH, poprestrihávali kríky a dosadili viac kvetov. Veľmi príjemné. Použiteľnejšia ako MH, obzvlášť ako večerná vôňa, ale do istej miery jej chýba nostalgično a komplexnosť pôvodnej. Drydown je veľmi sladký, až cukrový.

Avatar
andry (01.5.2015 )

Můj vztah k L'Heure Bleue stručně: hezké, smutné, oduševnělé, klidné, mastné, starosvětské.

Bohužel si nevzpomenu, kdo to psal, ale musím souhlasit s tím defilé odkazů na různé jiné Guerlainovic vůně, protože na mně defiluje tak, že se ani po úplném rozvonění nezastavila na určitém bodě a pořád balancovala na hraně.

Spíš než odkaz na LHB se zpočátku kloní spíš k Apres l'Ondee, mýdlo se dostaví poměrně razantně, ale rychle se zase utlumí. Dál jsou výrazné fialky, kosatec, anýz. S dalším vývojem přetrvávají hlavně ty fialky, které výrazně zpudrovatí. Jednu chvíli jsem měla pocit, že cítím ten heliotrop z QVLP, jiný okamžik jsem zase zachytila náznak MPN, ale obojí bylo jen jednou a zase se ztratilo.

Na mně L'Heure de Nuit kolísá na hraně mezi Insolence (na půli cesty mezi edp a č.p.) a LHB bez starosvětskosti, s náhodně přidanou různě intenzivní dávkou pudru a/nebo mýdla.

Není to špatné, barevně tmavší modř z oblohy, víceméně jako tekutina ve flakonu, prolínaná s pastelovou fialovou/lila. Dojmově klidná, s nádechem klasiky, kterýžto dojem se ale nepodařilo naimitovat plně. Jsem z ní poněkud v rozpacích a nejsem si jistá, zda tento počin hodnotit jako zdařilý nebo jen průměrný.

A mám velkou výhradu k výdrži i intenzitě na své kůži, to je docela zklamání.

Avatar
Fleur (15.2.2015 )

Přidávám se k těm, kteří v ní cítí stopu nějaké předchozí vůně od Guerlainu (QVLP, MPN), pro mě je tam zřetelná ozvěna LPRN2 (nyní Mademoiselle Guerlain) – zejména v pomerančovém květu. Původní L´Heure Bleue jde zřetelněji do prostoru, zatímco L´Heure de Nuit je spíše intimnější, tělovější, něžnější. Jakoby z L´Heure Bleue odstranili koriandr, nahradili rozkvetlý sametový karafiát pouze závanem drobného trsového karafiátu a doplnili skromnou kytičkou fialek a pomerančovým květem.
Je to sice Noční hodina, ale taková, v níž už začíná svítat.

Avatar
Miru (24.1.2015 )

…ona ty ostatní vůně připomíná proto, že ji stvořil stejný parfumér, resp. když on dělá pro Guerlain pomerančový květ takhle, tak i tady je ten samý, když bergamot tímto způsobem, tak i tady stejně… Jenže zde jsou poskládány dohromady jiné ingredience, takže je to nová vůně, která nám připomíná to, co už jsme právě někde cítili…:

L´Heure Bleue Nuit
Fialky a bergamot.
Pod tenoučkou křehkou mýdlobergamotovou krustou se díky lidskému teplu/tepu pomalu rozvíjí fialkové květy,
a jak se rozpínají, narovnávají své okvětní lístky, ona krusta puká…
…hebce ostré tříštění mýdlových mikrovloček a šupinek jak ve zpomaleném filmu.
…nepatrná chvíle, chvilka patří i tenounké nitce guerlinade…
Mýdlo začíná vlhnout, měknout, prachovatět, delikátně sládnout a přidává se pomerančový květ, vlastně spíše pout pouri z něj.
Tahle směs
(fialky + další možné z heliotropinu, mýdlo, pomerančový květ, vanilka a lidské teplo)
je vláčná, zastřeně šťavnatá a pikantně starosvětská.
Jenže ona starosvětskost je zde ve velmi roztomilé až rozkošné podobě, a ve velmi nositelné podobě.!.
Lehkost bytí…
Pěkná vůně.
Krásná.
Křehká a plná.
Pudrovomýdlověk­větinová teplá vůně.

Liu je živočišné přesto odtažité, distingované mýdlo.
Chanel No. 5 je mýdlo studený čumák.
Nuit je mýdlová labužnice.
Mýdlo, které nenudí…,
ale přitahuje.
16/01/13
.....................

…ta vůně je jak právě odložená labutěnka…
Ještě nová, hodně angorsky chlupatá, nadýchaná, prosypaná skrz naskrz pudrem a teplá od dlaně s mikrozbytky krému…
Ta pudrovost v Nuit je tak vláčná, že přechází skoro až do niveovité krémovosti.
Pudrovomýdlově krémová vůně s mikrostopami gurmánštiny(ne vyloženě jedlá vanilka nebo cokoliv jiného k jídlu, ale ta vůně téměř nutí člověka se zakousnout, kdyby to šlo…).
Na typ téhle vůně(pudrokrémovka)
je L´Heure Bleue velmi „barevná“, dá se hodně dlouho pozorovat, studovat…

…pokud je člověk milovníkem Teint de Neige(souhlasím s moudjahidine…), L´Instant Magic, Osez Moi, Pétale Rose(místo růže v LHB převládá pomer. květ), a nebo i pro ty, kteří by chtěli nosit Shalimar a pořád jim v něm něco vadí…
17/01/13

Avatar
wendulka (11.1.2015 )

Vlastně jen můžu potvrdit to, co už bylo o této vůni napsáno. Není pouze připomínkou L´Heure Bleue. Ihned po jiskřivém aldehydovém úvodu s jemně namletým badyánem se hlásí jasná připomínka na šumivý Coca-Cola tón z QVLP a vlahou fialku z Après L'ondée, obohacená o dávku tělového pudru z LPRN2. A netrvá příliš dlouho a zpoza pudrové opony se konečně připomíná i L´Heure Bleue.

Je to sice umírněnější odkaz, porovnáme-li obě koncentrace EdP, ovšem je-li na vás hloubavost a tíha klasiky někdy přílišná (nebo tomu říkejme starosvětskost) a chcete-li cítit chlad letní noci (místo jarní/podzimní) s asi tak miliónem zářících hvězd v optimistickém podání Quand Vient La Pluie, zahalenou do pudrového kabátku z bílého pižma, který je heboučký a jemný jak pavučinka, pak budete z L´Heure de Nuit nejspíš nadšené.

A mám zjištěno, ač se nositelce může zdát, že jde spíš o tělovou vůni a výdrž a intenzita nejsou ohromující, opak je pravdou. Okolí o ní ví bezpečně a dlouho, protože o sobě stále dává vědět příjemnými závany.

Avatar
cinkja (10.1.2015 )

Jasný odkaz na L´Heure Bleue hned od první chvíle. Totožný anýzový tón, malinko bergamotu. Ale ten začátek není tak ostrý a sladkost tak upozaděna. Po chvílí vnímám stopu luxusního mýdla, který přechází ve spojení medově opojného pomerančového květu a jemné mandlové hořkosti. V tomto okamžiku nastupuje Mon Precieux Nektar ve své sametově gurmánské podobě, to známé spojení sladkého a hořkého tónu.
Vůně květů fialek nás vrací zpátky k L´Heure Bleue a také k čichovému vjemu, který každé ráno vnímám ze slavného guerlainovského pudru. To vše dokresluje a ještě více zjemňuje čistota pižma.
L´Heure Bleue je melancholie a snění, L´Heure de Nuit sametové pohlazení…