Ze Sergeovy kuchyňské edice... Ve vůni jednoznačně převládá kmín, nikoli římský, ale ten klasický lidový, co dáte na brambory. Tady je trošku aromatičtější, jako když ho nasucho necháte rozvonět na litinové pánvi. Doplňují ho nahořklé, aromatické, v mosazném hmoždířku rozdrcené kuličky koriandru, ty jsme taky přihodili na pánev ke kmínu a trošku se nám to už začíná připalovat. Nevadí, sundáme pánev ze sporáku, necháme vychládnout, a mezitím zapálíme benzoinové papírky a necháme je doutnat v jednom rohu místnosti, a v druhém uděláme totéž s opoponaxovou pryskyřicí. Všechny ty suché, aromaticky zakouřené a téměř neznatelně pryskyřičnatě nasládlé vůně se nám prolnou v jednu, ale stále čekám tu kačenu nebo vepřové...
Vůně, která mě přenesla v čase a prostoru. Jsem zase v přítmí obrovské mumbajské tržnice, v oddělení, kde se prodává sušené ovoce a koření. Stojím u stánku, přičichávám, ochutnávám a nechávám si balit do sáčků prášky různých barev a vůní, koření s názvy jako Malvani, Biryani, Masala, směsi kari, římský kmín, pískavici řecké seno, kardamom. Z vedlejšího stánku sem voní sušené ovoce, amchoor - prášek ze sušeného zeleného manga, švestky a datle. A nad tím vším povlává vůně sladkého benzoinu a kouřového kadidla.
Nepopsaltená L´Innomable se dá velmi snadno popsat tak, že skrze ostrou zeleň, sušené ovoce v čele s fíky, datlemi a rozinkami a příjemně živočišným kmínem tématicky navazuje na Arabie a El Attarine. Ovšem na rozdíl od zmiňované Arabie není tak lepkavě sladká, přestože i zde najdeme vanilkově pryskyřičnatý benzoin s podtóny kakaa. Zásluhu na tom má především geniální mramorové kadidlo, které se právě prostřednictvím kmínu začne pozvolna zahřívat a pro mě osobně ji tak činí z celé trojice nejnositelnější.
Ze Sergeovy kuchyňské edice... Ve vůni jednoznačně převládá kmín, nikoli římský, ale ten klasický lidový, co dáte na brambory. Tady je trošku aromatičtější, jako když ho nasucho necháte rozvonět na litinové pánvi. Doplňují ho nahořklé, aromatické, v mosazném hmoždířku rozdrcené kuličky koriandru, ty jsme taky přihodili na pánev ke kmínu a trošku se nám to už začíná připalovat. Nevadí, sundáme pánev ze sporáku, necháme vychládnout, a mezitím zapálíme benzoinové papírky a necháme je doutnat v jednom rohu místnosti, a v druhém uděláme totéž s opoponaxovou pryskyřicí. Všechny ty suché, aromaticky zakouřené a téměř neznatelně pryskyřičnatě nasládlé vůně se nám prolnou v jednu, ale stále čekám tu kačenu nebo vepřové...
Vůně, která mě přenesla v čase a prostoru. Jsem zase v přítmí obrovské mumbajské tržnice, v oddělení, kde se prodává sušené ovoce a koření. Stojím u stánku, přičichávám, ochutnávám a nechávám si balit do sáčků prášky různých barev a vůní, koření s názvy jako Malvani, Biryani, Masala, směsi kari, římský kmín, pískavici řecké seno, kardamom. Z vedlejšího stánku sem voní sušené ovoce, amchoor - prášek ze sušeného zeleného manga, švestky a datle. A nad tím vším povlává vůně sladkého benzoinu a kouřového kadidla.
Nepopsaltená L´Innomable se dá velmi snadno popsat tak, že skrze ostrou zeleň, sušené ovoce v čele s fíky, datlemi a rozinkami a příjemně živočišným kmínem tématicky navazuje na Arabie a El Attarine. Ovšem na rozdíl od zmiňované Arabie není tak lepkavě sladká, přestože i zde najdeme vanilkově pryskyřičnatý benzoin s podtóny kakaa. Zásluhu na tom má především geniální mramorové kadidlo, které se právě prostřednictvím kmínu začne pozvolna zahřívat a pro mě osobně ji tak činí z celé trojice nejnositelnější.