Husta kremova vanilka, orchidej, par zrnicek soli

"Koncertní hala" voní jako silná, pevná kůže promaštěná vazelínou s nádechem gumového šafránu. Posyp z pudru tomu moc křehkosti nedodá a ty občasné jemné záblesky citrusů to nijak neosvěží. A osladit to sytými květinami? Gurmánskými tóny? Ano, pokusy jsou znát, ale zůstává opravdu jen u pokusů udusaných v zárodku. Možná teda nějké připálené marshmallow by se dalo identifikovat, a očouzené dřevo se suchým pačuli a pendrekem. Zní to spíš zvrhle než elegantně a ačkoli mě to teď nevyděsilo jako na první pokus, škatulka "katastrofa" je víc než jasná. Shrnula bych to asi jako "decentní pneumatika".

Tam, kde končí máslové kosatce a máslové ylangy, začíná Ombre Mercure. A verze Extreme je ještě o pár minut tlučení v máselnici máslovější. Oproti původní verzi je méně fialková, méně kořenitá a více ambrovo-benzoinová, což snižuje riziko kroucení žaludkem, které mohlo u původní verze nastat. Od benzoinově pryskyřičného kosatce ne nepodobného husté bílé čokoládě se přesune k zemitě pačulovému kosatci, ale jinak zůstává stále ambrově hřejivá a příliš velkým vývojem nepřekvapí.

vyprané a naškrobené cíchy v babiččině ložnici, vůně sušené růže, pudru, rtěnky, ale dost sladká a dost retro. podobá se mi Musc Red Rose.

líbí se mi ten suše kořenitý začátek hned po nástřiku, ale bohužel vydrží jen chvilku, vůně pak čím dál víc sládne tou (trochu divnou) bílou čokoládou. čajová nóta je jako silný, nehořklý černý čaj (fakt netuším, jak voní čaj masala), příjemné. výsledek není špatný, ale myslím, že tu čokoládu měli vyměnit, aby se zachovala ta suchost. na druhou stranu – na poměry mainstreamu docela originální. viděla bych ji na sychravý podzim. ... černý čaj s mlíkem, bílou čokoládou a light kořením. malá výdrž - bohužel. příjemná do sychrava, v teple drží lépe a docela vynikne.

tropický maracujový koktejl, ovocný, ale nepřeslazený, letní nálada

Once Upon A Garden je divoká zahrada obrostlá planými růžemi a popínavým hrachorem, jejichž vůně spolu s perlivým růžovým pepřem vábí nahlédnout za rozvrzanou vstupní branku. Podél zdí rostou keře maliníků, plody jsou však ještě nezralé. V trávě náhodně potkáváme trsy mátových lístků, které dávají vůni zeleně peprný podtón. Nejde o žádnou omamnou květinovku, jen prostou kvetoucí zahradu za starým domem s věžičkami.

Sladká květinová pačulovka ve stylu Coco Mademoiselle. Zářivý jasmín a maršmelákový pomerančový květ jsou jako jejich animovaná podoba, natolik vzdálené od reálné vůně květů. Vanilkově sladké s až ovocným nádechem nahořklé grepové šťávy, zaoblené pižmem. Pačuli v jeho vodnaté poloze doplňuje ještě lehce drhnoucí vetiver, který ale nemá šanci ty poměrně vlezlé slaďoučké kytičky zachránit. Ta vůně je - lososová, růžovo-oranžová.

Dřevo spálené na troud, oudem prodchnutý vzduch, namodralý kadidlový dým a do toho hořkosvěží jalovec a mateřídouška (?!) s trochou jemných, uhlazených citrusů a překvapivými neurčitě květinovými tóny, které jsou sice celkem úspěšně udusané ostatními složkami, ale kompozici trochu probarvují. Typicky pánské tóny celkem jasně definují potenciálního nositele. Zdá se mi to jako dost zdařilá vůně, na jednu stranu temná, kouřovo-dřevitá, na druhou stranu osvěžující (nerovná se třeskutě svěží). Kdybych byla chlap, píšu si na seznam. A pak jsem se podívala na složení a zasmála se, jak mám bohatou fantazii :)

taková typická pánská vůně "právě jsem vylezl ze sprchy + lehce koření". neurazí, nenadchne. není špatná, ale pro mě jí něco chybí. oproti dámskému opiu slabota.

he? ostrá divnost, která se rozleží do štiplavého mýdla.