| značka: |
Yves Saint Laurent
|
| parfumér: |
Sieuzac, Jean-Louis
,
Amic, Jean
|
| rok: |
1977
|
| určení: |
pro ženy
|
|
hlava:
|
bergamot, hřebíček, jasmín, koriandr, vavřín, mandarinka, pepř, švestka, citrusy
|
|
srdce:
|
kosatcový kořen, konvalinka, karafiát, pačuli, broskev, růže, santalové dřevo, skořice
|
|
základ:
|
ambra, benzoin, kokosový ořech, pižmo, myrha, opopanax, santalové dřevo, balzám tolu, vanilka, vetiver, kadidlo, cedr, labdanum
|
Orientální klasika - a taky samostatná parfémová kategorie. Zpočátku něco málo mýdla, ale pak už jen kombinace koření (hřebíček, skořice), kytek (karafiát) a dřeva (santal). Po cca 3 hodinách ale vylézá cosi divného - skořice s hřebíčkem řízlé rybinou. Zatím jediné nositelné Opium má pro mě podobu Opium Eau d'Été nebo Opium Fleur de Shanghai.
Cítit radost ...
Citrusověji laděná než koncentrace EdP, celkově lehčí a uvolněnější. Chybí zde akcent živočišnosti. A mně se i více líbí.
Vintage verze z 90. let. Krásná oblá pryskyřičná vůně. Cítím nasládlé jasmínové květy zavinuté v sametové kůži, sladký opiový kouř, hořkou zakouřenou pryskyřici, mýdlo, zemité kadidlo a živočišně hřejivé kastoreum. Výdrž je mnohahodinová.
Potemnělá ulice. Žena v dlouhém zimním plášti. Na chvíli se schovala do vchodu jednoho z okolních domů, aby se ukryla před prvotní citrusově aldehydovou přeháňkou smíšenou s kořením (hřebíček se špetkou pepře). V kapse pláště ukrývá pytlík s kandovaným ovocem. Déšť rychle ustal, přesto je ve vzduchu stále cítit vlahá nahořklá zeleň a deštěm nasáklá zemina. Žena se vydává dál. Po chvilce jí přichází v ústrety muž a podává jí santalovou skříňku, která ukrývá karafiát, růži a kvítek lehce živočišného jasmínu, posypané téměř nesladkým skořicovým prachem a nakonec ji halí do hřejivého pryskyřičnatého šálu s ozdobnou tenounkou, téměř neznatelnou vanilkovou nitkou a příjemně drhnoucími vetiverovými třásněmi.