Kožená kabelka, moderní parfém, rtěnka a cigarety = velmi francouzské; teda aspoň mně se tak zdá. Z elegantního semišově vetiverového popelníčku s limetovou šťávou brzy rozkvete svěží růže s nádechem líčidel, později se zahřeje a uhladí bílým pižmem. Celý vývoj vůně je prodchnutý spíš než samotnou kůží jen její ideou, jemnou a transparentní, podpořenou kombinací jalovce, pikantního růžového pepře a nahořkle bylinné suché šalvěje.

Pierre Bourdon při komponování této vůně pravděpodobně myslel na leccos - kromě mě. Vetiver s galbanem si řádí a mě tahá za nos něco jako šťáva z nahnilého pomeranče a pod tím vším dřevité kadidlo předstírá, že to zachrání, když v jedné ruce přitáhne bylinně hořkou anděliku a v druhé ruce hřejivé pižmo. Nezachránilo, spíš propukla hromadná bitka. Francouzský milenec ze mě asi teda nebude, s tím už se nějak smířím, ale rozhodně tuhle vůni budu muset aplikovat na vhodnější objekt. Edit, aplikováno na vhodnější objekt: Příjemná zelenodřevitá zakouřená vůně, souhlasím s označením "ležérní", která bohužel neměla dlouhého trvání a po 5 hodinách zbyl na kůži už jen slabý citrusový vzdech, který ovšem "běžný neparfémový smrtelník" ani nezaznamenal.

máta a rajčata ... pokud někdo preferuje nesladké, neulepené, necitronkové letní polívačky, tady asi bude na správné adrese…

Já a Sigmund nějak nejdeme dohromady. Mám tu drhnoucí, výrazně tužkový extramoderní suše cypřišový jakožesantal se slabou výdrží a 1 kapku hřejivého pudrového bílého pižma. Mléko a ženská hruď? Cokoli podvědomě blízkého a proto atraktivního? Cože? Nekoná se. (a když se tak koukám na autora, už chápu...)

lesní plody + jablko, nakyslá, svěže ovocná, připomíná mi vůni ovocného tabáku do vodní dýmky

Ovocná chypre "moderní", ve které najdeme určité prvky nálady ze Shangri-La (Hiram Green), ale stižené hipísáckým bohémstvím 1969 Parfum de Revolte (Histoires de Pafums). Meruňka zde je stejně sytá a zralá až sirupovitá jako v Une Rose de Kandahar, doplněná krémově šťavnatou bílou broskví. Kolem si to v kruhu, držíce se za ruku, tančí blíže nespecifikované bílé kytky, aby pak únavou padly svorně vedle sebe na hebký měkký polštář z pačuli. V téhle vůni se mísí zvláštní nádech dětské radosti (a gumového míčku) a šílenství v očích Viktorky od splavu. Dávkovat nutno velmi opatrně, není to "jenom" např. Mugler a má potenciál vyklidit větší protor než šalinu v ranní špičce... Co obecně na Tauerville oceňuju je konečně absence typické Andyho březové kůry s ropnou skvrnou na hrubé kůži. A to, že člověk za svoje peníze nedostane nejdražší polívačku vůbec (ahoj, Pierre a Bois Naufragé), ale opravdu koncentrovaný držák, kterého se 3 dny nezbaví :)

růžový (barva, ne kytka) vitacit

„Smells like a real prick,“ čtu na Fragrantice. Ta recenze nemá žádný balónky, a přitom je velmi výstižná. Je a není. * Voní jako hezkej chlap, ne zženštilej, navoněnej nasládlou fougérovkou, upravenej. Kouří a sluší mu to. Vlastně dost klišé. Má široký ramena, sametovej hlas a umí bejt přesvědčivej. Nikdy se na něj nezlobíte, ale ani ho neberete vážně. * Cigáro a další panák whisky, puč mi tu tvou slavnou koženou bundu a veď, ty chodníky jsou nebezpečný, haha, ještě bych se ztratila, hahaha. Takhle to začíná, takhle to končí. A druhej den, než vlezete konečně do horký sprchy smejt všechny hříchy světa, to na sobě všechno cítíte. Svůj pot, cizí pot, směs parfémů, cigára, chlast, hořkost i pocit vítězství – jako dokument každý jednotlivý vteřiny. A tu vůni vám z paměti už nikdo nevymaže. * Je to pudrově tělově nasládlý a bylinně hořce drhnoucí, s podtónem kůže a měkkýho plastu se sametovým povrchem. Není na tom nic tak zvláštního, jen že to v hlavě spíná vícesmyslový asociace. V tom je to jediný kouzlo.

strašlivé citrusy s kořením, které mě nehodlaly opustit. ech.

Vůně mentolově zeleného jehličí oroseného jinovatkou. Větve stromů jsou propojené tak pevně, že skrz ně nepronikne skoro ani paprsek mdlého zimního slunce. Z dálky voní zapálené chvojí v kamnech i kadidelnice z kostelíku na kopci, a stejně tak hrnek trpkého uzeného čaje v dlaních. Zřejmě zahřívá mimořádně účinně, protože vůně má nenápadný živočišný podtón zdravě zpoceného těla a mentolové jehličí přechází až do čokolády. Krásná klidná vůně nekonečných lesů na severu a útulné chalupy i se ztepilým dřevorubcem.

JAK se mi mohla kdy nelíbit?!? dřevo a kůže vysušené neustálým vlivem vonného kouře z pár (desítek) dýmek – cítím i nějaké to pačuli, lehký nádech oříšků (asi o tisíc procent méně protivný než v Praliné de Santal) a medu. Provoněná malá místnost s tlumeným světlem, atmosféra uzavřené společnosti a úplně cítím ten absolutní relax polosedu na měkkých polštářích, labužnického šlukování a pomalého vyfukování obláčků kouře. /// labužnický kouř, suché dřevo, suchá kůže, medový tabák. velmi autentická – živě si představím malou místnost plnou modravého voňavého kouře z dýmek a ten absolutní relax při pokuřování.

Čajovna. Ovocný tabák z pár vodních dýmek se mlžně rozplývá v malém uzavřeném prostoru, prach usedá na hromady polštářů a na vzorované tapisérie na stěnách, v hliněných konvičkách je horký, čerstvě zalitý jasmínový čaj. V tlumeném světle je slyšet bublání a tlumené hlasy. Tuhle je potřeba otočit uhlík a opadá trochu popela, tuhle se tabák trochu připálil, tuhle to chtělo o půl uhlíku míň, protože to táhne až moc, a možná je ta kombinace jahodového a jablkového tabáku trochu divoká (a prý je to tuberóza a sladká hruška). Hezké. Autentické. V závěru jde do gurmánska a hodně zesládne karamelem, vanilkou a cukrovou vatou s trochou dřevitosti.

Jedná se o CPO, ale není to žádná arabka, ani si to na ni nijak nehraje. Konzistence je řidší, než s jakou jsem se obvykle u olejů setkala. V zásadě jde o ovocnou květinovku, nekofliktní, prosluněnou, optimistickou, příjemnou, snadno nositelnou – a líbivou. Nejvýraznější z celého vývoje je sladce citrusová hlava, kde převažuje docela originální až kompotový tón kdoule – není to typická složka, kterou potkáte v ledasčem. Vůně se poměrně rychle „vsákne do kůže“ a výrazně zjemní, postupně se začínají ve sladkých citrusech objevovat květiny a zanedlouho se přehoupne do květin a nasládle pižmového základu, takže květinového srdce jako takového si člověk nijak moc neužije. Základ se drží hodně u těla. Vůně nepůsobí nijak levně nebo genericky, provedení je vcelku solidní, nikde nic umělého, jen bych ocenila větší prostorovost během vývoje.