Na mě trochu polévka... tu petržel tam mám zcela zřetelně! Přes to nejede vlak...

(1.11.2016) Orchid Soleil... můj bezesporu nejdivnější fordovský zážitek... to tedy bylo něco. Opravdu, zlatý zatracovaný London. Ten mi přece jen přišel svým způsobem hodně zajímavý a potenciálně někým - či někdy, tj. v určitém ročním období - nositelný. Ale po vyzkoušení Orchid Soleil si říkám, že si prostě neumím představit člověka, který by chtěl být takto cítit... pokud ovšem na něm nevyzní docela jinak, což se samozřejmě nabízí. Ale na mě to byla katastrofa. Podotýkám, že jsem zkoušela jednorázově (na kůži) na letišti, a už před nějakou dobou, tedy nic důkladného... Něco příjemného, krémového tam bylo. To byla ta hezká část, potenciálně velmi hezká. Ale zpod této krémové linky vzlínalo něco, na co mi ani slova nestačí (vlhká plesnivá omítka? nebo spíš zatuchlost plesnivého domu jako celku? nějaké zvířátko? špinavé, nemyté, nemocné?). Dohromady s tím krémem to vytvořilo tak třeskutou směs, že jsem v první chvíli myslela, že si jako liška chycená do želez uhryžu končetinu. Prosím každéno, na němž by tahle vůně vyzněla krásně (Miru nepočítám, na ní zjevně voní KAŽDÁ fordovka skvostně), nechť dá vědět.