Cestování

Tak nakonec jsme se odhodlali a zanedlouho mizíme směr Srí Lanka. Tipů co navštívit jsou plný internety, ale já bych se ráda zeptala, jetli je něco, co zásadně nedoporučujete? Nějké místo, chrám, památka, zážitek, který vás tam vysloveně zklamal?

Nas hrozne zklamal vystup na Adamovu horu. 

Slíbila jsem, že sem občas přihodím nějakou japonskou historku, ale přiznávám, že trochu zaostávám, většinou bych to nejraději psala do jiných témat :-) ale tento povzdych odložím sem. 

Kamarádka teď navštívila Kjoto, na mé doporučení a byla hrozně zklamaná. Prý jsou tam hordy turistů a místa, kam jsem ji poslala nemají žádné kouzlo. Byla jsem z toho trochu rozhozená, protože Kjoto považuju za jedno z nejkrásnějších míst Japonska a vysloveně jsem ji tam donutila z našeno severu jet. My se tam chystáme v lednu a když jsem teď hledala ubytování, přišel mi od majitele velmi uctivý, přesto dost striktní e-mail. Prý sice věří, že máme naprosto perfektní chování, nicméně chování zámořských návštěvníků je v poslední době tak špatné, že se z toho stal vážný sociální problém a musela zakročit vláda. Takže jsou přísně postihované jakékoli výstřelky a sousedé budou (je to pronajatý dům bez recepce) bez prodlení informovat policii, pokud se budeme chovat nevhodně (např.hlučně atd.) a majiteli mohou při potížích odebrat licenci. 

Byla jsem v Kjotu naposledy před deseti lety a teď jsem trochu rozpačitá. Celkově musím ale říct, že je tady opravdu velké množství turistů oproti dřívějšku a místní začínají být trochu nepříjemní, ten dojem ze země je úplně jiný než třeba před těmi deseti-patnácti lety.

Dokonce jsem potkala turisty už i v naší zapadlé díře na severu :-) (mimochodem té mojí kamarádky se na nádraží asi 3x ptali, jestli chce opravdu vystoupit tady a nejedná se o omyl). 

Ja se obavam, ze tohle neni zdaleka problem jen v Japonsku. Bydlim v centru Londyna a jen cesta z prace je totalni utrpeni, protoze se vylozene probijim houfy turistu s kufry nebo zmatenymi turisty, co se proste zastavi pred turniketem metra a koukaji. Je jich straslive moc. Pro me asi nejvetsi zklamani je Pariz, ktera pred temi 15 lety byla opravdu jina, a pak Benatky, kde fakt verim tomu, ze mistni uz lezou po zdech. Osobne se snazim hlavnim turistickym atrakcim vyhybat, preferuji ty mene zname, ktere pritom mnohdy jsou uplne stejne dobre, mozna i lepsi, diky absenci davu :D problem je, ze pritel jakozto clovek z rodiny, ktera nikdy necestovala, se citi o vsechno ochuzen, a na ty turisticke strasne touzi jit, protoze je nikdy nevidel. Cesta do Versailles (respektive nekolika hodinova fronta) byla snad to nejhorsi, co jsem za posledni rok zazila.

ja mam teda stejnej pocit i z ceska. zda se mi ze jde o novy trend kdy proste zacali cestovat i lide, kteri o to driv nestali/nemeli moznost. kombinace vetsi kupni sily+vic volnyho casu+modnosti? asi jako cyklistika:P

haha centrum berlina to samy, zmateny skupinky lidi, co postavaj na cyklostezkach, parmeny, co se s lahvacema v ruce derou do tureckych obcerstveni.. proste takovy ty lidi, co jedou zaparit na vikend do jakoze autentickyho berlina.

presne, cestovani je pro spoustu lidi dostupnejsi, navic sluzb typu airbnb, takze se turisti vic misi s mistnim obyvatelstvem... resili to nedavno v barcelone, nez tam zacli mit jiny problemy, tady se to taky pravidelne omila.

ja rada cestuju mimo hlavni trasy, lidi dost uziju i pres rok. doprovod to ma taky tak, takze se celkem dohodnem.

Je to pravda, dřív bylo cestování výsadou nadšenců (nebo lidí, co měli peníze), ale dnes je cestování opravdu běžná věc a prakticky každý se snaží vidět ty nejznámější památky. I létání se stalo už naprosto běžnou formou dopravy, svět se mění. :-( 

Ta změna tady je opravdu cítit, pamatuju si třeba i na cestování po Africe, kde ve vnitrozemí (kam ještě turisti nedorazili) nás místní zdravili "welcome" zatímco u pobřeží "give me money". 

Zase ale musím říct, že cestování s dětmi je v tomhle směru super, místní nás vždycky přijmou líp, děti trochu boří bariéry. Zvlášť v Asii se s nimi každý chce fotit, dávají jim sladkosti a tak.... :-)

viktorka_od splavu  jo ten "low cost" turismus mi asi vadi nejvic. Rodina, co se s peti lodnimi kufry narve do metra v hlavni spicce, protoze proste nezaplati uber/taxik... Co ziju ve meste, tak vic a vic touzim po dovolene (a popravde i zivote :D) na venkove. Dovolena v jine metropoli uz pro me vubec neni odpocinek. Momentalne si hledam misto, kde se rozplacnu na plazi :D nebo aspon nekde ve spa... mam pocit, ze do jara to proste nevydrzim :D

give me money  tohle je dost smutna cast turismu... sto prodejen cetek, co maji to same, lidi, co se vas snazi oskubat... zaroven kdo vi, prijde mi, ze vic a vic lidi je timhle presyceno. Treba se to zase trosku obrati k lepsimu. I kdyz, zaslechla jsem neco o tom, ze nejaka nizkonakladovka  planuje letadla "na stojaka," takze kdo vi... 

co bydlim v berline, tak jsem prestala jezdit na dovoleny do mest, nejak pozvolna me to uplne pustilo. automaticky jsem zacala vyhledavat destinace, kde potkam co nejmin lidi. minulej rok vandrovani v alenteju v portugalsku, letos lykie v turecku, oboji super a zarucene liduprazdny 

A vtipná související historka, byli jsme teď na víkend v onsenu, opravdu krásném a tradičním. Funguje už více než sto let a je stále majetkem jedné rodiny, dnes už v páté generaci, prostě krásné místo. Měli jsme pobyt i s večeří a tradiční snídaní, která se podává v soukromých pokojích (jdu najít nějaké fotky) a paní majitelka říkala, že jde hned poznat, že žijeme v Japonsku, protože se nechováme jako pitomci :-)

fotky! :)

Jako ani se nedivím, že ženy často zůstávají v domácnosti, jestli tohle připravují :-D (ale tohle je pochopitelně slavnostní verze)

 to je uplna nadhera. Pastva pro oci. Jak se libi detem? By me normalni zpatky do CR vezli v kleci 

No zrovna s jídlem teda dost bojujeme :-D. Jediné co jsou ochotné pozřít jsou rámen (velká nudlová polévka), ze které stejně ale vybírají jen nudle a pak jsou ochotné chodit do sushibaru, kde sushi rozváží vláček, ale jíst ho nechtějí :-)

Jinak se jim tady ale myslím líbí, jen jim chybí kamarádi. Nějaké přátele s dětmi tady máme, ale i když se vidí rádi, moc se nedomluví. Zatím jsme měli dost štěstí, úplně náhodně jsme viděli už asi čtyři slavnosti, kdy se v ulicích nosí přenosné svatyně a podobně, taky úplně tradiční svatbu v chrámu, zažili jsme i takové pohodové zemětřesení a navíc si hrozně oblíbili onseny, takže je to takové nabité. Uvidíme co v zimě :-)

ramen je snad moje nejoblibejesi japonske jidlo  a takova ta jidla ve tvaru medvidku atd nezabiraji? Ale chapu, muj pritel by asi umrel hlady, jit do asijske restaurace ho neprinutim ani pod pohruzkou smrti :D kdy se vlastne vracite?

A sakra, to už jste druhá, kdo to říká. Co bylo špatně? Doporučujete místo toho nějaký jiný trek?

Sli jsme schvalne v noci z pondeli na utery, kdy by melo byt nejmene lidi. Nepomohlo to. Celou dobu se slo v zastupu lidi a okoli misty pachlo, protoze verejne zachodky tam byly jedny v podobe kadibudky. Nahore se vsichni ti lidi namackali na sebe, vytahli fotaky a telefony, takze clovek nic nevidel, a pak se zase hrnuli dolu. I to mestecko, ze ktereho se vyrazelo, nebylo nic moc a bylo predrazeny. Ale byli jsme tam 2014, treba je dnes situace zase trochu jina. O jinem treku bohuzel nevim. Nas to tak znechutilo, ze jsme to uz nepokouseli.

Situace bude spis horsi, to je mi jasné. Ale díky za zkusenost, zkusíme vymyslet neco jineho, ja mela pocit preplnenostmi lidmi i na Male Fatre, tohle by nebylo nic pro me.

Kdyz uz jsme u toho, pridam jeste jednu tematickou - co doporucujete za obleceni do "dzungle"? Respektive na nejaky ten vylet tam do narodniho parku apod.? S vhlkym asijskym podnebim nemam sebemensi zkusenost, mam procestovanou spis severni Afriku a poustni zeme, tak jsem si jista v kramflecich. Bojim se, ze se na me bude vsechno lepit, nevim, jestli volit spis dluhe leginy nebo nejake nasravacky (co jsem slysela, bez dlouhych kalhot se neobejdu)...

To vůbec, zjistila jsem, že různá ta tvarovaná "dětská" jídla mají kamuflovat podivné chutě i pro japonské děti , mají většinou rybí příchuť a tak, to mi neprochází...Rámen je naše záchrana na krutou zimu! :-) Vracíme se koncem února, máme tam v plánu úplně šilenou věc, muž skončí v práci v polovině února, pak hned odjíždíme na víkend do Sappora na zimní festival (více než 700km na sever), vracíme se v pondělí a ve středu odlétáme na týden na jih na Okinawu, vracíme se dva dny před odletem domů-to bude smršť.