Vtipy

jdu od zubare, předtím jsem se zhadala s auditorama, ale toto mi fakt zvedlo náladu. Diky!

nie je zac

Když tu frčí ty adventní kalendáře..

Český jazyk je nádherný: "Když se ožere profesionál aneb chvála češtiny:

Akademický malíř je pod obraz,

anesteziolog je v bezvědomí,

boxer je ztřískanej,

dermatolog je koženej,

dopravák má špičku,

dřevorubec je zrubanej,

elektrikář je nadrátovanej,

entomolog je na mol,

funebrák je tuhej,

hasič je stříknutej,

hudebník je na moll,

chmelař je jako žok,

kanonýr je jako dělo,

karbaník je zkárovanej,

klempíř je na šrot,

kněz je jako slovo boží,

kominík je zčazenej,

kovář je zbušenej,

kuchař je na kaši,

květinářka je nakropená stejně jako pradlena,

kynolog je jako doga,

lakýrník je zlakovanej,

letec je jako bomba,

loutkoherec je zpumprlíkovanej,

malíř pokojů je zmalovanej,

metař je nametenej,

meteorolog je na mraky,

myslivec je piclej,

ocelář je zkalenej,

ortopéd je zlámanej,

pedagog je vyškolenej,

písmomalíř je zlinkovanej,

pištec je zhvízdanej,

pneuservisman je gumovej,

poslanec je odhlasovanej,

pumpař je total,

pyrotechnik je jako puma,

řezník je jako prase,

řidič je zřízenej,

sedlák ji má jak vidle,

sklenář má okno,

sládek je nachmelenej,

soudce je jak zákon káže,

tramvaják je vykolejenej,

truhlář je jako prkno,

uklízečka je na prach,

veterinář je jako zvíře,

výhybkář je namazanej,

zahradník je zlitej,

zaměstnanec autobazaru je jetej,

zoolog má opici,

zootechnik je jako dobytek,

zpěvák je zhulákanej,

zákazník má nakoupíno.

 Farář je zlitej pod obraz Boží.

Květinářka "vylitá jak váza"

Barman je nalitý 

Svačinářka je namazná

 Řidič technických služeb je vykropený

Učitelka zkoulovaná 

 Urolog je nachcaný

Popelka přebrala

 Hráč na bicí se zduní.

Archeolog je "na prach"

Prodavačka textilu je "na hadry

Advokát je "jak zákon káže"

Vodohospodář "má hladinku"

Bratr Žižka jí měl "jak z praku" 

Čepičkář má pod čepicí

Silničáři mívají "naváto"

mykolog je jak houba

 Elektrikář je nadrátovanej

trumpetista si dal do trumpety

 Hajzlbába je nachcaná

Přidávám:

Stavitel je zbouraný

Kat je sťatý

Uličník ji má jak z praku

Elegán se upravil

Sládek je nachmlenej

Zřízenec je zřízený

Politik je pod vlivem

Zákazník má nakoupíno

Klepmíř je na plech

Závodník je na šrot

ty jo, tolik výrazů pro ožraly :-) občas to sice úplně nesedí, ale i tak je jich požehnaně :-)

http://www.scarymommy.com/kayla-eby-facebook-coyote-text-husband-prank

najlepsi for, aky som asi kedy citala

První záběry z Forejtova videa už pronikly na veřejnost..

Tedy, trvalo mi, než mi to došlo!

Fuha , fakt mi to dalo zabrat, stydim se . Ja porad hledala zbytek napisu nebo nejakou jinou pointu  

 nene, já jsem to pochopila až teď, když jsem si to přečetla nahlas. také jsem pořád hledala nějakou děsně těžkou a rafinovanou zápletku 

A my chemici říkáme, že jsme excitovaní :)

Je to dlouhý, ale já se smála tak, že jsem se musela v kanclu zavřít. Teda až na tu hrubku v závěru

Z Deníčku moderního fotra:

Deníček začínajícího nekuřáka

Pondělí
Tak je to tady. Přestávám kouřit. Mám ze sebe radost a jsem na sebe pyšný. Rozhodnutí přestat kouřit je devadesát procent úspěchu. Byl jsem silný kuřák, velmi silný. Teď jsem silný nekuřák. Je to jednoduché. Cítím, že to vydržím.
Ráno jsem se vzbudil plný očekávání a naděje. Hned jsem si napsal do svého deníčku (založil jsem si nekuřácký deníček) své pocity. Ráno je hned veselejší. Slyším ptáčky ševelit za oknem. Vidím sluníčko, které prostoupilo celý můj byt a jsem tak pozitivně rozjetý, že jsem hned poslal nějaké peníze na charitu. Teď si totiž charitu můžu dovolit, jelikož ušetřím za cigarety.
S úsměvem na rtech jsem se oblékl a vyrazil do práce. Na chodbě jsem narazil na paní Macháčkovou. Paní Macháčková je zhruba stoletá sousedka, která si každé ráno ztěžuje, že nemohla spát, protože jsem měl televizi zapnutou moc nahlas. Soucitně jsem paní Macháčkovou pohladil po vlasech a dal jí pusinku na čelíčko. Od srdce jsem se jí omluvil a dal jí dvacetikorunu, ať si za to něco koupí.
V práci jsem všem oznámil, že jsem nyní silný nekuřák a vyčinil těm, kteří stále ještě kouří a nejsou silnými nekuřáky.
Přiznám se, že po obědě jsem měl chuť na cigaretu, tak jsem si zašel koupit nikotinovou náplast a nikotinové žvýkačky. Pořád jsem ale plný nadšení a optimismu.
Večer jsem měl nezvyklý hlad, tak jsem snědl celou hlávku zelí, nalepil si nikotinovou náplast a šel spát.

Úterý
Ráno jsem se probudil mírně rozladěn. Měl jsem sen, že jsem kouřil. Tyto myšlenky musím zapudit. Raději jsem si nalepil ještě jednu nikotinovou náplast. Navíc jsem dlouho nemohl usnout a docela jsem se potil. Nic moc ráno. Do nekuřáckého deníčku jsem si napsal, že začíná přituhovat.
Venku za oknem pořád zpívají ti ptáci. No, dneska se to moc nehodí. Docela mě to rozptyluje. I to sluníčko, co mi svítí do bytu, svítí na můj vkus až moc.
Oblékl jsem se a vyrazil do práce. Na chodbě samozřejmě opět paní Macháčková prudila, že jsem měl televizi moc nahlas. V rychlosti jsem jí řekl: „sorry hele“ a chvátal do práce.
V práci mě všichni z nějakého důvodu rozčilovali. Nedokážu to vysvětlit. Navíc jsem měl pořád chuť na cigaretu. Zkusil jsem tu nikotinovou žvýkačku. Hrůza. Je to hnusný a zamotala se mi po tom hlava a chuť na cigaretu je pořád. Vzal jsem si tedy druhou, načež jsem se poblil. Paráda.
Doma jsem měl zase hlad jak prase. Zelí už nebylo, tak jsem snědl tři pizzy, co jsem měl v mrazáku a šel brzo spát.

Středa
Vůbec jsem nespal. Celou noc jsem se potil a podle mě, jsem měl i halucinace, protože nevěřím tomu, že jsem měl v bytě kapibaru s mašličkou.
Do nekuřáckého deníčku jsem nic nenapsal, protože se mi chvěje ruka a nemůžu psát. Ty debilní ptáci venku tu hubu prostě nezavřou a to sluníčko, co mi pere do bytu, už mě začíná vytáčet. Dal bych si cigaretu, ale místo toho si dávám hnusný vařící čaj a další nikotinovou náplast. Podle mě jsou ty náplasti na hovno.
Před paní Macháčkovou, která mě chtěla zase sejmout za to, že jsem měl televizi moc nahlas, jsem raději beze slov prchnul.
V práci jsem dal kolegovi lepáka. Nevím proč. Prostě mě vytáčel už jenom tím, jak vypadá. Pak jsem se mu samozřejmě omluvil.
Po práci jsem doma vyžvýkal všechny nikotinové žvýkačky na jednou a na pár hodin z toho omdlel. Probudil jsem se až večer. Měl jsem hrozný hlad. Snědl jsem celý bochník chleba. Chuť na cigaretu jsem tím nezahnal, tak jsem šel spát.
Čtvrtek
Takže celou noc jsem nespal. Perfektní. Buď jsem se potil, a nebo byl na záchodě, neboť jsem měl životní průjem. Ztrestal jsem záchodovou místu natolik intenzivně, že jsem ji slyšel plakat. A nebo jsem plakal já. A nebo plakala ta kapibara s mašličkou. Někdy nad ránem došel toaletní papír, tak jsem musel používat část svého nekuřáckého deníčku.
Ke snídani jsem snědl několik nikotinových náplastí. Pak jsem si vzal vzduchovku a půl hodiny střílel po těch uřvaných ptácích s jediným cílem. Vyhubit je. Vyhubit je všechny. Jo a kvůli tomu sluníčku, co mi pořád pálilo do bytu, jsem si zatloukl okna prknama.
Znechuceně jsem se oblékl a vyrazil do práce. Na chodbě byla zase ona. Ta stará seschlá rašple paní Macháčková, která si opět stěžovala na hluk. Prozradil jsem jí, že je kráva a že brzy zemře a vztekle odešel do práce.
V práci jsem strávil půl dne na záchodě, kde jsem chvíli brečel a chvíli se pokoušel vykouřit držák na toaletní papír.
Ještě než jsem odešel z práce, jsem rozbil hubu kolegovi. Jen tak, že se mi chtělo. Asi mě vyhodí
Po práci jsem se stavil pro dvacet plat nikotinových náplastí na večer. Doma jsem chvilku lelkoval, mlátil hlavou do zdi a pak jsem vylízal starý popelník, co jsem měl na balkoně. Ujistil jsem se, že se nikdo nedívá a s chutí snědl i vajgl, který jsem měl zapadlý ve spárách mezi kachličkami na balkoně. Necítil jsem žádnou hanbu. Naopak. Bylo to super.
Vylízání popelníku a sežrání vajglu byl vrchol dne. Od té doby to šlo pouze z kopce. Hlad jak prase se mi nepodařilo zahnat vůbec ničím, tak jsem šel brzo spát, abych tu bídu zahnal.
Pátek
Nevím, jestli jsem naživu a nebo už mrtvý. Spal jsem jenom několik málo hodin. Jsem zpocený úplně všude, je mi blbě a motá se mi hlava. Opět jsem střílel z balkonu ptáky, plus ještě jsem občas střelil po lidech, protože mě prostě iritovalo, jak chodí, jak vypadají, co mají na sobě.
Nekuřácký deníček jsem vykouřil. Bylo to hnusný, ale bylo to potřeba.
Tu Krávu paní Macháčkovou jsem zuřivě shodil ze schodů, jakmile jsem jí zahlídl a vyrazil do práce.
V práci mě pozval nadřízený na kobereček, za to, že jsem včera fyzicky napadl svého spolupracovníka. Proto jsem o nadřízeného zlomil židli a následně plivnul na jeho v bolestné agónii svíjející se tělo. Nechal jsem nadřízeného nadřízeným a šel do trafiky. Koupil jsem si deset kartonů cigaret a šel domů.
Jakmile jsem si doma zapálil první cigaretu, hned byl svět lepší. Ptáčci ševelili za oknem a když jsem z oken vytrhal prkna, tak slunce opět prostoupilo celý můj byt a já byl nabyt pozitivní energií.

Nahlas... ok, konečně jsem taky pochopila.

Ale to nejde, to prostě někdo musel přepsat v nějakým "fotošopu".

Věst ale tedy taky  to trvalo, než mi to seplo.

k těm výrazům pro ožralého...

jayk údajně řekne o národu mnohé - eskymáci mají prý mnoho výrazů pro sníh, protože v něm stále žijí a je významnou součástí jejich života...a češi pro poalkoholový stav  ach jo.