Karoleena A jaká je Tokaido? Třeba v porovnání s Takenokem (náš favorit, bohužel už víc než rok v kontejneru na lodi 
) nebo Kanagawou?
Ještě znám hru Okyia, kupovala jsem ji Japonce k Vánocům.
Nerdské vlákno (pc hry, konzole, deskovky, fantasy, komiksy....)
06. října 2016 19:43
Garfie No... mně se líbí moc, ale nikdo ji se mnou nechce hrát. :D Protože to je fakt úplně zenová hra, kde o nic nejde, hráči mezi sebou vlastně skoro nesoutěží, natož aby si ještě snad i nějak škodili, jen si tak hezky putují, zastaví se v hostinci na něco dobrýho, koupí suvenýr, poskládají panorama z vyhlídky, no a na konci se akorát vyhodnotí, kdo doputoval obohacený o nejvíc zážitků. Takže všichni mí deskoherní spoluhráči to po jednom hraní odepsali jako strašlivou nudu, což asi i chápu, ale nesouhlasím! :)
Karoleena 
mám pocit, že to by se mi líbilo!
Sweet Potato my máme z uvedených ještě Kanagawu. Za mě nic moc, podle mě nevyužitý potenciál, ale dcera ji má moc ráda, takže tipuji, ze bude spíš pro mladší.
Reakce na Garfie:
Karoleena
musím prozkoumat. I když už mám doma na hry zákaz. K Vánocům jsem dala dceři Divukraj a ještě jsme ji nehráli.
nonemy Vidíš, tu zase my hrajeme moc rádi, pár kamarádů si ji podle nás i koupilo.
A ještě doporučím jednu krásnou hru z dálněvýcbodního prostředí (tentokrát tedy Čína 8.století), Tang Garden.
Sweet Potato já asi budu muset popřemýšlel nad úpravou pravidel. Největší kámen v úrazu bude totiž možná jen v tom, že dodržujeme počet kartiček pro konec hry, ale mě se to zdá příliš brzy, vůbec nestihnu taktizovat :) nemám ráda hry, kde má velký podíl náhoda.
A ještě jedna Čína - Tsuro. 
https://www.zatrolene-hry.cz/spolecenska-hra/tsuro-455/obrazky/
Sweet Potato teda ta vypadá krásně už jen vizuálně! Jdu pročíst. Teď jsem přečetla recenze na Tokaido a jsou velmi různorodé, od krásná zenová, i s taktikou, když hráč chce, po: to je jak na.rat na dort a tvrdit, že to je poleva :D
Včera jsme po strašně dlouhé době hráli Královské rošády. Ona je to asi dobrá hra, ale já ji nemám ráda. Hra, kde k vítězství pomáhá počítat karty, není pro mne.
My poslední dobou hrajeme Ghost stories. Je to kooperativka a jak v ní nejsme ještě zkušení, tak se nám nedaří nad hrou vyhrát (no asi 2x jsme vyhráli, ale mám pocit, že tam bylo drobné švindlování jako "hodíme ještě jednou, to neplatilo" :D ).
A taky hrajeme Na křídlech, recenze nejsou jen pozitivní, ale mně se líbí moc.
Sweet Potato Hru neznám, ale počítání karet taky nezvládám. Jsem kdysi hrozně ráda hrála karetní klasiku 66, ale jen ve čtyřech. Ve dvou už záleželo na tom, co si kdo pamatuje, a to byl můj konec :)
Ono ty Královské rošády jde hrát i bez toho, na pohodu, nechat to víc náhodě. Jenže v naší nejčastější deskoherní partě máme jednoho, co fakt počítat umí. A to je pak houby zábava.
Sweet Potato Spoluhráč, co umí počítat, by mě štval :) Ale máte se, že máte deskoherní partu! My s kamarády moc nehráváme, nějak není kdy. Hrávali jsme s jedněma, kteří teď mají miminko, tak je jasné, že toho času moc nemají. Hráváme nejčastěji jen doma, já, manžel, dcerka a pak pravidelně s babičkama. Ale s těmi nejdou více taktické hry, hrajeme s nimi jednoduší jako Qwirkle, nebo Splendor. A největší dřevo na hry je moje teta, ta ani po několika partiích nepochopila Krabčáky :D
nonemy Splendor je fajn. Máme teda ten nový Marvelovský, prý se trochu liší.
My jsme to nedávno počítali. Byli jsme jednou tři rodiny ze sousedství spolu na horách a řekli jsme si (rodiče tedy), že se zkusíme scházet na deskovky pravidelně. A daří se nám to - nezbytné je vždy domluvit termín na příští měsíc - už 13 let!!!
Akorát teda čím dál víc mluvíme, jíme a pijeme, než hrajeme.
Děti se nám ke hrám úplně vychovat nepovedlo.
Jinak vám ještě dlužím ty Kartografy.
Je to taková kreslící hra, každý si tvoří svojí mapku. více méně složitější Tetris, ale tím kreslením se zapojí mozek jinak, takže je to dost relaxační.
Má velké výhody, třeba to, že je úplně stejně skvělá v jednom i v deseti. Nečeká se na tah spoluhráče, takže nenudí. Interakce mezi hráči tam nějaká je, ale vcelku omezena.
Zábavné je sledovat, jak za stejných vstupních podmínek, každém vyjde něco jiného. Je to celé skladné, takže fajn i na cesty. Pastelky nutné!
Sweet Potato My takhle hrajeme Dungeons and Dragons, předtím Dračí doupě. Začli jsme u dračího doupěte s mý exexpřítelem a hrajeme už 20 let, zbytek skupiny se teda časem trochu obměnil. Taky už to hodně sklouzává do toho kecání a těžení občerstvení (to se taky obměnilo, jak se začaly objevovat problém se žlučníkem a různý intolerance, tak zmizely bramboráky a krabicáky už taky moc nejedou :-D), ale většinou ještě aspoň tu hodinu, dvě odehrajeme. Původně jsme se scházeli jednou za týden, teď je to spíš tak jednou, dvakrát za měsíc, ale pořád je to dobrý.
Sweet Potato Splendor máme taky Marvel. Mně se víc líbí ten původní (líbí se mi drahokamy :) ), ale synovec je z něj nadšený, jedna z mála her, které rád hraje s námi :)
13 let, boží 
v dobrém závidím. A mluvit, pít a jíst u toho je fajn a potřeba :)
continuity Kartografy taky máme a potvrzuji, že je skvělá na cesty tím, jak je malá. U nás ji trochu komplikuje manžel, kterému vadí, že nemá kontrolu nad ostatními, tak si nás po každé úrovni kontroluje 
Leze s tím na nervy, protože mi samozřejmě nešidíme, co bychom z toho měly :)
Zina 20 let, skvělé, je mi to moc sympatické
