continuity neboj, nejsem až tak blbá 
Pravý pruh mě odvedl z okruhu do vilové čtvrti, kde jsem se na náměstíčku otočila a zcela podle předpisů připojila zpět na okruh. Neznala jsem to tam, takže jsem se včas nepřeřadila do prostředního pruhu a rvát se doleva přes plnou čáru jsem zavrhla okamžitě.
A díky moc všem! 
Ja jsem zjistila, ze ridim daleko hur, kdyz vezu manzela. Do rizeni mi vetsinou nekeca, ale furt neco vyklada, nebo kdyz si cte, tak susti papirama nebo drzi mobil tak, ze nevidim do zrcatka, jsem z nej nervozni.
Kokoska 
. Muž o mně taky co spolujezdec znervózňuje i když i před kamarády říká, ze řídím dobře. Odřídim stovky kilometrů, v klidu jedu do Prahy, ale občas mám pocit, jak žačka na třetí jízdě. Naštěstí většinou spí. Dcera to uz komentovala, že by to nedala, a jak sama řídí, brala jeho poradenství prvního půl roku. Teď jede raději sama, a když veze všechny, tak bere dopředu raději mne, protože těch rad je max. třetina 
.
Kokoska Mně vždycky říká, kdy si mám přeřadit, ty vado
Karja U nas jsou vsichni tak radi, ze jsem zacala jezdit, ze nikdo ani nepipne! V rodine vlastne nejezdi vubec jen moje mama. Ale tchan s tchyni, i kdyz jezdi desitky let, tak uz desitky let nejeli jinou nez znamou trasu. Resi mesic dopredu, jestli nenapadne snih, nebude prset, kdyz meli jet k nam. Takze u nas za osm let byli asi dvakrat a jednou je dovezla svagrova. Vlastne jsou skoro horsi nez ja, ja jenom neumim parkovat .
Karja mi na zacatku hodne radil partner, co sam ridicak nema, to jako byl uplnej vrchol 
ale nejakym mluvenim o tom proc a dobiranim se duvodu nakonec dosel na to, ze ma vlastne strach a snazi se tak kontrolovat tu situaci. coz jem zase ja dokazala pochopit no a ho to poznani uvolnilo natolik, ze s tim v podstate prestal
Poslední roky nařídím tak 20-25 tis km ročně a to taky není dobře. Zjisťuju, že začínám ztrácet pozornost, hlavně jak řídím po pořád stejných trasách. A mám hrozný zlozvyk, když mluvím na kolegu, musím se na něj dívat a tudíž nesleduju cestu. Je radši, když mlčím. 
Makara můj muž je skvělý spolujezdec, radí tak, jak potřebuju. Ale táta 
On je jeden z důvodů, proč já ani máma moc neřídíme a ségra si dělala řidičák až teď, ve třiceti. Mamka s ním i jezdila, což nechápu, já bych vstoupila po pěti kilometrech.
brrr ja mam pojisteni nastavene na 12 500 km za rok, tak vic nemuzu 
Kokoska Já do toho počítám i kilometry se služebním autem, ale stejně mě překvapilo, že je toho tolik.
ÍEvaeva můj muž taky radí dobře, když je potřeba, ale otázky typu "Tos tu díru neviděla?" Grrr! Schválně jsem ji asi projela.
Mohučanka Ta jsi couvala na přivaděči v připojovacím pruhu?
Mohučanka to se omlouvám, vidím to téměř pokaždé, když jedu po okruhu a často i na dálnici.
Evaeva ja zas ridim hlavne diky tatovi. Jako holka jsem o rizeni nijak nestala, presto jsem mela v 18 papiry a auto kdykoli k dispozici, kdykoli jsme nekam jeli, musela jsem ridit ja, vlastne se mnou jezdil trenovat i v prubehu autoskoly, protoze jsem byla dost antitalent a hrozne svazana strachem. Nijak se nevztekal, kdyz jsem auto strejchla pri vyjizdeni z garaze, poznamky se konaly, az kdyz jsem udelala stejnou chybu podruhy asi tyden pote, co to nechal opravit. Takoveho tatu bych prala kazde vystresovane zacinajici ridicce. Jsem presvedcena, ze bych jinak byla presne ten pripad, co ma sice v 18 papiry, ale ve 30 nedojede ani na nakup, a slozite se do toho vpravuje.
Mohučanka Ta jsi couvala na přivaděči v připojovacím pruhu?
Tak to mě opravdu nikdy nenapadlo.
Uznávám, že jsem to napsala ve zkratce, ale nenapadlo mě, že by to (tu) někoho napadlo. Jela jsem prostě až tam, kde bylo bezpečné se otočit a pak jsem se vrátila.
Gatita takový je můj muž
Já jsem tátu párkrát vezla a přede mnou se drží, taky už jsem dospělá a nenechala bych si to líbit (a on to ví), mám i povoleno vozit malou ségru, ale v 18 bych ho za spolujezdce nevzala a jeho auto si nepůjčila.
MohučankaJá to viděla na vlastní oči, takže mě nic nepřekvapí. Minulý týden mě předjžděl motorkář tak dobře, že si najel do protisměru.
Som šofér zo zúfalstva, uznávam, že je to praktické, ale typicky šoférujem len známe trasy. Keď ideme na dovolenku, šoféruje len muž. Čo ma vždy prekvapí, že často bludime. Od otca som bola zvyknutá, že vedel kam ideme, a to si trasu naštudoval v papierovej mape. Teraz ideme s navigaciou, ale mužovi sa podchvíľou nejaká rada nezdá a potom vidíme kus krajiny inde ako bolo v pláne.
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
