Výročí okupace

Tady je asi jiné téma, ale: dnes 21. srpna rozhovor s 33letou holkou, neví o roce 1968 nic, absolventka VŠ. Hustila jsem to do ní, a ať se podívá aspoň na obrázky na Google a jestli zná písničky od Kryla a co Palach a..... nezájem.

To přece není možný.

Je. Palacha měla spojeného s rokem 1989. Ten rok věděla. Obávám se, že to není vyjímečné, četla jsem někde anketu, ve které byly odpovědi mladých lidí na rok 68 a byla to velká legrace :-(

Taky bych tomu klidně věřila. Ty lidi kolem třicítky v tom bordelu neprožili tolik let, aby se jich to nějak dotklo... '68 už vůbec nezažili.

Já jsem se tehdy chystala do třetí třídy, ale jelikož jsme bydleli nedaleko pražskýho rozhlasu, měla jsem to z první ruky a nikdy na to nezapomenu. Včetně toho, že jsme měli vystřílený všechny okna... soudruzi patrně usoudili, že je devítíletá holka s šedesátiletou pratetou závažně ohrožujou. A tak jsme se plazily po zemi a spaly na matraci v kuchyni do dvora... fakt válka. Mně nikdo vo bratrský pomoci vykládat nebude.

Já si pamatuju tanky ve Zlíně.

No jasně, pomáhali všude (šedesátosm blicích smajlíků).

Vždyť se to omílá pořád dokolečka na základní i střední škole. Doma se vykládaj historky. Na hudebce jsme zpívali Bratříčku, zavírej vrátka. Před nějakými deseti lety jeden zhulenec Palacha na Václaváku napodobil, dokonce Bivokej Bill na to odkazuje v jednom klipu. A potom třeba Pelíšky nebo Hořící keř... Aspoň jednou to přece člověk zachytit musí!

To je sice pravda, ovšem generace mých rodičů (jinak řečeno, ta tvoje) taky nepamatuje/nezažila atentát na Heidricha...ale nechce se mi věřit, že by někdo nevěděl, co následovalo.

...na druhou stranu, už v roce 2005 prý spousta Američanů netušila, co se to vlastně stalo 11. září 2001...

Jo, jenže toho Heydricha do nich (ehm, do nás :-)) hustili pod tlakem celou školní docházku! A filmy, televize... Kdežto o '68 se - v lepším případě - mlčelo a nevím, jak se s tím po '89 vypořádalo naše školství (zvlášť když tam ještě donedávna dožívaly kdejaký soudružky).

Navíc dnešní mládež na to kašle, má spoustu jinejch kratochvílí. A vzhledem ke zrychlenýmu, prakticky okamžitýmu zpravodajství z celýho světa, kde jsou nějaký konflikty každej den, už je toho prostě na většinu moc. Moc informací.

No a v neposlední řadě je to samozřejmě vina rodičů. Ale buď jsou na tom stejně jako mládež v předešlým odstavci, nebo se k tomu z nejrůznějších důvodů radši nechtěj vracet... nebo je víc zajímá bůček s dvanáctkou... nevim.

Amíci nepřekvapěj rovněž :-)

Tyjo, to snad není pravda :-o. Já jsem jenom o kousek mladší, ale neumět odpovět na otázku, čím byl významný rok 1968, tak se hanbou propadnu. A pokud vím, tak pro  třicátníky v mém okolí to není neznámé téma, tak to snad nebude taková hrůza... ;)

U vysokoškolačky mě to překvapuje, ale jinak s tebou souhlasím.

Do těch dětí pořád někdo něco hustí, pro ně je to v podstatě stejné období jako pravěk nebo třicetiletá válka. A stejná informace, která informačním sítem propadne jako mnoho dalších. V době počítačů, chytrých telefonů, akčních filmů a násilí všude kolem, mají trochu jiný pohled na věc. V žádném případě neříkám, že všichni, ale pro mnohé je bohužel důležitější momentální cena kusovek a jestli si Jarda všiml, že má Andrea nový účes.

No vždyť to říkám, minimálně do nás to hustili neustále. Rodinka, dějepis, literatura, suplující ředitel byl schopnej na tohle téma zahrát i divadlo... Dokonce učitelka na výtvarce v ZUŠ nám vyprávěla, jak si jako děti hráli mezi tankama. Z domova mám historku, jak prý taťka jako čtyřletý cvrček mlátil s kamarádem klackama do plechovýho sudu na zahradě a řvali přitom na celou ulici "jdi domů Ivane, čeká tě Nataša" (...a babička z města svištěla jak Bolt, aby jim to utnula a vysvětlila jim, že "tohle se zpívá jen doma, když jsou zavřený okna"...). V jednom kuse jsou nějaký fotografický výstavy. "Snowboarďák" Kotek si zahrál v tom zmíněným Hořícím keři a nechal se při tý příležitosti nafotit do Elle.

Prostě osobně neznám nikoho, kdo by nevěděl...no, možná kdybych se zeptala bráchy, třeba bych se divila...ten si prošel jiným "prostředím" (hokejisti, skejťáci, učňák,...). Ale abych mu nekřivdila, spolužačka u maturity nedokázala časově určit meziválečný období (ředitel v tu chvíli roztáhnul chřípí až k uším). Ovšem koukali jsme na ni s údivem...

Přesunula jsem to všechno do novýho vlákna, ať se to neplete.

Je to právě v tom prostředí asi. Rodinu si nevybereš, ale okruh známejch a kamarádů už jo - takže jdeš po těch, který jsou ti něčím blízký... to k tomu, že neznáš nikoho kdo by nevěděl. Prostě dáváš přednost těm informovanějším :-) Ale pak tady existuje velká skupina lidí, kterejm je všechno jedno...

U maturity si vystresovaný zoufalec nevzpomene leckdy ani na to, jak se jmenuje....ale jinak s tebou úplně souhlasím - pokud zrovna nejde o absolventa 6-ti tříd zvláštní školy či totálního ignoranta (i tací chodí mezi námi), tak by průměrný jedinec jakous takous povědomost mít měl.

Souhlasím, v tu chvíli, kdy padla tahle poslední záchranná otázka (původní zadání bylo surrealismus a dadaismus), byla už hodně vykolejená a prakticky mimo. Přítomnost ředitele tomu taky nepomohla. Málem na ni na chuděru zařval jak lev a z očí mu sršely blesky. Okno je hnusná věc...

V každým případě, právě proto, že jsme v dnešní době zahlcený informacema (včetně šokézních zpráviček o novejch trojkách podřadný zpěvačky nebo konspiračních teorií všeho druhu), měl by mít každej v paměti pár základních vědomostí (a to i ve tři ráno po narkóze :) ), aby byl vůbec schopnej ten příval dat třídit, filtrovat a kriticky zhodnocovat. Jinak půjde celá společnost brzo do hajzlu...

Nojo, asi jo. Zas až tak urputně si ty známý nevybírám, ale ředitelů zeměkoule ze čtvrtý cenový mezi nima - pravda - moc není. Jasně, že nejsme všichni sečtělí, to ani nejde...ale jak píše cinkja, zrovna u tý vysokoškolačky 30+ mě to tedy překvapilo. Ta by to teda vědět měla.

to mne zaujala ta maturita, že si pamatuješ, jo ty seš mladá. Já měla v ruštině nějakého spisovatele, kterého popravili tak, že ho přivázali ke 4 koňům a hyjé, vím, že jsem říkala "они его нечеловечески убили ". Víc nevím. Kdybyste někdo sečtělej věděli, o koho šlo, byla bych vděčná, občas mne to trápí :-)

Tak to je, když se budete ptát kdy začala 2. světová, když už bude za chvíli to výročí, taky spousta lidí nebude vědět. Prostě je to nezajímá. My zde to víme, protože to vědět chceme. Proto se historie pořád opakuje, protože lidé tak snadno zapomínají.

Mňa možno ešte viac desí tá nevedomosť, resp. úplne skreslené neuveriteľné predstavy ohľadne 89-teho...a to nehovorím o čerstvých maturantoch, ale o ľudoch cca v rovnakom veku...ako ja chápem do istej miery, že keď niekto bol z vidieka, tak predsa len to prežíval inak, kým my sme prchali oknom z gympla, tak oni len videli ehm "spravodajstvo" v telke...ale predsa len! Aj v menších mestách sa kadečo dialo...