|
syté citrusové kadidlo se přehouplo do vůně ostrouhané tužky - včetně toho lakovaného povlaku... ten se udrží až do konce, kde doplňuje kořeněnou myrhu s kouřovým vetiverem |
|
sestra Aquy Sextius, pro mě možná o něco zajímavější, nositelnější... jehličnatá laguna se slano-svěžími výpary, vyplavená dřeva, vanilkově posmolená, krásné stříbřité tóny... barva odpovídá |
|
docela plytká kadidlovka s rozbředlým kořením v nasládlé ambře |
|
příjemná fíkovka, ve které ale nemám nic ze zeleně - je to žlutý dužnatý vnitřek, který se posléze utápí v mléce, krémovatí kosatcem a v závěru se k tomu přidá červený černý čaj servírovaný v dřevěném kalíšku... povedené |
|
pralinkový kosatec - matně máslový (trochu deodorantový) kosatec obalený zemitou a nasycenou popelavou pačuliovou čokoládou... aldehydy s maté a kardamomem to hravě nadnáší, jako několik vrstev šedomodravého tylu s okrovými perličkami, a má to švih a vtip a barvu... tenhle chladivý bylinně-pudrový kabátek tomu sedne, je to čisté, dostatečně elegantní, zábavné, s pačuli to má hloubku a kontrast... pačuli pak sládne a začíná být docela podobné Tempu, studenější, pačuli z Tempa vpracované do aldehydově mlžného kosatcového krému... vidím to na rande do kina, až si zas někdy budu chtít připadat jako Francouzka |
|
nakročeno k arabce... sklovito-křemičitý obláček pižma a aldehydů (rozprášený jako po výstřelu), z poloviny škrobenkově odtažitý, z poloviny krémově tělový, se zvláštní nasládlou svíravostí, nejdřív medovou, která se pak spojí s růží do sladké ambrově kandované plnokrevné růže z Nin-Shar, s rašelinovým oudem... zředěná pak opět příjemně nakyslým pižmem... a končí jako oudové créme brulée v Oud Mood, ztlumené do neškodna prachovým cedrem... |
|
jen papírek... sametový začátek s pomeračovým květem se rozvinul do poměrně úderné, hořkokyselé vůně - zhuštěné neroli a zlaté medové citrusy, citrusová kůra - nic víc z papírku necítím |
|
deodorantový kosatec mi připomněl Soir de Lune (ta mi kdysi vadila, bůhví jak by to bylo dnes) - čistá a studená vůně, ale není to mrazivá pára ledové královny... tady si kosatec jen tak v klidu spí za chladné noci v měsíčním světle na poštáři ze žlutých pampelišek, přikrytý trochou pylu |
|
na mně se rozložila především do sladce fialkova, kouřový dřevitě kadidlový základ je ale znát |
|
vcelku jednoduchá příjemná čajová vůně, která se po svěžím kyselkavém začátku utlumí a vedle suchého zeleného čaje zakápnutého citronem ukáže i pudrovou růži, jeden dva jasmínové tahy, slabou vůni sušených meruněk a bílou kouřovou clonou zahalený orosený trs trávy ve stinném koutku zahrady (vetiver)... atmosféra houpací sítě ve stínu mezi stromy, kam se dá v létě zašít v pěkných plátěných šatech (květiny a mošus, kultivovaný dojem podporuje i deodorantový kosatec) se sklenicí vlažného čaje a nějaký impresionista to může klidně takhle namalovat... |
|
viz jerry, tohle je poměrně zklamání - není to ani Vétiver, protože tam opravdu není, ani Hiver - čekala jsem vetiver zpracovaný podobně jako třeba zimní kosatcové vůně, měsíční, klidný a majestátní... toto je rozlezlá pánská citronovo-(zeleně)kořeněná letnička, s trošku gumovým pačuli na konci |
svěží začátek s palmarosou, která voní štiplavě, růžovo-jablečno-mátově, vlezle nasládle a vlhce bylinně, pak hořkne bergamotem, jasmín je šťavnatý a ze švestek jen lehce kouřově povidlový nádech - ale palmarosová vůně, podobná shisu, vše přebíjí... taková naleštěná antiseptická hladina bez hloubky, není mi příjemná