Sladké krémové pačuli se zeleným bylinkovým tónem a stopou vetiveru, a tak už zůstane od začátku do konce. Příjemná se střední výdrží. Byl by to slušný mainstream, na exkluzivní řadu trochu málo.

Slyším to, co jiní neslyší, bosé nohy chodit po plyši. Sametové jako plyšový polštářek je pačuli Patricie Nicolai. Není zelené, není dřevité neřkuli sklepní. Je hladké a voňavé jako tabulka čokolády se skořicí, kterou jsme vybalili ze staniolu. Intenzita snad vychází z bylinek, levandule a kořenité pelargónie, které s pačuli nesou pečeť vůní chypre v nicolaiovském duchu. Růžové mýdlo, stopa kouřového kadidla a nakonec ambrová hebkost s vanilkou dotvoří obláček, který nás unáší do bezčasí. Kdo mé naději však zabrání ani strach, že přijde zklamání, abych nekles pod tvá kolena. Nejkrásnější bývá šílená. (J. Seifert: Píseň o lásce)

bergamotový úvod a takové zvláštní, jako když trochu zatuchlé pačuli, nějaké větrové tóny, trošku živočišna, jemně orientální, moc hezká a zvláštní; něco mi v ní připomíná Coromandel

Pačuli lehké jako vánek, svěží, zelené a krémové. Ale není to jen o pačuli, tady je pačuli jen jednou ze složek. Z dalších je tu pikantní pepř a citrusy a tato kombinace s kadidlem, dřevem a jehličím přiklání vůní na pánskou stranu. A to přesto, že je tu jemný květinový jasmínový tón a velká porce sladké mandlové tonky.

Tohle pačuli pochází z ostrova Nosy Be u Madagaskaru a to je novinka. Madagaskar byl zatím známý svou produkcí vanilky a ylang ylangu a zdá se, že i pačuli se zde bude dařit. Není vlhké a zemité, ale suché a jemné. U Perrisu jím nijak nešetřili, do hlavy k němu přidali sice dávku pikantního pepře, ale zjemnili ho sladkou vanilkou. Vzápětí ho poprášili prachovým kakaem a udělali z něho takřka gurmánskou vůni. To ale není všechno, přidali labdanum, které vytvořilo vůni kůže a santal, který spolu s vanilkou pačuli vyzvedl ze zemitosti ke slunečným výšinám.

tato verze mě uchvátila, jemná pačuliovka s kakaem, vanilkou a krémovým santalem; 50 ml za 275 E

Jak je u této značky dobrým zvykem, i tato vůně je retro. Pačuli, které nás vrátí zpět do šedesátek, flower power, Woodstock. Rozhodně je ale nositelné i dnes a ti, kdo mají pačuli ve vůních rádi, ho tady ocení. Je tady skoro čokoládové, temné a husté, s pryskyřičnou myrhou, občasnými závany zelené myrty, ale také s krémovou vanilkou, santalem a větvičníkem, který přispívá k retro dojmu z vůně. Pačuli ale zůstává od začátku do konce dominantní.

Pačuli a oud, to je na první pohled kombinace jen pro silné povahy. Společně u sebe dvě složky, které buď milujete nebo nesnášíte. Tady to není až taková divočina. Je to zemité, dřevité a mechové jako vůně lesa na podzim někde na vrchovině. Jdeme stezkou do kopce, našlapujeme po vlhkém barevném listí, vdechujeme dřevitou a pryskyřičnou vůni kůry stromů a před námi se najednou otevře mýtina se zbytky mlhavého oparu povalujícími se mezi pařezy a úhledně srovnanými kmeny pokácených stromů. Z údolí k nám větřík přináší obláčky kouře z ohýnků, kde dohořívá suché listí a odřezané větve ze zahrad. Slunce se statečně snaží prohřát svými slábnoucími paprsky zem chystající se k zimnímu spánku a zahřeje na chvíli i kmeny stromů, které zavoní letní vzpomínkou na suché horké léto. Přejedeme rukou po kmeni stromu obrostlého mechem a vnímáme kolem jen ticho a klid.

Sladké, trochu ovocné pačuli s bergamotem, kosatcovým pudrem a benzoinem, něžné a květinové. Něco pro ty, kteří nemají rádi zemitý tón pačuli. Tady je takřka nerozpoznatelné a navíc s krásnou růží. Celkově vytváří dojem semišové kůže a je hodně podobné vůni Bottega Veneta.

pačuli s květinami a mýdlem

Pačuli zemité až sklepní, hořce čokoládové, přesně ve stylu šedesátek, krásně úderné. A pak, minutu po minutě, hodinu po hodině, sládne a stává se hladším a krémovějším. Pomáhá mu v tom propojení s krémovou tonkou, sladkou vanilkou, ambrou a dřevitou balzamičností tolu.

Španělská kůže se ze začátku trochu jeví jako prašná květinovka. Zeleně bylinková vůně s citrusovou verbenou, neroli a levandulí, která zřejmě dělá ten prašný dojem, skrývá pod povrchem hřebíčkový karafiát a usušené okvětní plátky růže. Možná i díky tomu nepůsobí jako vyloženě pánská, přestože je kůže typicky březově dehtová a styraxově pryskyřičná. Uhlazení krémovým benzoinem a santalem jí hodně svědčí, nakonec tu jsou luxusní rukavičky z jemné kůže.

zajímavá dřevito kouřová

Představivost parfumářů zřejmě nezná mezí. Když jsem loni značku O'Driù a vůni Peety viděla poprvé, slyšela jsem k ní od prodejkyně tak podivnou a lehce nechutnou historku, že jsem si hned musela nechat udělat vzorek. A pak mi, i kvůli té historce, ležela dlouho v krabici se vzorky. Excentrický parfumér Angelo Orazio Pregoni totiž doporučuje "personalizovat" si svou vůni deseti kapkami vlastní moče. Ve flakonku je proto jen 49 ml místo 50 ml a fotka Angela se žlutou kapkou na tváři má navíc vzbudit dojem, že za sebe už přispěl. Název Peety tomu ještě nahrává - kombinace pee (moč) a pity. Tak teď jsem tedy na sebe tu směs opatrně aplikovala a, samozřejmě, po moči v ní není ani památky, i když jemný živočišný tón v začátku, který doprovází ambru se skořicí, se jí nedá upřít. Je to pěkná vůně, ve které vyniká hlavně ambra a tonkově sladký tabák. Je jemně okořeněná lehce ovocným růžovým pepřem a pačuli a nechybí ani květinový tón, představený hlavně jasmínem a růží. Rozloží se do opravdu příjemné vanilkově krémové santalové ambrovky. A líbí se mi, že tento projekt je dotažený až do konce, tekutina má sytě žlutou barvu.

Když jsem před lety zkoušela poprvé vůně MDCI, musím přiznat, že tahle na mě udělala asi nejmenší dojem. Broskvovému parfému jsem nějak nedovedla přijít na chuť. Ne že teď bych ho zařadila na přední místo u této značky, ale myslím si, že dovedu líp ocenit jeho kvalitu, zvlášť v současné době, kdy regály jsou plné syntetických sladkých ovocných vůní. I když bych ji nemohla nosit každý den, za občasné zhřešení stojí. V Péche Cardinal je broskev jako živá, sladká a šťavnatá, nejdřív kapku do kysela s černým rybízem, potom likérová a tropicky krémová díky kokosu. Nezůstane ale sama, doplní ji tuberóza, decentně omamná bez zeleně a bez mentolu, bez dominantních rysů, ale o to vytrvalejší. Zakapaná švestkovou šťávou pak tuberózová broskev nebo broskvová tuberóza ozdobí santalově smetanový krém.

Krásně pikantní úvod s pepřem, který svou štiplavostí připomíná suché čili papričky čerstvě rozdrcené v hmoždíři, s bylinkami, hlavně hořkou šalvějí a meduňkou, která voní po citrónech, zelených lístcích a dřevitých stoncích, asi tak, jako když se snažím jejich nekontrolovaně se rozrůstající se trsy vytrhávat i s kořínky, aby mi nezadusily sousední bylinky. Samotná pelargónie se objeví nejdříve se svěžím zeleným kardamomem, aby po nějaké chvíli ukázala svou příbuznost s růží. Připadá mi jako šípková růže, jejíž okvětní lístky jsou už usušené, a taky jako samotné šípky, rozmačkané, s dužinou plnou malých zrníček, vonící ovocně, ale vůbec ne sladce. Začínám rozumět tomu, proč má tato vůně znázorňovat egyptskou geránii, je suchá a teplá jako z pouště. Suchý a zaprášený je i kosatec, suché a teplé je i dřevo se zakouřeným kadidlem a pryskyřicí, a vetiver je tady taky jako usušená tráva.

Na rozdíl od předešlé hezké, ale ne příliš originální Rosa Nobile je Pivoňka zajímavější a bohatší. Už jenom ten kořenitý začátek s pepřem a pelargónií jí dodá větší hloubku. Ruku v ruce s pivoňkou, která má přece jenom trošku navrch, je tu i růže a malá frézie, všechno v plném květu, růžové a ovoněné čerstvými malinami, než na ně padne podvečerní stín lehce zemitého pačuli. Na závěr se pivoňka s růží usadí na čistém pižmovém polštářku a drží hodně dlouho.

jednoduchá pudrová pivoňka, ale pěkná

Šťáva z červeného jablka, do níž se přimísí růžová pivoňka podmalovaná bílou růží a na chvíli i jasmínovým a karafiátovým okvětním lístkem, aby se pak společně prolnuly s bílou semišovou kůží. Lehká, romantická a přitom elegantní vůně, jen tak povlává těsně kolem těla a když už si myslíte, že je pryč, připomene se.

pivoňka s rybízem, škoda, že je toho mechu není víc

Ani Perdizione v sobě nezapře italský původ, který je tak typický pro vůně této značky. Je v ní italská lehkost a noblesa, slunce a pohoda.Kromě bergamotu překvapí v úvodu krásná levandule, ale jen tak lehce, jako by ji přinesl ranní vítr z levandulových polí, a pak splyne s pomerančovým květem a lehce hořkým a zeleným neroli. Pomerančový květ pomalu sládne, jako by ho někdo pokapal medem a rozsvítil slunečními paprsky ylang-ylangu, nakonec ještě zapudroval vanilkovým pudem a přidal pár hoblinek světlého dřeva.

Suchá teplá letní noc. Svěžest grapefruitové šťávy se rychle rozpustí v obláčku kouřového kadidla okořeněného zázvorem, vetiverem s vůní sušícího se sena a vzdušně zemitého kosatce.

Krásný jasmín v plném květu, bez zeleně, s velkými masitými okvětními plátky okořeněnými štiplavým chilli a s příchutí šťavnatého ovoce. Omamný, ale ne indolický. Nasládlá jasmínová šťáva se perfektně doplňuje s kořenitým santalem a balzamickou ambrou.

Růže a růže, celá kytice růží, ty červené voní lehce po malinách, růžové jsou čisté jako růžové mýdlo v komodě s vypraným prádlem, ty bílé jsou smíchané s kvítky jasmínu. Jsou ovinuté zeleným pačuli, převázané semišovou stužkou a okvětní plátky, které z kytice padají na dřevěný stúl, se pomalu se rozpouštějí v balzámu tolu.

bylinky na břehu Středozemního moře, naštěstí není vodní ve smyslu vodních kytek