Šeptej mi to zas a znovu … Zkouším reformulovanou verzi, u které mě mrzí, že postrádá krásný růžový odstín, jímž se pyšnila verze původní. A jelikož tu růžovou jsem nikdy nezkoušela, vyvaruji se jakéhokoliv srovnávání. Takže současný „božský šepot“ je pro mě půvabná bílá květinovka s lehounce gurmánským a měkce pižmovým základem. Ta vanilka zde je skutečná laskomina!

Jemná bílá vůně, ve které nejvýrazněji vnímám broskev a později mýdlové pižmo. Neurazí, ale ani nenadchne.

Tik a tak tak a tik lásku čas mění na pouhý zvyk … Stop! Tak a tik tik a tak čas běží pozpátku a zvyk mění v pohádku … O čem? O lásce mimo čas a světě kdesi v nás … Hruška „máslovka“ prohřátá sluncem, do žluta zbarvená a s vůní po létě je v dlani tak hebká, že nutí k hlazení. Za zády záhon s kyprou hlínou plný růží od rudých po bílé. A ve vlasech snítka jasmínu, co uvízla tam jen tak mimoděk. Co chtít víc? Snad vůbec nic, snad něco jen, snad žít si sen a pohádku napsat o nás dvou, když mám v srdci stále vůni tvou pižmově tulivou … Něžná, měkká, květinovo-pižmová vůně s ovocnou stopou.

Skořicové blaho ... suchá dřevitá vůně, které dodává pikantnost na prach rozemletá skořice se špetkou hřebíčku, sladkost podtrhuje něžná vanilka a nadýchanou měkkost má na svědomí jemný musk. Dřevité akordy, lehce šmrncnuté levandulí, nenechávají Musc Ravageur sklouznout do škatulky "gurmánka, které mám za chvíli dost", ale naopak z něj vytvoří rafinovanou šelmičku podtrhující doutnající smyslnost své nositelky. Jak po skořici ve vůních dvakrát neprahnu, tak zde bych jí "ne" určitě neřekla.

Tak trochu ovocná žvýkačka ... Sladce ovocná měkká pižmovka, která je zpočátku celkem úderná, ale naštěstí se rychle umírní, k ovoci se přidá jemný závan květin a dřev a najednou tu máme hezkou nenáročnou vůni.

Osvěžující a zároveň něžná vůně, ve které cítím lesní jahody, teplý čerstvý větřík a trochu načechraného zeleného mechu. Moc hezké!

Okno je dokořán a teplý letní vítr si pohrává s lehoučkou bílou záclonou. Vzduch je provoněný mýdlovou čistotou a kvetoucí zahradou. A v duši se usadil klid … Bílá vůně, hebká, jemně mýdlová, příjemná.

Krémové mýdlo s větvičkou šeříku … něžný minimalismus brnkající na strunu tichého rozpuku jara. Z mízou naplněných dřevnatých kmínků se rodí pastelově fialkové kvítky šeříku a jejich vůně se jen líně prodírá mlžným oparem časného rána … probuzené slunce vybarvuje kontury světa ve všudypřítomné bílé, tuhle špetka lososové, tamhle jemné pohlazení růžové, bílá proměňující se ve vanilkovou … a já se probouzím s hlavou položenou na měkkém polštáři, abych mohla být svědkem zázraku všedních dnů.

Lesní jahody. Zralé sytě červené plody i ty teprve dozrávající. Jejich vůně je tak specifická, krásná a navozující pocit bezstarostného štěstí. Začínající léto. A pak cítím jasmín. V základu je vůně krémově pižmová. Radostná vůně.

Dlaň plná lesních jahod, které jsou už tak zralé, že se při neopatrném doteku rozmáznou na jahodovou kaši … první asociace po tom, co jsem si My Way Intense stříkla na zápěstí. Přála bych si, aby ten nádherný vjem trval déle. Ale vůně jahod se zanedlouho nechává zahlušit synteticky vyznívajícím pomerančovým květem, který ve své urputnosti celkem zdatně uzurpuje chudáka tuberózu. A kdesi vzadu je cítit nějaká ta dřevěná tříska, o kterou se roztrhl pytlík s vanilkovým cukrem. Krásný začátek, tuctové a ničím výjimečné pokračování.

Už pryč je doba zralých vín, pryč je čas slunce a černých ostružin. Svět mlžný přikryl stín a ticho, v němž padá list za listem. V duši rodí se zvláštní splín. Smutek za vším, co v čase ztrácí se. Nejprve vnímám zelený, dřevitě aromatický tón galbana, který postupně sládne po květinách. Cítím narcis a heřmánkově bylinnou vůni chryzantém, kterou podtrhuje aroma tmavé kypré zeminy, z níž se do okolí šíří aura chladu a vlhkosti. Mechové polštáře obrůstající tlející dřeva a prastaré balvany vydechují svou zvláštní jemně koženou vůni. A nad tím vším se vznáší lehounký opar nasládlé, balzamické ambry. Myths je pro mě vůně podzimu. Tajemná, hluboká, meditativní a krásná.