Lesní jahody. Zralé sytě červené plody i ty teprve dozrávající. Jejich vůně je tak specifická, krásná a navozující pocit bezstarostného štěstí. Začínající léto.
A pak cítím jasmín. V základu je vůně krémově pižmová.
Radostná vůně.
"Mému zdraví lahodí jen to lesní jahodí".
No tak tuhle známou filmovou hlášku je v případě My Way potřeba brát trochu s rezervou. Lesní jahody tu sice najdete hned v úvodu společně se svěžím pomerančovým květem a lehce syntetickými citrusy, ale spíše v podobě ovocných dropsů s náplní. Po rozvonění už nastupuje v plné polní ovocně žvýkačková tuberóza s gumovým allurovským jasmínem.
V jedné chvíli nabere tuberóza podobu čerstvě uvařené meruňkové marmelády, jenže to by se někdo nesměl rozhodnout přimíchat do něj i tužkové odřezky. Až v základu se s pomocí bílého pižma a vanilky promění v bonbónkové lesní jahůdky, které už nepůsobí tolik otravně. Definitely not My Way.
Lesné jahody. Trošku umelé, ale naozaj len trošku, trošku sladké, ale nie presladené, potom to prejde to takého povedzme všeobecnemejnstrímového akordu so stále sa hlásiacimi tými jahodami. Je to milé, neveľmi objavné, naivné tiež len trošku a celkom príjemné.
Na papírku jahodník včetně listí, no vypadalo to slibně... Na kůži nejprve extra červené lesní jahůdky, jen slupnout, záhy se ale přes sladké jahody v Petit Fracas přehoupne prostě jen do neutuchajícně intenzivní ovocné tuberózy, kterou se (marně) snaží umravnit z jedné strany nevalný drhnoucí cedr s hromadou sterilního bílého pižma, z druhé strany neméně otravný hořkosladký pomerančový květ s trochou nahořklé citrusové kůry. Jahody už chutnají, jako kdyby je člověk cumlal přes igelit, ehm.
Lesní jahody, všude okolo mě. Koukám na složení a nikde je nevidím, tak jsem ráda, že je tam mají i ostatní.
V první chvíli překvapí nálož citrusů a citrusových květů, která se postupně mění přes kyselé červené ovoce až do sladkých jahod. Bohužel po delší době je z ní jen nerozeznatelná směs vanilky, pudru, pižma, bílých květů. Sladké, nudné a otravné.
Lesní jahody v několika podobách - voda se sirupem z lesních jahod, pak lehce ulepený jahodový drops, následně pak jahodový drops s pomerančovým květem. A potom bílé květiny vystrčily růžky a začaly s jahodami svádět boj o nadvládu .....a najednou je všeho moc - úderná vůně, obtěžující intenzitou i výdrží. Jahody se někam vytratily a zůstal sladký bonbonově ulepený generický základ. A to jsem si dosud myslela, že mistrem v produkci ulepených vůní je Escada...
My Way Giorgio Armani
...takže fakt je to podobné vůni L´Interdit Givenchy EdT, kdy My Way je rozpustilejší oproti sofistikovanějšímu L´Interdit.
My Way začíná květinkově mydlinkovým citronkem. Je to takový pěkňoučkaté, v žádném případě však pitomé.
Prostě ten začátek jen odpovídá barvám flakonu - pro pipky.
Jenže pak, Armani přece má svoji historii oděvního i parfémářského umění, takže se to naštěstí muselo projevit.
A naštěstí projevilo...
...z kiki úvodu se vůně přehoupla do krémové bílé květinovky.
Bílé květy v, do maxima našlehané smetaně s hruškovým a citronkovým vláčným prachem.
A nakonec se objeví tuberoza. Krotká, milá a moderně hravá(v tom nejlepším smyslu slova), oblá, mazlivě měkoučká, akorát nasládlá, bez zelených lupenů a dřevitých větviček, bez banánové ylangu, prostě
šik kočka barvy slonové kosti s hedvábnou pokožkou...
Může to být vůně pro holku a nebo pro ženu, která pro muže znamená asi víc než dost...
...a neb - i v nenáročných textech mohou být hluboké myšlenky a přání...:
...jsi hvězda, jsi hvězda, co vidím ve svých snech, padám a měl bych shořet v atmosféře, jenže chci žít, chci najít způsob jak přežít na zemi, kde každý bude obdivovat tvou krásu...
...máš v sobě oheň, máš v sobě vášeň, miluju jak záříš, pohled na tebe je jako kouzlo, jako mávnutím kouzelného proutku se
měním v loutku a
chci být tvým...
02/09/20
((Začátek i střed dobrý(ideální situace, kdy chci to samé, ale něco jiného = jakože L´Interdit už jsem měla, chci jinou vůni, ale v podstatě chci to samé),
ale konec - odfláknutý. Asi nezbyly financ))
Co mi to jen připomíná? No jasně! Bytovou vůni! :-) Jak už napsala Euridike, vůně parfumerie. Ale voní takhle i lepší obchody s elektronikou a je to celkem hezké. Jenže... když je flakón HODNĚ hezký, a to tenhle opravdu je, čekám mnohem víc než růžovou žvýkačku a pugét bílých kytek.
Kdybych ji dostala, hodně bych váhala s tím, jestli ji poslat dál nebo vyvonět v prostoru. Protože jako vůně do prostoru mi připadá skoro až dokonalá. Ale na sobě bych ji nesnesla.
Jo, Miru, rozumím, že se Ti líbí. Tohle je totiž vůně do velkého sálu. Právě taková, jaké Ty umíš nosit. (Verešová možná taky ;-))
Sí Passione Armani a Black Opium si daly meet and greet - a takhle to dopadlo...
Generický //pro Armani typický// základ Sí Passione, k tomu bílokvěté torzo z Black Opium... Ona je to vlastně taková ta univerzální vůně parfumérie, Douglas, Sephora, Marionnaud, to je fuk, ale takhle to tam prostě voní... //A té divnoholce ve mně se to vlastně líbí, ta by to snad i nosila, ale naštěstí tady zatím ještě rozhoduje ta druhá, v černých kalhotách a bílém svetru, která říká: "Ne, ne, ne, tohle ať si nosí Verešová, do toho já nejdu!"
p.s.
„Voníš jako mandarinkovej vitacit.“ To řekl R., ročník 1968, takže ví, o čem mluví… No, nevadí, slyšela jsem už horší //v případě ELdO například i mnohem horší// připodobnění...
Fakt je to podobný L´Interdit Givenchy EdT. Povedený. Těším se, až ji dám na kůži...
(protože L´Interdit mi došel, a brala bych ho znovu...)
((a ty barvy flakonu mi k tomu, co cítím z papírku, nejdou...))
Lesní jahody. Zralé sytě červené plody i ty teprve dozrávající. Jejich vůně je tak specifická, krásná a navozující pocit bezstarostného štěstí. Začínající léto.
A pak cítím jasmín. V základu je vůně krémově pižmová.
Radostná vůně.
"Mému zdraví lahodí jen to lesní jahodí".
No tak tuhle známou filmovou hlášku je v případě My Way potřeba brát trochu s rezervou. Lesní jahody tu sice najdete hned v úvodu společně se svěžím pomerančovým květem a lehce syntetickými citrusy, ale spíše v podobě ovocných dropsů s náplní. Po rozvonění už nastupuje v plné polní ovocně žvýkačková tuberóza s gumovým allurovským jasmínem.
V jedné chvíli nabere tuberóza podobu čerstvě uvařené meruňkové marmelády, jenže to by se někdo nesměl rozhodnout přimíchat do něj i tužkové odřezky. Až v základu se s pomocí bílého pižma a vanilky promění v bonbónkové lesní jahůdky, které už nepůsobí tolik otravně. Definitely not My Way.
Lesné jahody. Trošku umelé, ale naozaj len trošku, trošku sladké, ale nie presladené, potom to prejde to takého povedzme všeobecnemejnstrímového akordu so stále sa hlásiacimi tými jahodami. Je to milé, neveľmi objavné, naivné tiež len trošku a celkom príjemné.
Na papírku jahodník včetně listí, no vypadalo to slibně... Na kůži nejprve extra červené lesní jahůdky, jen slupnout, záhy se ale přes sladké jahody v Petit Fracas přehoupne prostě jen do neutuchajícně intenzivní ovocné tuberózy, kterou se (marně) snaží umravnit z jedné strany nevalný drhnoucí cedr s hromadou sterilního bílého pižma, z druhé strany neméně otravný hořkosladký pomerančový květ s trochou nahořklé citrusové kůry. Jahody už chutnají, jako kdyby je člověk cumlal přes igelit, ehm.
Lesní jahody, všude okolo mě. Koukám na složení a nikde je nevidím, tak jsem ráda, že je tam mají i ostatní.
V první chvíli překvapí nálož citrusů a citrusových květů, která se postupně mění přes kyselé červené ovoce až do sladkých jahod. Bohužel po delší době je z ní jen nerozeznatelná směs vanilky, pudru, pižma, bílých květů. Sladké, nudné a otravné.
Lesní jahody v několika podobách - voda se sirupem z lesních jahod, pak lehce ulepený jahodový drops, následně pak jahodový drops s pomerančovým květem. A potom bílé květiny vystrčily růžky a začaly s jahodami svádět boj o nadvládu .....a najednou je všeho moc - úderná vůně, obtěžující intenzitou i výdrží. Jahody se někam vytratily a zůstal sladký bonbonově ulepený generický základ. A to jsem si dosud myslela, že mistrem v produkci ulepených vůní je Escada...
..takže z kůže:
My Way Giorgio Armani
...takže fakt je to podobné vůni L´Interdit Givenchy EdT, kdy My Way je rozpustilejší oproti sofistikovanějšímu L´Interdit.
My Way začíná květinkově mydlinkovým citronkem. Je to takový pěkňoučkaté, v žádném případě však pitomé.
Prostě ten začátek jen odpovídá barvám flakonu - pro pipky.
Jenže pak, Armani přece má svoji historii oděvního i parfémářského umění, takže se to naštěstí muselo projevit.
A naštěstí projevilo...
...z kiki úvodu se vůně přehoupla do krémové bílé květinovky.
Bílé květy v, do maxima našlehané smetaně s hruškovým a citronkovým vláčným prachem.
A nakonec se objeví tuberoza. Krotká, milá a moderně hravá(v tom nejlepším smyslu slova), oblá, mazlivě měkoučká, akorát nasládlá, bez zelených lupenů a dřevitých větviček, bez banánové ylangu, prostě
šik kočka barvy slonové kosti s hedvábnou pokožkou...
Může to být vůně pro holku a nebo pro ženu, která pro muže znamená asi víc než dost...
...a neb - i v nenáročných textech mohou být hluboké myšlenky a přání...:
...jsi hvězda, jsi hvězda, co vidím ve svých snech, padám a měl bych shořet v atmosféře, jenže chci žít, chci najít způsob jak přežít na zemi, kde každý bude obdivovat tvou krásu...
...máš v sobě oheň, máš v sobě vášeň, miluju jak záříš, pohled na tebe je jako kouzlo, jako mávnutím kouzelného proutku se
měním v loutku a
chci být tvým...
02/09/20
((Začátek i střed dobrý(ideální situace, kdy chci to samé, ale něco jiného = jakože L´Interdit už jsem měla, chci jinou vůni, ale v podstatě chci to samé),
ale konec - odfláknutý. Asi nezbyly financ))
Co mi to jen připomíná? No jasně! Bytovou vůni! :-) Jak už napsala Euridike, vůně parfumerie. Ale voní takhle i lepší obchody s elektronikou a je to celkem hezké. Jenže... když je flakón HODNĚ hezký, a to tenhle opravdu je, čekám mnohem víc než růžovou žvýkačku a pugét bílých kytek.
Kdybych ji dostala, hodně bych váhala s tím, jestli ji poslat dál nebo vyvonět v prostoru. Protože jako vůně do prostoru mi připadá skoro až dokonalá. Ale na sobě bych ji nesnesla.
Jo, Miru, rozumím, že se Ti líbí. Tohle je totiž vůně do velkého sálu. Právě taková, jaké Ty umíš nosit. (Verešová možná taky ;-))
Sí Passione Armani a Black Opium si daly meet and greet - a takhle to dopadlo...
Generický //pro Armani typický// základ Sí Passione, k tomu bílokvěté torzo z Black Opium... Ona je to vlastně taková ta univerzální vůně parfumérie, Douglas, Sephora, Marionnaud, to je fuk, ale takhle to tam prostě voní... //A té divnoholce ve mně se to vlastně líbí, ta by to snad i nosila, ale naštěstí tady zatím ještě rozhoduje ta druhá, v černých kalhotách a bílém svetru, která říká: "Ne, ne, ne, tohle ať si nosí Verešová, do toho já nejdu!"
p.s.
„Voníš jako mandarinkovej vitacit.“ To řekl R., ročník 1968, takže ví, o čem mluví… No, nevadí, slyšela jsem už horší //v případě ELdO například i mnohem horší// připodobnění...
Fakt je to podobný L´Interdit Givenchy EdT. Povedený. Těším se, až ji dám na kůži...
(protože L´Interdit mi došel, a brala bych ho znovu...)
((a ty barvy flakonu mi k tomu, co cítím z papírku, nejdou...))