Frapin

Značka Frapin, výrobce koňaku, vznikla v roce 1270 a zůstala rodinným podnikem po 20 generací. Dnešními majiteli jsou Genevive Frapin a její manžel Max Cointreau. S parfémovou řadou Frapin přišla v roce 2008 jejich dcera, Beatrice Cointreau, a první vůni nazvala podle roku vzniku značky: "1270".

(zdroj: fragrantica.com)

(zdroj: hampersandco.com)

(zdroj: punmiris.com)

Caravelle Epicee

Máte rádi kořenité Lutense z jeho „orientální éry“? V tom případě by vám neměla uniknout tato pouštní karavana nadupaná muškátovým oříškem, tymiánem, koriandrem, pepřem a skořicí. Pro mě je nejmarkantnější ten muškátový oříšek. Vše je suché jako pouštní vítr a písek vyprahlý sluncem, příjemně aromatické, pikantně, možná až trochu dráždivě štiplavé a položené na frapinovském základu v podobě dřeva naloženého v lahodném nasládlém zlatavém koňaku. Mezi mnou vyzkoušenými Frapiny bez váhání nejlepší.
P.S.: když počkáme, dostaneme se postupně Straight to Heaven :D

Passion Boisée

..áno JE vášnivá, áno JE drevitá, s rumom, korením, nesladkou vanilkou...a krásnym vetiverom na konci. Žiadne to zadymené, ťažké a mužné a'la Guerlain. Nie, vetiver je tu jemný, skrotený baránok.

Začína šťavnato, pomaranče, klementínka (takto vonia tangerinka?), šupka, dozretá dužina. Paff, muškátový oriešok! Nadýchneš sa..a cítiš to naraz, ten jemný Rum! V tej vôni je čosi horúceho. Koža je taká čerstvá, ako nové rukavičky, drží sa v pozadí a dodáva vôni hĺbku. Sú to vlastne kožené rukavice slečny vanilky. Nesladkej vanilky. Aby bolo jasno. Toto nie je žiadna cicuška! A potom príde spomínaný vetiver. Rum tečie aj naďalej, tangerinka sa drží kocky ľadu.

Takto by voňala Romy Schneider...na dovolenke. Francúzska riviéra, šumiace more, modrá, až nechutne romanticky modrá obloha. Biele šaty.

Občas mám z tej vône pocit, akoby ma chcela opiť...cez nos! A často si želám, aby takto voňali ľudia v meste a pripomenuli mi bezstarostný pocit dovolenky.

1270

Tedy koňak firmy Frapin přímo neznám, ale tento druh alkoholu už jsem měla příležitost ochutnat a jeho vůni jsem ve 1270 našla, i když až o něco později. Zpočátku je to totiž o hromadě kandovaného ovoce (mandarinky, švestka, rozinky), oříškách a troše koření. A nebýt toho, že jsem nos zavrtala přímo až ke kůži, tu nepatrnou prachovou stopu kakaa bych skoro nepoznala.

Teprve potom se vám v nose rozehřeje ono medově zlaté aroma koňaku, v tu chvíli jsem si dokázala živě představit, jak mi proudí hrdlem . Postupně intenzita koňaku slábne, uzavírá se do dřevěného sudu, až zmizí docela a zůstává po něm jen hustá sladká stopa spolu s prachovou vanilkou a několika lipovými kvítečky. Jediné, co mě na této vůni trochu mrzí, že po 3 hodinách o ní nevím .

1697

Rok, který tato vůně nese v názvu, souvisí s povýšením rodiny Frapin do šlechtického stavu Ludvíkem XIV. a zřejmě ten rok stál za to, protože 1697 má pro mě ke koňaku ještě blíž než 1270. Před tím však začneme se sklenkou vysoce kvalitního rumu, ochuceného kořením. Koňak přichází hned po té, není ani zdaleka tak sladký jako ten z 1270, obsahuje tak maximálně 2 malinké kapky medu a na jeho hladině plavou kvítky jasmínu a trpkého hlohu. Se sklenkou koňaku se usadíte do kožené sedačky, lehce načichlé kouřem a kromě tepla této tekutiny vnímáte i to vlastní tělesné (hřejivé pižmo).

Ambra v základu pak dodá koňaku nádhernou zlatavou patinu, mihne se i pačuli a trocha pikantního cedru, ovšem ani jedné složky není tolik, aby vyčnívala – celé je to hladké a zaoblené, prostě jako doušek, který vám líně klesá hrdlem až do žaludku a zahřívá ho. V úplném dojezdu se ještě přidá jemně našlehaná vanilka. I tu výdrž oproti 1270 značně vylepšili . Jenom se nemůžu rozhodnout, zda by 1697 slušela víc ženě nebo muži

L´Humaniste

Letní osvěžení podle domu Frapin? A jo, funguje to a opravdu to není výhradně pro pány. Na úvod tu máme gin s tonikem, ozdobený pár bobulemi jalovce a snítkou levandule a osvěžený jiskřivými citrusy. Po chvíli nám do tohoto koktejlu směs koření, z níž se postupně nejzřetelněji vydefiluje muškátový oříšek a osamocené zrnko pepře. Vůně i malinko zesládne, zakulatí se a začne hřát, ale skutečně jen nepatrně – takové to alkoholové teplo, co se vám rozhostí v útrobách, jakmile polknete první doušek. Velmi rychle však dojde ke zchlazení díky příjemným chyprovým podtónům a letní pojetí tak zůstává zachováno až do úplného konce.

Speakeasy

Název vznikl spojen slov speak easy a v době prohibice v USA se tak nazývaly bary, kde se tajně naléval alkohol. A snahou pochopitelně bylo neupoutat na sebe pozornost úřadů. A když už tu máme alkohol, nesmí chybět i další „zakázaná“ radost v podobě tabáku ;) . Jak už to ale tak bývá, Marc-Antoine Corticchiato se neomezil jen na dobu prohibice, inspiraci našel i v tropickém baru z Hemingwayova románu Mít a nemít: zamlžené sklenice, klubová křesla, kouř z kubánských doutníků mísící se s vlkým vzduchem z ventilátorů.

Na úvod tu máme osvěžení v podobě mojita (limeta, máta a nějaký ten rum), který si muž pro začátek objednal u baru. To mu však nestačí, odchází usadit se do koženého křesla v rohu místnosti, kde si vypije svůj nasládlý, zlatavě hřejivý frapinovský koňak. Zároveň se chystá zapálit si doutník, volně se povalující na slaměné ošatce na stole před ním. V tom mu ovšem zabrání přisednuvší si „bíločokoládová“ tonka a smyslně se k němu přivine – moc hezké spojení.

Terre de Sarment

Od začiatku je v nej niečo dusného! Môže za to zrejme kmín, má hĺbku, hreje. Trocha sladne vďaka benzoe, ktoré sa prediera dopredu medzi všetky tie prominentné zložky. Celú atmosféru odľahčuje grapefruit a jemný závan pomarančových kvetov. Až kým nezavelí kadidlo: koniec roztatárenej nálady! Chce to vážnosť! Vo vzduchu sa vznáša dym, v diaľke sa zbiera hrozno, je neskorá jeseň. Sedím na hojdačke a bosími nohami sa odrážam od zeme. Len jemne, žiaden zhon. A ten šarmantný francúz, na ktorého som žmurkala si všimol, že mám husiu kožu, prehodil mi cez chrbát svoju koženú bundu. Je z nej cítiť tabak. A všetky prítomné zložky sa zmiešavajú. Prezreté hrozno, hrejivá hĺbka jesene, benzoe, tony kmínu, šťava z grapefruitu...kožená bunda môjho francúza mi hreje dušu.

So Speakeasy to mám podobne ako Wendulka.

Speakeasy - typicky frapinovská a relatívne dobre nositeľná, nekomplikovaná. Citrusy, tabak a drevá. Úvod je vďaka limetke a geraniu trochu ostrejší. Efekt mojita mi nevytvára. Ako býva zvykom, citrusy vyprchajú pomerne rýchlo. Zreteľne cítiť aj rum, ale nie v podobe gurmánskych rumových tónov, ale niekde v pozadí. Rumová aróma vychádzajúca z drevených, mierne zatuchnutých sudov. Vôňa sa relatívne rýchlo zjemňuje a náhle otepľuje, stáva sa balzamickou a doslova priľne k telu. Neskôr už necítiť ani surové drevá, ale jemné semišové tóny (podobné, ako keď uberieme nejaké tie grády z Daim Blond). Zosladne. Z ostrej a chladnej sa premení na jemnú, teplú, sladkú a semišovú.

Nevermore

Báseň Havran od E. A. Poe je sama o sobě morbidní, takže jsem něco takového očekávala i od Nevermore a moc jsem se nesekla. Je to růže, která zmrzla v ledové koupeli kovově ostrých aldehydů a červeného vína, smíchaného s drceným černým pepřem a nastrouhaným muškátovým oříškem.

Po rozvonění se sice objeví zachránce, který ji chce rozehřát. Cedrový sud, naplněný hřejivě voskovou, hořkoslanou ambergris, špetkou hořkého bylinné šafránu a směsí pryskyřic však podle mě nebyl úplně nejšťastnějším řešením, jelikož růže z toho dostala šok a kompletně se rozpadla.

Je pravda, že tématika Havrana tak nejspíš zůstala zachována, stejně jako frapinovský otisk v podobě směsi vína s kapkou ginu, ale jako to umí líp s koňaky, tak i jejich předchozí voňavé kreace mi přijdou daleko lepší. Tohle je na mě až moc depresivní, zvláště při té intenzitě a neochvějné výdrži a navíc je to podle vyloženě pánské, unisex určitě ne.

Terre de Sarment

Máme tu další koňakovou lahůdku z domu Frapin. Není gurmánský jako 1270, za to je příjemně aromatický. Jen na začátku vás osvěží čerstvě vymačkaná grepová šťáva jako takový vinný střik, aby vás už po chvilce obklopila těžká vůně příjemně živočišného kmínu, teplé, najemno namleté nasládlé skořice a muškátového oříšku, jíž je tento zlatavý mok kořeněný. Koňakový dojem v tomto případě vytváří pomerančový květ v kombinaci s kořením. Pálíme jej s pomocí teplého kadidla a myrhy a stáčíme do dřevěných sudů.

Ale podobně jako u 1697 ani tady není koňak jediný druhem alkoholu, který Terre de Sarment nabízí. Tím dalším je díky pryskyřičnatému benzoinu v základu i teplá medovina a zásluhou vanilky dojde i na vaječný likér. Jak už jsem ovšem naznačila v úvodu, do vyloženě gurmánské polohy nesklouzne, jelikož v této fázi vůni zároveň prostoupí silně aromatický zakouřený tabák s koženými podtóny. Odstřik bych uživila, když by na to přišlo, nicméně musím souhlasit s blackviolet, že na muži bude zejména kvůli druhu použitého koření a tabáku daleko neodolatelnější.

Laskarina

Laskarina Bouboulina. Že vám tohle jméno nic neříká? Ve svých 50 letech v roce 1821 se tahle vdova po řeckém rejdaři a kapitánovi přitom stala hrdinkou Řecké války za nezávislost tím, že investovala do čtyř válečných lodí, které přispěly k potlačení turecké invaze. Ruský car Alexandr I. jí pak dokonce po její smrti jmenoval první admirálkou ruského námořnictva vůbec in memoriam.

Takhle silná žena si zajisté zasluhuje výrazný parfém a tím Laskarina bezesporu je. Začíná typicky frapinovsky jako hruškový kompot macerovaný v pomerančovém likéru, okořeněném bergamtovou kůrou, růžovým pepřem a hřebíčkem. Nezapomíná však ani na zdůraznění ženské stránky prostřednictvím syté bulharské růže v hřejivém objetí prašného kadidla se špetkou drceného pepře, zjemněném pudrovým kosatcem.

1270

Středně sladká krémová vůně pánského klubu, v němž gentlemani uvelebeni v kožených pohovkách chroupají oříšky, popíjejí arabskou kávu s francouzským medovým koňakem a šňupou vanilkový tabák. Drží se spíše u těla, ale vydrží kolem 5 hodin.

L'Humaniste

Hořký bergamot, špetka kořeněného kardamomu, nasládlý muškátový oříšek, svěží vzdušná růže – kde se tu vzala, nevím, ale cítím zřejmou podobnost s Vol d'Hirondelle – a nakonec neurčitý zeleno-dřevitý akord. Výdrž se pohybuje kolem 5 hodin.

Nenapadá někoho, co by mohlo v L'Humaniste vonět jako růže? Ve složení není, ale prostě ji cítím.

ModestMourek tipovala by som pivóniu, ale tak ono sa do zloženia nepíšu všetky zložky.

Terre de Sarment

Krásná vůně. Čerstvě vymačkanou grepovou šťávu, která spolu s nahořklým neroli vytvoří grepovou kůru, překryje – při 15 °C během desítek sekund, při 25 °C během několika sekund – nasládlá prašná skořice podbarvená živočišný kmínem, která přes koňakový pomerančový květ v dubových sudech ustoupí senným tabákovým listům. Závěr tvoří směs zelené mízy a vanilkového dřeva, která připomíná rozvoněný olej Walah (Ajmal). Výdrž přesahuje 5 hodin.

Speakeasy

Mojito ze sladké limetky, svěží máty a hřejivého rumu, štamprle hruškovice, sušené švestky, kytice slaměnek a nakonec sladký labdanový pudr. Až na štiplavý úvod je to velmi povedená vůně. Výdrž přesahuje 4 hodin.

Laskarina 

Zřejmě silná žena s dobrým srdcem. Grapefruit s bergamotem a hruška okořeněná pepřem, nahořklé, kořeněné a přitom sladké, pak pomerančový květ s kadidlem a pudrovým kosatcem.  A nakonec protiklady, které se doplňují - pod kadidlem a římským kmínem se skrývá něžná růže.

If by R.K. 

Ten název pro vůni mi připadal divný, vůbec nic jsem si pod ním neuměla představit. Teď je to jasné, inspirace básní If Rudyarda Kiplinga (doporučuji vyhledat, hezká báseň). A také cestováním po Indii, mimo jiné po Mysore. Přesně. Mysorský santal, o tom je tato vůně. Ale ne jen o něm. Je to o indickém koření, zázvoru a skořici, sladce mléčných fících a gurmánských lahůdkách z tonky. O svěže zeleném pačuli. A nakonec i tom slavném mysorském krémovém a jemně kořenitém santalu.

A je to jednoznačně unisex.

Checkmate

Spíš než oficiálními stránkami uváděný citronový čaj s kardamomem v ní mám studenou zázvorovou limonádu s plátky citrusů a zrnky kardamomu, zakápnutou i trochou frapinovského koňaku a posléze i kokakolou. Hned vedle leží talířek z drobky od snězených mandlových sušenek. Co se ale povedlo prostřednictvím cedru a jemné semišové kůže vytvořit opravdu věrohodně, to je skutečně dojem dřevěných šachových figurek, zespoda polepených zeleným semišem, aby lépe přilnuly k šachovnici.

1270 Extrême 

1270 Extrême není intenzivnější 1270, je to vůně jiná, i když pár styčných bodů by se tady našlo. 1270 je balzamická vůně s koňakem, ve kterém je kandované a sušené ovoce, med a koření.

1270 Extrême ja také ambrová, ale navzdory názvu lehčí. Švestku a pomeranč vystřídal totiž ananas s jablkem. Také naložené v alkoholu, ale spíš v lehkém bílém rumu. Je tu taky květinový tón, ve kterém je znatelný jasmín, doplněný o pačuli, a základ je medově dřevitý s mandlovou tonkou.

Zdá se mi, že Extrême by mohla být vlastně více dámskou verzí 1270.