Robert Piguet

Robert Piguet byl módní návrhář, který se narodil roku 1898 ve švýcarském Yverdon-les-Bains. Již v 17 letech se proti vůli svých rodičů přestěhoval do Paříže, aby tam zpočal svou kariéru. Jeho první pokus otevřít si samostatný obchod na Avenue Montaigne sice ještě zkrachoval, ale nakonec si našel místo jinde a začal pracovat pro slavná jména jako Paul Poiret nebo módní dům Redfern. A konečně roku 1933 mu potom na druhý pokus vyšlo otevřít si vlastní salón na Rue du Cirque. Proslavil se jednak jednoduchými elegantními ranními a odpoledními šaty či nápadně barevnými večerními šaty pro dámy, ale i perfektně střiženými šedými flanelovými obleky pro pány.

(www.beautyjournaal.nl)

Jeho úspěch byl tak velký, že si již o 5 let později (1938) další nový luxusní salón na Rond Point na Champs Elysées. Piguetovy modely měla v oblibě téměř celá tehdejší pařížská elita, pohyboval se i v uměleckých kruzích, takže navrhoval i kostýmy pro divadelní vystoupení a pódia včetně takových jmen jako Jean Cocteau, Colette, Sacha Guitry, Jean Marais nebo Édith Piaf. Ano, právě u něj začínali jeho budoucí kolegové jako Marc Bohan, Hubert de Givenchy, Pierre Balmain a dokonce sám slavný Christian Dior.

(www.vb.com)

Co bylo však rozhodující pro nás, že se během této doby začal spolupracovat s parfumérkou Germaine Cellierovou, která byla jednou z úplně prvních prominentních žen v této profesi. Společně uvedli v roce 1944 na trh dnes již známou koženou chypre vůni Bandit. Vůně oslovila např. i samotnou Marlene Dietrichovou. O rok později byla představena Visa, na níž se podílel i Jean Charles, v roce 1947 zase tuberózová Fracas. Tu má prý zase v oblibě Madonna.

Posledními vůněmi, vydanými ještě za Piguetova života byly Calypso a Baghari (1950). Módní dům byl uzavřen roku 1951. Robert Piguet zemřel o dva roky později. Jeho značka vůní však pokračovala i nadále a v 60. letech byly představeny vůně Cravache a Futur.

V průběhu let firma několikrát změnila majitele. Až v 90. letech 20. století se jejím vlastníkem stala Fashion Fragrances & Cosmetics. Jejich zástupci se ve spolupráci s parfumérem Aurelienem Guichardem se rozhodli znovu představit celou původní kolekci ("Classic Collection") za použití moderních ingrediencí tak, aby ovšem pokud možno zůstalo co nejvíc zachováno originální složení, přičemž roku 2011 byla doplněna o novou vůni Douglas Hannant. K celé kolekci je nabízena i tělová kosmetika.

(www.cafleurebon.com)

V roce 2012 pak byly uvedené dvě další, taktéž zcela nové kolekce vůní. První je nazvaná zcela prostě "Nouvelle Collection" a zahrnuje vůně: Bois Noir, Casbah, Mademoiselle Piguet, Notes, Oud.

Druhou je tzv. "Pacific Collection": Blossom, Chai, Jeunesse a Petit Fracas, která byla loni rozšířena o vůně Alameda, Bois Bleu, Knightsbridge a Rose Perfection.

(http://static.printemps.com)

Poslední novinkou této značky, představenou letos, je vůně Gardénia (složky: gardénie, lilie, ylang ylang, madagaskarská vanilka, kůže, kašmeran, jemně kořeněná dřeva). Původně byla dostupná pouze v Harrods, ale teď na podzim by se měl dočkat i americký trh a zbytek Evropy

(zdroj: www.robertpiguetparfums.com, www.ausliebezumduft.de, www.nstperfume.com a www.fragrantica.com)

Calypso

Podle řecké mytologie byla Calypso nymfa, dcera Atlanta (Titán), která žila na ostrově Ógygii, kam zavítal Odysseus na své cestě domů z Tróje. Calypso se do Odyssea zamilovala, svedla ho a slibováním nesmrtelnosti ho držela na svém ostrově držela celých sedm let, než jí konečně Zeus přikázal, aby ho propustila. A právě její sílu přitažlivosti a tajemství chtěl prý Robert Piguet zachytit ve své vůni.

No jak voněla původní Calypso bohužel netuším. Ta současná začíná poměrně svěží, zároveň i lehce šťavnatou mandarinkou, která se zvolna přehoupne v něžnou nasládlou růži s "pudrovým" kosatcem - romantika jak vyšitá. Jemnou nasládost podporuje v základu i "prachová" ambra a trocha "karamelové" pačuli, ta navíc přidává vůni i tmavší odstín.

A jak už napsala andry, semiš, byť je velice jemný, dodává vůni jakoby na dospělosti a eleganci (příjemně šimrá v nose). Přestože je vůně pudrová, nijak nedusí, hodně přilne k tělu a výborně drží. Takže nalákala-li Calypso Odyssea zdánlivou cudností, aby mu pak ve svém sametovém objetí dopřála romantiku a odpočinek, potom se práce zdařila.

Visa

Ze začátku je Visa především o ovoci: sladká hruška zakápnutá bergamotem, následují broskve, lépe řečeno jsou to spíš jejich sametové slupky. K broskvím se pak přidá lehce "mýdlový“ ylang, ostatní květiny lze tušit opravdu jen v pozadí. Nejvíc mě ale překvapil základ, tady si dovolím připodobnění: jako když v semišovém oblečku vlezete do jezírka (obloženého mechem), které je naplněné vanilkovým mlékem a hezky se v něm vykoupete. V úplném dojezdu se pak ještě objevuje nasládle drhnoucí vetiver. Vůně se navíc může pochlubit neuvěřitelnou intenzitou a opravdu dlouhou výdrží.

Rose Perfection

Pokud hledáte jednoduchý růžový soliflor, potom budete z této vůně nadšené. To je skutečně jenom růže: mladá, šťavnatá, orosená, jemně kořeněná (trny?). Po rozvonění nabývá podobu krémového mýdla, posypaného pudrovým pižmem a nechá se zahřát trochou nasládlé ambry. Já osobně si perfektní růži však představuji jinak.

Alameda

Vůně má olfaktoricky reprezentovat květinové zahrady slavné Alhambry. No v Alhambře jsem byla, ale přece jen to tam vonělo trochu jinak. Oficiálně se navíc o této vůni hovoří jako květinové chypre, no to možná později, protože po svěžím bergamotovém rozjezdu jsou tu nepopiratelné sladké šumivé gurmánské tóny s vůni lehce zkaramelizovaných sušenek (takhle jsem si původně představovala Caru či Chiu, než jsem zjistila, že na na mně dokážou být přeslazené).

Sušenky jsou z vrchní strany pokryté okvětními plátky růže v marcipánové krustě a jsou posypané trochou jemného kosatcového pudru. Po zahřátí pryskyřičnatou ambrou a lehce živočišnými tóny se nám marcipánová krusta rozpustí a spolu se sladkými šumivě-pudrovými tóny vynikne křehká květinová mýdlovost plátků růže, na níž se snáší chladivá „sametově“ zelená chyprová přikrývka, až se mi nechce věřit, že by tohle zvládla ve vůni jen samotná pačuli, kterou jako jedinou složení přiznává.

Nebo to můžu vzít úplně jednoduše: hezká, ale místy možná přece jen malinko nudná Calypso na sobě tvrdě zapracovala a z něžné romantické dívky nám vykvetla do (ne jen gurmánské) dospělosti

Bois Noir

(http://fimgs.net)

Ó ano, milovníci dřeva budou v případě této vůně jistě spokojeni. Nejprve začínáme zlehka čerstvým vlhkým dřevem s orosenou růží, jemně štiplavým pepřem a suchým cedrem, ale vzápětí už nastupuje kouř z teplého kadidla, zemitost pačuli a kořenitý santal, které dodají vůni tu slibovanou temnější hloubku.

Nutno vyzdvihnout, že pačuli nám v této vůni nikterak neplesniví, nezelená, vydává ze sebe jen zemitý chlad, což skvěle ladí s jemně nasládlou skořicí a suchým kouřovým labdanem. No a jako kontrast tu pro zahřátí máme ambru s „medově“ sladkou krustou. A ač je vůně sice oficiálně vedená jako pánská, já bych tak přísná nebyla, vidím ji jako jasně unisexovou.

Petit Fracas

Jedním z důvodů k vytvoření této vůně se prý stal fakt, že dcera Joe Garcese, což je prezident společnosti Parfums Robert Piguet, nemá ráda klasický Fracas a oni pro ni chtěl takovou tuberózovou vůni, co by jí zaujala. Jak to tedy vyřešili?

K jiskřivě svěžím citrusům přidali trochu mydlinek a zralou šťavnatou hrušku. Potom vzali kandované meruňky a zalili je nahořklou tekutou čokoládou a posypali to prachovým kakaem, ovšem tak aby to nedusilo.

Proč mi tam ale nacpali i to avivážové pižmo? Asi proto, aby mi z toho nakonec zase vylezla jahodová žvýkačka s trochou suchého santalu. No a to nejlepší nakonec, dcera pana Garcese je na tom věkově jako já. He?

Poslední novinka Gardenia ještě ani nestihla pořádně dorazit do všech evropských parfumérií a už je tu další novinka V.Intense. Prý má jít o novou variaci na Visu z roku 2007, tentokrát v podání parfumérky Germaine Cellier. Zatímco však v té bylo ovoce (především hruška a broskev) spojeno s hřejivým pryskyřičnatými a orientálními tóny a sladkým kořením, tato vůně má sázet zejména na růže se šafránem, gurmánskou švestkou a tonkou, kadidlem a mléčným santalem.

Prozatím je vůně dostupná pouze v Harrods, ale stejně jako v případě předcházejících vůní jako Alameda aj. se jistě nakonec dočká i zbytek Evropy. A vzhledem k tomu, že složení uvádí samé mně blízké věci, doufám, že to bude hodně brzo.

Blossom

Co na to říct? Asi jen to, že ne každému je z hůry dáno, aby si uměl vyhrát s pomerančovým květem a rozhodně je poznat primární zaměření na asijský trh. Na druhou stranu pokud na vás jako na mně vyzní taková Knot příliš jako osvěžovač na WC a AA Nerolia Bianca zase příliš intenzivní, zkuste tělovější Blossom.

Pomerančový květ je tu nejrpve krystalicky svěží, což je zvýrazněno i šťavnatou kyselou mandarinkou. Po rozvonění se přidává i citrusová nazelenalost a jemná dřevitost petitgrainu,, který ale ustoupí uctivě do pozadí, jakmile pomerančový květ zasype a zlehka prosladí pudrové pižmo.

Oud

Já se tak těšila na krotký oud s jehličím a na prachové kakao v podobě pačuli, který slibovala recenze na ALZD a co jsem dostala místo toho? No jestli tím je myšlená ta minihromádka s vlhkou svěžestí na začátku. Pačuli i dřeva se mi vyhla obloukem a místo toho zůstal jen ten živočišný oud se suchým prašným šafránem a tipuju i zakuklený jasmín, neboť cítím zřetelně stejné čínské gumy jako v Opus VIII. Dál už se na mně nehne.

Mademoiselle Piguet

Hm, a kde jako mám v téhle vůni najít tu Lolitu a Louise Brooksovou? Obyčejný sladký pomerančový květ s hořkou galbanovou zelení a svěžím bergamotem na začátku a kousíčkem meruňky, "mandlovou" tonkou a trochou bílého pižma na konci. Lepší jak Blosom, ale přesto doufám, že další pokusy s pomerančový květem už u této značky následovat nebudou, protože v drydownu se mi tam derou podtóny citrusového saponátu.

Zajímalo by mě, co ten Santal Royal... nejen že je docela žertovný, že to vypustili ve stejným roce jako Guerlaini  ale nikde zatím ani zmínka, ani jediná recenzička...

To by mě zajímalo taky, jenže vyzkoušet půjde blbě, protože to je exkluzivka určená výhradně pro arabské země, takže smolík.

Zmínka by byla, akorát na tuhle ruštinu jsou moje základy azbuky příliš chabé http://embaumer.ru/index.php/201411137177/santal-royal-i-v-intense-ot-robert-piguet.html .

Kdyby byla v klasickém černém flakonu jako ostatní, tam by byla naděje, že se časem dostane i do Evropy. Třeba Alameda měla být původně taky jen výhradně pro Selfridges a nakonec jí uvolnili. Ale tady to vidím bledě.

Casbah

Po několika méně výrazných vůních konečně značka přichází s výraznou kadidlovkou. Od začátku dokonce je sice pánská, k čemuž kromě samotného kadidla přispívá vydatná dávka svěže štiplavého pepře, muškátového oříšku a nazelenalé anděliky, ale to vlastně vůbec není vada na kráse.

Navíc jakmile se k teplému voskovému kadidlu přidá i "prašný" vetiver se slaným podtónem, dá se v Casbah najít i ta proklamovaná inspirace Marokem. Tahle kombinace možná malinko opisuje od Timbuktu a vlastně i tou tématikou, avšak tady je doplněná nepatrně nasládlou jedlovou pryskyřicí a zároveň odlehčeno nasládlým kosatcovým pudrem. A samozřejmě je úderná a drží jak přibitá.

Notes

Začínám mít dojem, že v poslední době se značce daří spíše s unisexovými vůněmi, klonícími se k pánské straně, což je i tento případ. Notes voní po natrpkle svěžím bergamotu, bylinkách a mátově svěží pelargónii. Během pár minut se přidá i trocha sladkosti pomerančového květu, která odebere nejprůraznější pánské tóny - do třetice všeho dobrého :) .

Ta nejlepší část pak přichází po rozvonění v podobě hebkého mechu a suchého kouřového vetiveru. Ten se ze sebe sice i tentokrát snaží vyluzovat častokrát typické slané podtóny, ovšem v této fázi už kromě pomerančového květu vstupuje do hry i našlehananá tonka, která vetiveru přitáhne otěže a vůni krásně uhladí. A jsem přesvědčená, že na mužské kůži je toho schopná nabídnout ještě víc.

Chai

Osobně jsem nikdy nebyla příznivkyní čajovek, ale tahle, přestože vůbec nevoní jako Masala Chai (chybí v ní totiž to podstatné koření), by se možná mohla líbit těm, kteří nehledají jen klasickou svěženku, i když tahle tak v kombinaci se zeleným bergamotem a hořkým pomerančovým květem začíná. Postupně se ale změní v kotlík horkého čaje, zahřívaného voskem, ovšem podtón zelené svěžesti je samozřejmě přítomný celou dobu.

Jeunesse

Od téhle vůně skutečně nemůžete čekat víc, než kolik slibuje název. Mně nabídla jen bonpari s příchutí lesního ovoce, okyselené granátovým jablkem. Asi jako kdybyste zrovna jednu cucali v puse a k tomu si zakousli makronku. Jediné, co ji odlišuje od ulepených escadovských bonbónů, je jemné bílé pižmo.

Chai mi přišla hodně povedená, ne jen obyčejná čajovka, ale s určitou přidanou hodnotou díky tomu vosku a pomerančovému květu. A na čajovku má na mě perfektní výdrž. 

Jaký je ten vosk? Je spíše jako plástev, nebo jako voskové pastelky?

Víc se to blíží plástvi, ale úplně plástev to taky není. Pastelky vůbec ne... Cítím tam nejen vosk, ale i ten med, který to voskovitost trochu zastírá. 

Díky! Jestli je tam troška medu, tak to by šlo. Nemám ráda vosk v podobě kostelních svíček nebo voskových pastelek.

Kostelní svíčky mě v souvislosti s Chai rozhodně nenapadly a voskovky už vůbec ne. Spojení včelího vosku, medu, čaje a trochy pomerančového květu mi přijde trochu jedlé, respektive spíš pitelné.  Jako hodně luxusní aromatizovaný zelený čaj.

Zrovna dnes jsem měla skvělý čaj v jedné restauraci (zapomněla jsem jméno značky, ale byla to myslím anglická značka) a i když jsem měla bílý čaj s vanilkou a grepem, tak jsem si na Chai vzpomněla, působilo to podobným dojmem - kombinace svěžesti (grep v čaji x bergamot u Chai) a jemné sladkosti (vanilka x med a vosk u Chai), celé podbarvené trochu trpkým čajem. 

Chai je na začítku hodně svěží a nahořklý díky čajovým lístkům a bergamotu, tahle část se mi hodně líbí, ale není to kdovíjaká novota, i když je to dobře udělané. Později už začne být zajímavější, když se přidává ten vosk, med a cítím také pomerančový květ. Čaj jako takový v tu chvíli ustupuje trochu do pozadí, vůně se zahřeje, ale pořád je na svěžejší vlně. V závěru ustoupí sladkost nahořklým bylinám (zase čaj) a troše dřevitosti. Výdrž na čajovku docela slušná. 

Velmi sugestivní popis, budu muset někdy vyzkoušet!