Parfums MDCI

Obrázek: 2.bp. blogspot.com

Zakladatelem a majitelem firmy Parfums MDCI je charismatický Claude Marchal. Jeho filosofií je nabízet vůně ne jako spotřební zboží, ale jak umělecká díla. Jsou tu tedy rovnou dvě velká témata. Vůně samotné a flakóny. 

Začneme vůněmi. Claude Marchal se obklopil talentovanými parfuméry a poskytl jim svobodu tvorby i svobodu finanční, takže se nešetří časem, nápady ani penězi a vůně jsou vyrobené z prvotřídních surovin ... a je to znát! Všechny vůně působí luxusně, jsou elegantní, hladké, mají dobrou výdrž a krásně se nosí.

V současné době je na výběr z těchto vůní: 

Pětice vůní z první vlny (r. 2006):  Enlèvement au Sérail  (Francis Kurkdjian),  Promesse de l´Aube  (Francis Kurkdjian),  Rose de Siwa  (Francis Kurkdjian)  a pánské  Invasion Barbare   (Stéphanie Bakouche) a  Ambre Topkapi  (Pierre Bourdon).

Čtveřice vůní z druhé vlny (r. 2009): Péché Cardinal  (Amandine Marie),  Le Rivage des Syrtes (Patricia de Nicolai),  Vêpres Siciliennes (Jeanne-Marie Faugier),  Un Coeur en Mai  (Patrizia de Nicolai).

A dále: La Belle Hélene (2011, Bertrand Duchaufour), Chypre Palatin (2012. Bertrand Duchaufour), Cuir Garamante (2013, Richard Ibanez) a Nuit Andalouse (2013, Cécile Zarokian)

Claude Marchal zakládal svou firmu s představou nabízet nejen zajímavé vůně, ale především komplexně krásné předměty - vůni a flakón - umělecké dílo, které bude potěchou hned pro více smyslů. Zároveň si ale uvědomoval, že chuť a především možnosti zákazníků utrácet jsou různé.

Proto navrhl celkem čtyři kolekce flakónů: křišťálové, s biskvitovou bustou, porcelánovou bustou a jednu kolekci "jednoduchou", bez busty.

Flakón s křišťálovou bustou bude určen - spíš než pro obyčejné smrtelníky a (jen) milovníky vůní - pro vášnivé sběratele. Jsou to číslované skvosty, vyráběné ve sklárně Cristallerie royale de Champagne. 

Flakón se sněhobílou porcelánovou bustou se vyrábí z nepolévaného porcelánu (biskvit) v městečku Limoges a cena je 1.200 eur.

Flakón s porcelánovou bustou stojí 350 eur.

"Obyčejný" flakon (75 ml) stojí 225 eur 

Enlévement au Sérail

Ač mi s výjimkou Lumiere Noire současná tvorba Francise Kurkdjiana nic moc neříká, "únos ze Serailu" a "příslib úsvitu" jsou čestnou výjimkou. Znovu je to nádherná květinově-orientální kompozice, tentokrát i s moderními tóny chypre (pačuli, vetiver).´

Citrusový úvod je velmi podobný Promesse, možná malinko víc nahořklý a o chlup méně svěží. Květinová část je však mnohem plnější a trochu víc omamnější, v jistém smyslu má v sobě i tmavší hloubku, jak se na vůni velkých prostor sluší. Ylang je nejen krémový, ale v kombinaci s tuberózou i lehce mýdlový.

A pak je tu především jasmín, oproti Promesse znatelně intenzivnější (i když zase ne příliš, pro mne je ta hranice nastavená akorát) i se zelenými lístečky, krásně medový. Řekla bych, že tady jeho medovosti pomáhá i ta tuberóza, která pak zároveň ztlumí i ten jeho nazelenalý odstín a mění ho na elegantní červenozlatý.

Špetka pudrové vanilky potom vůni zlehka uhladí. Tóny chypre i přes jejich sametovost zde nejsou tak typicky chladivé, spíš jen tak v náznacích umravňují hřejivý kouřový orientálně dřevitý základ.

Musím souhlasit s tím, že je to dokonalá vůně a i s tím, že je to příliš dokonalá vůně, stvořená výhradně pro galavečery, cokoliv menšího by bylo asi nedůstojné. A snad právě pro to mi víc (jako denní a zároveň pořád luxusní varianta) vyhovuje Promesse de l´Aube.

La Belle Hélène

Název této vůně nesouvisí přímo s krásnou Helenou z řecké mytologie, ale s francouzskou delikatesou téhož jména. Tento dezert vytvořil v druhé polovině 19. století francouzský mistr šéfkuchař Auguste Escoffier u příležitosti uvedení operety „Krásná Helena“ v Paříži, jejímž autorem je Jacques Offenbach a dal mu stejné jméno:

Jedná se o oloupanou čerstvou hrušku, ponořenou do horké vodní lázně, v níž je zároveň rozpuštěný cukr (někteří kuchaři používají alternativně sladké víno) a v ní se hruška pošíruje. Podstatou je, že teplota tekutiny nesmí přesáhnout 95 stupňů Celsia, nesmí se tedy vařit. Po vychladnutí ji kuchař doplní vanilkovou zmrzlinou, posype kandovanými fialkami a přelije horkou čokoládou.

A jaký dezert nám tedy naservíroval Bertrand Duchaufour? Máme tu hrušku, zprvu však ne až tak sladkou, díky přidané mandarince šťavnatou, s kapkou jiskřících aldehydů. Cukernatost přichází až poté, spolu s bonbónkově sladkou fialkou, broskvovou slupkou a „banánovým“ ylangem. Celé je to zdobeno několika zelenými lístečky. Čokoláda chybí, místo ní nám tento ovocný dezert halí iris do pudrového kabátku.

Jak se vůně rozvíjí dál, postupně nám to začíná díky vetiveru a jemným pryskyřicím zespoda malinko drhnout. Dále se přidávají chladivé chypré tóny, ty já vždy s povděkem kvituji. Ovšem to průsvitné pižmo se suchým cedrem na závěr, evokující pocit čistě vypraného prádla a dodávající zdánlivou lehkost, mě osobně docela irituje a kazí výsledný dojem.

Vêpres Siciliennes

Vůně nese stejnojmenný název jako jedna opera od Giuseppe Verdiho (Sicilské nešpory), inspirovaná povstáním Italů proti Francouzům z roku 1282, ovšem tady bych až tak dramatické spojení nehledala. Radši bych se přiklonila k oficiálním stránkám, kde se poukazuje na olfaktorickou interpretaci středomořské Itálie: zahrada plná pomerančovníků v době, kdy horko letního odpoledne polevuje a pomalu se blíží večer. A co samotný obsah?

No na ten pomerančovník se tu nějak zapomnělo, ale to podle mě nevadí, protože mix ostatních složek středomořskou náladu dokonale zachovává. Ze svěžích citrusů, doplněných pikantním kardamonem, je to hlavně mandarinka, která je zvolna nadnášená magnólií se zelenými lístky.

Pochopitelně nezůstává jen u nich, to by bylo příliš banální, po nich vás zasypou okvětní plátky růže, ylangu, jasmínu a tuberózy, dopadající na vanilkově nasládlý pudrový podklad. Teprve pak se dočkáme slibovaného "ochlazení" v podobě chyprových tónů a suchého cedru.

A protože jsme v zahradě, má tu své místo i ovoce (malina a broskev), nejprve šťavnaté a vzápětí se zakulatí do krémových až karamelových tónů. Na samotný závěr opět uleháme v zahradě na měkce nadýchaný chyprový polštář. Přesně tak si představuju atmosféru chladného letního podvečera.

K tomu objemu flakonů, kde letos došlo ke změně a navýšení z původních 60 ml na cenově výhodnějších 75 ml musím říct, že zprvu jsem to uvítala, že Claude Marchal jde tímto směrem vůči zákazníkům. Ovšem když jsem si letos v květnu koupila Vepres Siciliennes v tomto novém objemu (na fotce vpravo), tak sama za sebe musím říct, že z mého pohledu a osobního estetického cítění bych asi uvítala, kdyby ponechal to silnější dno (na fotce vlevo původní 60 ml flakon) a raději prodloužil flakon do výšky.

Ale je to jen takový detail, hlavní je, že vůně nechal stejné :) . Jenom mě mrzí pravděpodobné ukončení výroby Enlevement au Serail - z oficiálních stránek zmizela počátkem roku a od té doby se neobjevila. Na druhou stranu chápu, že mít dvě jasmínové vůně v sortimentu bylo asi zbytečně moc.

Spíš než hrátky s výškou dna (snížení), bych uvítala hrátky s cenou (taky snížení). 

Jinak, konec Enlevement au Serail by mě mrzel, snad se to proboha nestane! Spolu s Promesse de L´Aube to jsou sice dvě jasmínové vůně v nijak početně rozsáhlem porfoliu firmy, ale podobné si nejsou (byť od stejného mistra) a jsou tak nádherně sestavené, že i kdyby přibyla třetí jasmínová, byla bych jen ráda a Parfums MDCI brala jako experta na nejlepší jasmínové vůně na světě. 

Un Coeur en Mai

Ó ano, je to typická zelená květinovka a kraluje jí můj neoblíbený omamný hyacint se svěžími zelenými citrusy, trpkým rybízem, hořkou zelení, vlhkou hlínou, dřevitými podtóny a podivně vodnatě-moučnatým melounem. A pak střih a je tu rozkvetlá louka v máji, plná orosených konvalinek, trávy a na jejím okraji mezi stromy najdeme i schovaný jeden keřík s „pudrovou“ mimózou. Jen tedy bychom na té louce nemusely rozkládat to čerstvě vyprané naškrobené prádlo a sušit ho na slunci (pižmo).

Chypre Palatin

Tato vůně je pro mne jednou z mála čestných výjimek poslední doby, že klasické chyprové vůně přece jen nejsou díky IFRA ještě zcela mrtvé. Bertrand Duchaufour prý toho docílil tak, že použil jakýsi upravený extrakt z větvičníku, který už neobsahuje jistou molekulu, kvůli níž se tato složka ocitla na černé listině IFRA. A už jen za toto si podle mě zaslouží poplácat po zádech, že nešel směrem jako většina ostatních značek a parfumérů a nepoužil pačuli, vetiver aj.

Samotná vůně začíná aromatickým nástupem hořké zeleně a bylinné levandule s kapkou svěží mandarinky a jiskrnými aldehydy. Tuto část pak elegantně vytlačí lehoučký kouřový závoj, jenž poodhaluje pudrový kosatec s jemnou růží a díky vůni líčidel tak Chypre Palatin ukazuje i svoji ženskou stránku.

A pokračuje v tom i s příchodem sametově zelených chyprých tónů s měkce zbroušenou kůži. Jistý souboj pohlaví nastává mezi nasládlou vanilkou a lehce živočišným kastoreem. Jako vítěz z toho s lehkou převahou vychází vanilka :) .

Ještě jsem zapomněla dodat, že kromě stránky chypré dostává vůně v základu i orientální charakter a to především díky směsi kouřových pryskyřic a dokonce bych si tipla i na schovaný mléčný santal. A velmi sympatické je mi na Chypre Palatin i to, že přes svou bohatost vůbec nepůsobí těžce (myslím na můj vkus), naopak se díky chyprovým tónům vznáší.

Chypre Palatin

Přivítal se se mnou ostře zeleně chyprovým závanem a nevzbudil na první dojem příliš sympatií. Chvíli jsme vedle sebe jen tak seděli, tiše a beze slov, občas jsme se podívali jeden na druhého, občas jsem přivoněla. Jednoduché, okousané, nic. Když už jsem ho chtěla odignorovat a jít o dům dál, můj nos něco zachytil – slabý nasládlý závan, jemné balzamično smísené s doznívajícím galbanem. U kůže nic, stará písnička. Ovšem ta sladkost se probouzela čím dál zřetelněji, už bylo možno jasně rozeznat hebký, sladký benzoin, balzámy, pryskyřici, vanilku a nejneznatelnější kapičku živočišna. Na pozadí té sladkosti se občas mihne mech. Jsem v šoku, jsem nesmírně překvapená – vůně je krásná, má vývoj, jde nenápadně do prostoru a je velmi propracovaná. Původně jsem si myslela, že to bude něco jako Enlevement: hm – dobré – paráda – rozpad a nic. Ovšem tohle je lepší, Bertrand se předvedl. Nejzajímavější pro mě ovšem je, že voní hodně jinak, než bych čekala. Chypre Palatin se povedl, ale spíš než chypre je to elegantní orient, na mně opravdu poměrně sladký – a mám vážné podezření, že zrovna takto to Bertrand tak úplně nezamýšlel :)

Ambre Topkapi

Tak tuhle ambru naštěstí mít nemusím :D Nijak výrazně sladká, co do té ambrové složky spíš jemňoučká, v první fázi s pánskou vodou po holení v poměrně decentní, kultivované verzi, později začala povážlivě živočišnět, ale přes pomyslnou „hranu“ to nikdy nešlo.

La Belle Hélène 

Inspirací nebyla ta bájná krásná Helena, kvůli které padla Trója, ale vyhlášený dezert "poires Belle Helene", hruška pošírovaná v sirupu a podávaná s vanilkovou zmrzlinou, čokoládovou polevou a kandovanými fialkami. Recept byl vynalezen legendárním šéfkuchařem hotelu Ritz, Augustem Escoffierem, který přišel i s broskvemi Melba a palačinkami Suzette). Dezert byl pojmenován na počest světové premiéry operety Jacquese Offenbacha Krásná Helena v Paříži.

A co nám tedy cukrář připravil?

Samozřejmě hrušku. Tu máslovou - velkou, žlutou, zralou a sladkou. Po nástřiku se mi objeví před očima jako živá. 
Krásné. Ale ne dlouho. Ta šťavnatost mizí, vystupuje máslovost a moučnatost hrušky přezrálé, a začne to těstovatět a kynout. 
Než se z toho stane hruškový koláč, přihodí k tomu cukrář meruňku,kousek kůže, růžové mýdlo a zasype fialkovým pudrem z líčidel. Teď to teprv začne být divný. Já bych teda volila spíš čokoládu, nějaký dobrý koňak a zapálit :)
Pak nastoupí trojka pižmo-mech-santal a ten chaos umravní: mech je uzemní, pižmo se santalem uhladí. Je to dezert, ale není k jídlu, stále přítomné aldehydy vás schladí. Je ke koukání. Je dokonalý a vy se jej bojíte dotknout. Tak jako tato vůně, tak jako Helena - chladná, odtažitá a krásná.

Zpočátku se dají najít styčné body s Jeux de Peu (těsto), ve střední fázi s Traversée du Bosphore (meruňky a kůže, což má na svědomí osmanthus).
Siláž spíše menší, výdrž 6 i více hodin.

(www.amaryves41.com)

Tak na oficiálních stránkách značky už je definitivně potvrzené to, čeho jsem se obávala, Enlèvement au Sérail skutečně skončila kvůli restrikcím IFRA:

IMPORTANT INFORMATION

Unfortunately, thanks to IFRA guidelines, "Enlèvementau Sérail" is no longer available, even as samples.

Please do not include trhis fragrance in your selection when ordering sets.

Thank you for your understanding!

Promesse de l´Aube

(http://images.fineartamerica.com)

Tahle vůně má dokonalé jméno. I když ona není jenom příslibem, ona s sebou ten úsvit i přináší a to už po úvodu s jiskřivě svěžím citrónem a čerstvě rozloupnutou nakyslou, ale šťavnatou mandarinkou, kdy chladnou zem prohřejí sluneční paprsky v podobě krémově mýdlového ylangu.

Samotný jasmín je tu lehoučký a broskvově svěží, zároveň ho doprovází sametová hebkost z jejich chlupatých slupek. Ta je postupně střídána jemným kouřem z vonných santalových tyčinek a vanilkovým popraškem s mihnuvším se podtónem tonky, která jde tentokrát do mandlova. I po tak dlouhé době je to pro mě stále bezkonkurenčně dosud nejlepší Kurkdjianova vůně.

A necítíš v Promesse Allure? Já ano a dost 

Já ano, ale jen na začátku. Kdysi dávno, na jiném fóru, jsem tohle probírali. 

"Allure je povedená sladká chanelovská vůně, nevybočující z řady chladnějších kompozic, s výrazně vanilkovým základem. Slušná práce a na rozdíl od Turina, já bych jí dala o hvězdu víc, čili 3.
Promesse de l´Aube je hřejivá, jasmínová orientálka, podmalovaná sladkým, ale tlumeným tónem broskve. Jen nádech živočišnosti, žádný indolický jasmín, právě tak akorát, aby byla svůdná (když chcete) Příjemná od začátku do konce a Turinových 5 je tak akorát! 

Je ještě jedna vůně podobná Promesse de l´Aube: Trésor před reformulací."

Já naštěstí pro mě naprosto minimálně, protože Allure na mně voní jako ne moc pěkné, hodně výrazné čínské gumy. Ale vím, že tu podobu s Allure zmiňuje hodně lidí. Osobně vnímám malinko větší podobu s jiným Chanelem, limitkou Une Fleur de Chanel.

Podobu s Allure zmiňovala Kerze. Ona Allure tehdy nosila a na ní voněla skvěle!

Podoba s Une Fleur mě nenapadla, ale připouštím, že by tam mohla být! Musím si obě zas připomenout.

Jinak pokud vás vůně od Parfums MDCI zajímají, tak spíš než objednávat předražené vzorky z e-shopů vřele doporučuji objednat si sadu 12 ml vzorků na oficiálních stránkách. Dříve nabízeli jen sadu 5 vůní (90 euro vč. doporučeného poštovného), teď už i 8 po 12 ml (140 euro vč. doporučeného poštovného). Tohle množství vám už opravdu pomůže vybrat si tu vaší a výhodou je, že cenu, kterou za sadu zaplatíte, vám potom odečtou z ceny vůně, jakmile si nějakou vyberete. A není to časově omezené.

Claude Marchal komunikuje bez problémů v angličtině. Platba probíhá tedy jen PayPalem, ale jakmile mu v e-mailové objednávce pošlete kopii platby a veškeré potřebné údaje, odesílá zpravidla hned následující pracovní den po přijetí platby. V potvrzujícím e-mailu o odeslání posílá i naskenovaný podací lístek s číslem zásilky.

No a potom, když už objednáváte konkrétní vůni, pošlete PayPalem rovnou částku sníženou o cenu sady, kterou jste zaplatili a do e-mailu jenom poznamenáte, že jste poslali nižší částku a datum, kdy jste před tím objednávali sadu. Eviduje si to.

Invasion Barbare

O nějaké invazi se podle mě dá hovořit jedině v prvních tónech, které v sobě spojují svěží trpkost bergamotu, grepu a štiplavého kardamomu. Od nich se vůně přes pikantně nasládlý zázvor a větrovou bylinkovou svěžest se zemitým podtónem přechází do mnohem měkčí polohy, konkrétně k sametově zeleným lístkům fialky a příjemně nasládlé levanduli.

V základu se k ní ještě přidává pudrové pižmo s hřejivostí nadýchané vanilky a lehce drhnoucího cedru, ukazuje se, že jde spíš o čerstvě vymydleného barbara v mohérovém pulovru a tvídových kalhotech. Zjednodušeně řečeno v ní vidím ideálního partnera k dámské Jersey.

Ja v tejto úplne vidím barbara cválajúceho lúkami...