continuity Myslíš, že 50 týdně je více než 200 měsíčně? neřekli 
Co jste si dnes koupili/y?
09. srpna 2014 12:36
Evaeva Drsná historka, chuděra holka. Mně se právě takové podmiňování moc nelíbí. Taky dost bojuju s tím, že jsou to "jejich" peníze, ale zároveň chci mít trochu kontrolu nad tím, co si koupí. Zatím jsem se teda pokaždé ovládla a nekomentovala.
Pořád doufám, že se mi absenci kapesného podaří udržet až do Japonska, naštěstí vlastní peníze mají a nástrahy v okolí žádné!
notna To povinné odkládání je dobrý systém! V tom se asi inspiruju....
GarfieTy vlastní uspořené peníze jsou dobrý test na to, zda danou věc opravdu chce. Když svolím s koupí, když si přispěje z ušetřeného, dost často si to rozmyslí :-) A když teda opravdu chce a vysype pokladničku, tak jí ten podíl na platbě někdy odpustím.
Dělám to stejně. Oni už i dovedou odhadnout,co jim projde. Někdy i řeknou, že toto si chteji koupit sami.
Garfie kdybych už chtěla podmiňovat kapesné nějakými dodatečnými aktivitami ( jakože zatím nemám potřebu), udělám to tak, že nějaká částka bude fixní bez ohledu na cokoliv a az ten zbytek jim spadne do KPI.
Garfie jinak já bych se na tvém místě toho kapesneho zas tak nebála, očividně děti nějak s penězi zacházejí už teď, podle mě se zas tolik toho u vas nezmění. nějakým obdobím bezmezného utrácení nebo obráceně extrémního sporilkovstvi si musí projít asi každý a je lepší si to vyřešit jako dítě.
Jak mají teď děti nové účty, tak starší si začla číst v knížce o finanční gramotnosti ( vůbec nevím, kde se vzala, máme ji už dýl). to mi přijde super, že se na to už trochu vyptává. Zatím ji spíš zajímá jak fungují investice než hypotéky, ale to bude tím osobnostním nastavením.
continuity Já se toho nebojím, jen je to jedna z metod, jak je přimět těšit se do Japonska, jen jsem nečekala, že se to čekání tak zvrhne.
notna To je pravda! Funguje to i u starších, švagrová úderem osmnáctých narozenin začala dávat synovci 6 tisíc s tím, že u ní má byt a stravu a zbytek je na něm. Obratem přestal potřebovat nový telefon i značkové tenisky!
Garfieja znala dokonce kluka, co dostal peníze na celé studia po úspěšném přijímacím řízení. Asi to nejde se všemi dětmi, ale tento se celkem staral.
continuity ano, tak jsme to měly jeden rok my, část fixní, třeba 1/4 za splněné povinnosti. Naši si podle mě slibovali, že nás nebudou muset popohánět. Na nás to nefungovalo:)
Evaeva No ono to právě moc nefunguje, resp. motivace je mnohem složitější než jen penězi. jen to trochu simuluje reálný svět. Pokud by třeba ditko strašně chtělo další potřeby pro koníčka, které už přesahují nějaky standard, tak bych zvážila kombinaci se známkami nebo školními aktivitami. Ale nedělala bych odměny za známky jen proto, že má trojky a já bych chtěla, aby nosil jedničky. To fungovat určitě nebude.
continuity Jak rodiče dokázali odhadnout, kolik mu tak zhruba mají dát? Jinak já měla na VŠ spolužačku, která dostávala vždycky peníze na měsíc na vše (běžná praxe předpokládám). Byla schopná to za pár dní utratit a zbytek měsíce žít ze třech rohlíků denně.
continuity za známky jsme nic nedostávali. Byl to prostě pokus, chápu mamku, že jí štvalo nás pořád honit, ať vyčistíme králíkovi klec a podobně.
continuity Tak to už je docela drsný. I když vlastně v okolí mám taky takový případ, jen to nezaznělo takhle natvrdo. Syn nastoupil na vysokou a rodiče mu dali celé stavebko-a starej se. S tím, že když ho teda spotřeboval, tak mu začali peníze posílat.
Garfie tomu klukovi to maximalne vyhovovalo. Já ho teda potkala až ve druháku, tak nevím jak probíhal ten začátek, ale byl s tím naprosto v pohodě. Pak vím, že měl nějaké brigády pro pharmu ( byl medik), na rok odjel do Austrálie ( byl to rok 1993 nebo 94, žádné studentské vymenne programy nebyly). Pak se vracel, aby dostudoval a pak už jsme ztratili kontakt. Navíc studoval v Praze, byl že stredniho Slovenska.
Evaeva no prostě mu něco dali a to si ještě představ, že dnes je inflace 4% a už se z toho hroutime, to bylo v dobách, kdy byla na Slovensku kolem 10%, směnný kurz koruny fakt lital, dolar se za 10 let sesypal z 50 SKK na 25.
continuity Já teď mám v okolí takový případ-kamarádka je rozvedená, starší dcera začala teď studovat v Anglii, má ještě dva mladší sourozence, kteří jsou ve střídavce. Rodiče spolu vůbec nevychází, nakonec to dopadlo tak, že si s dětmi nevyměňují ani věci, takže třeba sportovní výbavu a vůbec ty dražší věci kupují obě strany. Otec zůstal v původním bytě, kamarádka si teď koupila byt a platí hypotéku. No a dcera chce přidat peníze, logicky, jen za ubytování platí 3 tisíce týdně. Ale kamarádka si udělala rozpočet a nemůže jí dát víc než tři a půl měsíčně, jak znám jejího otce, dostane taky tolik, spíš míň. Přijde mi to hrozně smutné, kdyby zůstali spolu, v pohodě by to utáhli. :-(
Garfie v anglii by si snad mohla vzit studentskou pujcku (nevim zda je i pro nerezidenty), at se popta
Evaeva Mně to nepřijde těžký odhadnout. Kolik stojí jídlo a ubytování víš a zprůměruješ, uvážíš, kolik si mu můžeš dovolit přihodit měsíčně navíc, vynásobíš počtem měsíců a máš to :-). Plus bych k tomu přihodila třeba pade na mimořádné výdaje. Pokud bude chtít vyšší standard, tak si na něj vydělá. Navíc bavíme se o dospělém člověku, nevidím na tom nic drsného.
viktorka_od splavu Jo, ona to určitě nějak vyřeší, na studium samotné má stipendium, takže vlastně platí jen ubytování a vlastní spotřebu, ale stejně mi to přišlo prostě tak nějak smutné.
Evaeva Ale zase ta kamarádka o třech rohlících...tu bych asi nelitovala, její problém. :-) Taky jsem měla takovou spolubydlící (už jsme teda pracovali), utrácela za blbosti, každý měsíc si ode mě půjčovala. Pak mi šla ručit za půjču a já zjistila, že vydělává téměř dvojnásobek mého příjmu! Někdo prostě šetřit neumí.
continuity My jsme to měly se sestrou podobně, prostě nám na začátku prváku poslali naši částku na studium. Musím ale přiznat, že docela štědrou. Společně s nějakou brigádou nebo stupendiem to stačilo na spokojený studentský život i na cestování. Když jsme byly doma na vikend nebo o prázdninách, tak jsme měly mamahotel.
