V kolika letech koupit dítěti telefon?

Ahoj, vidím, že se tu řeší různé věci. Tak bych měla otázku. V kolika letech jste svému dítěti koupili první mobilní telefon. Já bych chtěla být se synem v kontaktu, ale když to dneska vidím, jak každé dítě sedí jenom u mobilu, tak se trochu bojím, že je ještě brzo. Jak jste tento problém řešili Vy? :-)

Obaja dostali, keď mali 9. Nepotrebovali ho. Ale staršia už bola posledná v triede a mladší dlho zle prežíval, že je jediný v rodine bez telefónu (aj keď v ich škole malo telefón menej detí), tak sme mu ho sľúbili v rovnakom veu ako staršej.

A kupovala jste dotykový telefon nebo klasický tlačítkový? Dost se obávám, aby na tom pak neseděl pořád.  

Naši dostali telefon v 3.třídě (jako jedni z posledních, nutno přiznat). Starší měla napřed tlačítkový, mladší podědila dotykový, ale bez dat. Tarif s daty má starší až od sedmé třídy.

To, že nemají data, jim ve škole vůbec nevadí - mají k dispozici žákovskou wifi Takže hádejte, jak většina dětí tráví přestávky? Nutno ale podotknout, že většina až na 2. stupni

Přesně, a právě proto není nutné, aby na tom viseli i jinde. I když visí hlavně chlapečkové, ti už od první třídy, pokud přístroj mají. A mají ho čím dál dříve, jak to tak pozoruju.

A ještě podotknu, že dovolat se jim většinou stejně nedá. Copak telefon je na telefonování?:-))

dotykový.

A nie, nesedí na tom furt, len pokiaľ sa nedá ani lietať po vonku, ani štengerovať sestru.

Presneeee!!!!!

DSD měla jako první tenhle a byla s ním za hvězdu, všechny majitelky nudných dotykáčů jí ho záviděly. (Mně se po něm taky občas zasteskne.)

šmarjá, ten je sladký !!! moja mala prvý dotykáč s hello kitty, ešte si ho odkladá "na pamiatku".

Svatá pravda Holčičky mají na probírání už odmala jiné věci než hry na mobilu

Starší ho dostal ve 2 třídě. Asi 2 roky tak nějak fungoval, nebyl na něm skoro vůbec. Potom ho do letoška nechtěl. Takže od 8 do 15 byl bez mobilu úplně. Nechybělo to mně ani jemu. Teď s přechodem na střední ho zase chtěl. 

Mladší ho dostal též ve 2 třídě. Jedil sám přes celé Brno s přestupem ze školy. Do dnes ho akorát pořád někde hledáme a mimo hovoru "jedu domů" ho vůbec nepoužívá. Teď je mu 11. Ve škole ho můžou vytáhnout až v družině na 15 minut každou hodinu. Pravidla si tam vytořili sami, nikdo jim to nenakázal.  

My jsme teda rodina, která elektoniku nijak neomezuje. Děcka lítají celé dny po venku a nijak moc času na tom netráví, tak jsem to nikdy neřešila. Mnohem horšími to přijde v rodinách, kde je povolen nějaký čas denně a oni potom využívají školu k tomu, že tam to nikdo nekontroluje . 

U nás to spíš jen bezmocně sledují rodiče doma:( A nám ve škole kladou otázku:"Když na tom celý den sedí, co s ním mám dělat?"

Kdo na tom sedí celý den doma, tak prostě nemá jiné zájmy. I to vidím jako chybu rodičů. Naši mají počítač i mobil, mladší dokonce i tablet. Nemají žádné omezení a přesto jsem na počítači víc já, než oni. Kluci lítají celé dny venku ( i teď v zimě), ale spoustu kamarádů mají ještě přes naše přátelství "na písku" . Měla jsem štěstí na lidi v okolí a do dnes se vídáme i bez dětí a děti zase bez nás. 

Doma klidně přijdou s hrou nebo kartama a my jim tak z 90% neřeknem, že ne. Mladší se zabaví legem a čtením. Starší sportem. 

U toho mladšího ve škole je teď 80 dětí. Sami si odhlasovaly variantu ....mobil dopoledne ve škole nevytahovat a odpoledne v družině 15 minut každou hodinu. Sám říkal, že někdy to není vůbec, když jsou venku. Tak to ani s těma dětma není tak špatné, když sami odhlasují rozumnou variantu. Když to není nějaký příkaz, kterému nerozumí, tak to taky mnohem raději dodržují. 

To je ono, mají ve vás příklad (sport, kamarády...) a hlavně se jim věnujete, když chtějí. Všechno je o domluvě, kompromisech a toleranci

"My jsme teda rodina, která elektoniku nijak neomezuje. Děcka lítají celé dny po venku a nijak moc času na tom netráví, tak jsem to nikdy neřešila. Mnohem horšími to přijde v rodinách, kde je povolen nějaký čas denně a oni potom využívají školu k tomu, že tam to nikdo nekontroluje . "

"Kdo na tom sedí celý den doma, tak prostě nemá jiné zájmy. I to vidím jako chybu rodičů."

Presne a presne.

A potom mi je občas až ľúto, keď príde za deťm nejaký kamarát a túžobne kuká na počítač, alebo telku, lebo rozmýšľa, ako sa k nemu môže dostať namiesto hrania sa s mojím dieťaťom.

segra taky detem mobil/tablet omezuje myslim 15 nebo 20min denne. jenomze kluky maji tri, takze jeden hraje a dalsi dva cuci a je z toho razem hodina. navic je jim to neprenasi do dalsiho dne, takze kluci hlidaji, aby si ten limit vycerpali. ale pravda jsou to kluci, kdyz jedem s partou na hory, tak kluci ihned najdou kod na wifi zasuvku a jedou, klido tri dny v kuse, kdyby je nekdo nevyhodil.

holcicky si vytahnout ubongo a taky jednou dve hodiny :D

To čučení jak někdo hraje mě fascinuje. Můj poloviční syn dokonce celé hodiny kouká na youtubery, jak hrají hry....a není to kvůli nějakým strategiím nebo tak něco, sám to třeba vůbec nehraje. 

Ono každé dítě je v tomhle jiné, je to jako s dospělými. Naše starší má mobil, dost mizerný, ale má na něm pár her, občas ho celý měsíc nevytáhne, pak ho má tři dny pořád při ruce, do školy ho vůbec nenosí. Ale chodí do venkovské školy, zase tak moc tam technika nefrčí. A mám kamarády, kteří mají závislého tříleťáka. Nebo rodinu, která je hrozně podnikavá, děti mají plno kroužků, pořád něco podnikají, fakt na mobil nemají čas. A pak se sejdou s dětmi(!) a než by si s nimi hráli, raději žebrají telefon....

To tiež neviem pochopiť, a pritom to mám doma. Kým sme nemali deti, môj muž mi dokázal (k mojej najprv značnej nevôli, potom už len rezignácii) kukať hodiny spoza ramena, ako hrám. Ale on hrať nechcel!

(Hej, teraz som sa priznala, že som hrávala aj hodiny, ale - za 15 minút človek svet neovládne!!!)