Je nás víc, s mnoha body toho článku se plně ztotožňuju :-D Moje metoda, jak přežít let je vyžunknout před odbavením cca 20 ml sirupu Novopassit na úzkostné stavy a ty pak následně během letu zapít vínem nebo něčím tvrdším. Účinek se doopravdy znásobí, přesně, jak varují (nebo doporučují? :-D) v příbalovém letáku. Pak je mi všechno jedno :-) Ale je lepší v tomto případě necestovat sama, to jo.
Čo vás dnes rozosmialo?
11. srpna 2014 15:54
Reakce na Evanilla:
díky za radu, já se už pár let vztekám, že nemůžu cestovat, protože mi připadne, že kdybych tam vlezla, je to jako kdybych páchala sebevraždu... :-/ takže už jsem přemejšlela, kterej dobrodinec mi napíše Lexaurin nebo podobnej oblbovák - myslím, že alkohol by nestačil, to by muselo bejt do mrtva a pak bych zase... ehm. tož tak.
Reakce na andry:
Lexaurin je asi trochu moc a hlavně je na předpis, Novopassit je na přírodní bázi a volně prodejný, nedám na něj dopustit :-) Já statečná mám letos za sebou už celkem šest vzletů a šest přistání a žiju :-D
Reakce na Evanilla:
noo, to bylo jediný/první známý, co mě napadlo... víc bych to asi neřešila. na ten sirup mrknu.
Reakce na Evanilla:
Bohvie, či by to pomohlo aj na moju klaustrofóbiu. V každom prípade vďaka za tip, idem sa po tom sirupe pokukať.
na zklidnění nebo v případě lehčí nespavosti jsou vynikající obyčejné kozlíkové, neboli baldriánové kapky které se dají koupit v lékárně - mám je stále preventivně doma
Tak dneska se řežu smíchy u diskuze k tomuto článku
http://ona.idnes.cz/pradlo-pohlcuje-pach-plynu-d0x-/modni-trendy.aspx?c=A140825_152701_modni-trendy_jup
http://ona.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A140825_152701_modni-trendy_jup
Reakce na 74SLena:
To je skoro tak dobrý, jako kdysi diskuse ke krému De la Mer! 
Reakce na 74SLena:
Diskuse překonala článek, řvu u ní smíchy 
.
Reakce na unseen:
Já vim, je to smazaný, ale ten vejcuc například na Blondýně je taky za všecky prachy 
No jo, ten úžasný elixír. Kdysi jsem to přeposlala sestřenici a sestře a pak když jsme se sešly na alkoholovém dámském večeru, jsme o účincích vedly debatu za hurónského smíchu, že jsme musely budit celý široký okolí a tak zpevněný břišní svaly od smíchu jsem už asi nikdy neměla.
Reakce na moajli:
Ale ten smrad, co se z tebe po kozlíku line! 
Já se lítání nebojím, nevidím důvod, každej stejně jednou musí zakalit a už je stejně nějak daný, jak. 
A takové ty bylinkové uklidňováky, nic pro mě, já funguju jen po klasické chemii, šup tam neurol atp.
Reakce na Barbarella:
Když nevyzunkneš celou lahvičku tak žádný smrad není, pouze jemný odér :)))....tedy pokud na někoho nedýcháš přímo (z huby do huby) ... naopak, já tu vůni kozlíku miluju. Jsem zvyklá na cholagolový kapky a kozlík je proti tomu slabý odvar :))))))))))
Reakce na moajli:
Já si pamatuju na svoju mamu, ta to používala, páč za komančů ti benzodiazepiny asi moc nenaordinovali, pokud jsi nebyla rovnou hospitalizovaná. A to byl dycky puch... ale tak ono se to dneska dělá i v kapslích, pokud nechceš v práci zavánět. 
Jinak mi osobně to taky svým způsobem voní. :-D Lékárenský smrady mám v podstatě ráda .
Reakce na Barbarella:
V práci to neberu, pouze doma v soukromí, většinou před spaním a pak už dejchám jen na morče - tomu je to fuk :))))
Kozlík se dá taky pálit na vykuřovací pícce. Výsledek taky uspokojivej. Míchám to tedy s kůrou styraxu, která je taky uklidňující a hlavně přetaví ten živočišnej puch do aroma připomínajícího čokoládu.
Reakce na Hoolinkah:
Tak ty jsi úplnej hašišák!
Včera v správach člen HS z Tatier (taký ten horský typ, pekný bradatý chlap) informoval o stave chodníkov a povedal, že vo vyšších polohách môže byť už aj "sniežik", čo mi prišlo strašne smiešne v kombinácii s jeho vzhľadom.
dusty
02. zaří 2014 20:59
Najprv mi spadlo srdce do nohavičiek, ale rýchlo som sa spamätala a teraz sa na tom bavím: už je tma a ja som bola na krátkej návšteve u známych o ulicu ďalej. Krátko po ôsmej som sa vracala domov po chodníku a odrazu sa z bočnej uličky vynoril náš milovaný domáci drogový díler s dvomi kamošmi. No nič - zdvihla som bradu a rýchlo si zopakovala, čo ma učili o kopancoch do prirodzení. Ale prebehlo to hladko, asi takto:
- Ahoj SILVI
, jak máš? Kde máš ARANA
? /plus letmý dotyk na plece/.
- Dík EMIL /volá sa Vlado/, ide to, Alan už doma spí.
- Hahahaha, babo, šak ja som Vlado a toto je Jakub a Peťo! Hahahahahhahah!
S obidvomi som si so značným odporom podala ruku a ešte som aj dostala pozvanie na akúsi párty do Slovnaftu a že mám zobrať aj ségru, tým mysleli neter. A odchádzajúc som si vypočula, že blondýnečka blbá, ani nevý jak sa voláš!
