Pekne zamrznutá autobusová zastávka.
Co Vám dnes udělalo radost.?.
11. srpna 2014 09:59
Biely kvet Vypadá to hezky. Sice mě ta zima už štve, ale pěkný to je 
Naše terasa
Catherinne dobrá si teda, pane jo!
Lenka22 děkuju
Moc hezké. Tenhle typ skleněného zábradlí se mi velice líbí.
Catherinne Tak Betty Krásne, super!
Podarilo sa mi objednať svokra na očkovanie na piatok a mamu na sobotu, teším sa teším 
. Už sa nebudem tak báť sa stretnúť so sestrou a malý bude môcť konečne do škôlky.
Lamicka krásne
Mňa dnes potešila taká blbosť - pochvala od sestričky, keď som bola na krv. Vraj mám krásne šaty (Cos farárske) a že vždy chodím veľmi pekne oblečená. Úprimne ma to potešilo, keďže tam chodím viac-menej len raz za rok na krv a netušila som, že si ma vôbec pamätá. Nieto ešte moje oblečenie.Ale pochvala od inej ženy vždy poteší, najmä keď je úprimná.
betsey majú telesnú alebo tréning? :)
pecka 
chudence by asi potrebovali skôr pestovateľské práce, asi boli dosť hladné, chodili po celom sídlisku až úplne blízko k ľuďom
Kasik je na seznamu.
pecka Já se té sestřice vůbec nedivím, tobě to sluší vždycky :-).
999 ďakujem veľmi pekne. Od Teba si pochvalu veľmi cením :)
Vyrostl mi nový výhonek v prastarém květináči. Beru to jako znamení. Znamení naděje.
Nikdy jsem nevěděla, co je to za kytku. Babička si ji k nám přinesla, když se k nám stěhovala po smrti dědy. Takže před padesáti lety a to už ji měla předtím nějakej pátek.
Měla ji na polici u své postele a starala se o ni. Říkali jsme jí Večerníček. Přes den rozevřené listy se večer semkly. Teď už vím, že je to maranta, ale tehdy bez internetu to byl prostě Večerníček.
Po smrti babičky jí opatrovala máma. Je zajímavý, že ta kytka byla po celý léta pořád stejně veliká, když list upadl, vyrostl nový výhonek, ale celkově pořád stejná velikost. A nikdy nebyla přesazená, byla pořád ve starém květináči, se kterým tehdy babička přišla.
A pokaždý, když mi padl zrak na Večerníčka na čestném místě u našich v jídelně, tak jsem si na babičku vzpomněla.
Pak odešla máma a já v šoku prvních dnů málem nechala kytku uschnout. Zachránila jsem jí na poslední chvíli. Pak péči o všechny kytky u nich v bytě převzal táta a chvíli to klapalo.
Pak přišla ta jeho CMP a já zas pro jiný starosti na Večerníčka zapomněla. A zas jsem ho musela dost rezuscitovat, ale dal to a další rok vypadal úplně jak kdysi.
Ale teď došlo k nějakým problémům, trochu mi to přerůstá přes hlavu, člověk prostě neuhlídá všechno, kytky jsem sice poctivě zalévala, ale tahle byla z nějakého důvodu spadlá na zemi pod parapetem a zakrytá igelitovou taškou.
Když jsem si ji přenesla k sobě, byl to jen květináč s uschlou drtí. Zalévala jsem a doufala. Ta kytka je pro mne takový symbol, její geny znaly ještě dědu, tetu Máňu, tetu Andulu, babičku, mojí mámu, prostě všechny, co už jsou možná někde jinde zase spolu.
A po měsíci se teď objevil první výhonek. Vytahuju ho očima a jak píšu, beru to jako znamení, že bude líp. Když přežije kytka možná starší než já, tak to prostě dáme všichni.
