O smraďoších

Tak to je strašný. Jednou za měsíc!! A ze stejných důvodů asi ani moc často neperou...

Začínám si vážit našich bezdomovců, resp. jejich koncentrace (t.j. 1 homeless na vagon) v naší mhd!

To teda, buď ráda za pražské smraďoše, ve světě je hůř!

Tak dnes je asi mezinárodní den smraďochů, nebo dostali vycházky, ale to co se okolo  mě linulo bylo děsné a děsivé. V metru někdo smrděl tak, že i chlapi si přetahovali límce mikin přes nosy avytahovali  bundy až k očím.

V autobuse babizna vedle mě zapařenou zimní bundu vytaženou až k uším, však je zima, né , navíc pereme až za rok, ale já na to vyzrála, páč jsem si z El Nina vezla Insolence tělové mléko a s tím jsem si jemně namazala ruce.

Teda, to má grády, smraďoši jděte se bodnout. !

Toto by asi stálo za to zaviesť aj v pozemnej verejnej doprave:

http://distractify.com/mark-pygas/airlines-gas-you-because-people-stink/

Dnes ráno som sa po 10 dňoch rekonvalescencie vybrala do brucha Bratislavy električkou. A hneď ma hodilo do reality: ušlo sa mi miesto na stojáka nad osobou ženského pohlavia s dlhými mastnými vlasmi /kvázi učesaná bola len vpredu, na temeni a vzadu ich mala zacuchané ako seno, tfuj!/, ktorá zrejme nocovala v kravskej maštali: nefalšovaný puch sladkastých kravských exkrementov a do toho ešte cigaretový odér. Pani, ktorá sedela za ňou, ostentatívne s rachotom otvorila okno a fľochla na mňa, takže som mala pocit, že jej prekáža moja Sí Lolita.

Cesta z provoněného srazu připomínala inferno přesně dle představ parfémového závisláka... chápu, že v autobusu, vytopeným na hezkejch sedmdesát stupňů (v neposlední řadě i díky tělesnému teplu zástupu družně se mačkajících cestujících) to nebude vonět jak před chvílí v Plachtě  nicméně rozbalování česnekové uzenky by v tomhle případě mělo být trestáno nejen na svobodě, ale rovnou i na životě.

Po přestupu do již méně obsazené tramvaje mě v tom dusnu příliš nepotěšila Champs Elysées, sálající z rozpařené dívčiny, ale proti po zuby navlečenému Ukrajinci, který ještě iniciativně, jakmile na něj dopadla první dešťová kapka (alláh budiž pochválen), přiskočil a pevně zavřel střešní okno, to nebylo nic. Měl sice dlouhé vlněné kalhoty a slušně zateplenou bundu, pod níž choval pro jistotu i mikinu, nicméně (a alláhu budiž žalováno) byl chudák naboso v pantoflích. A to se nemělo stát 

Tak jsem se právě vrátila z IKEA... na Zličíně do autobusu přistoupila partička nějakejch evidentně Ukrajinců, vracejících se ze šichty (takže jak to se stavem jejich oblečení a hygieny mohlo vypadat, si dokáže asi každej představit, nicméně to nebylo k nevydržení).

No, cestou povystupovali a zbyl tam jen jeden. Ovšem zakrátko si před něj sedla (spíš kecla) zapocená tetina zvíci velryby... a milý Ukrajinec povyskočil jak včelkou bodnutý, okamžitě si dal ruku před nos a nevěřícně se rozhlížel - aby si následující stanici promptně přesedl na druhej konec autobusu.

To jsem už vystupovala a to bylo moje štěstí, tetinu jsem jednak neměla možnost zacítit, a za druhý jsem se smíchy dusila... 

Dlouhodobě mě irituje jeden tělnatý pan řidič naší místní MHD. Vždycky když s ním jedu - naposled teď ve čtvrtek - a kupuju si u něj lístek si vzpomenu na přepravní podmínky, že nevhodně zapáchající osoby mohou být vyloučeny z přepravy. Ten páchne potem, ať je léto nebo zima. To je takovej problém se vysprchovat aspoň do té práce?

No řekla bych, že většina takto smrdících lidí se i občas vysprchuje, ale skoro nikdy NEPERE !!!!!!!

Já mám v poslední době štěstí, už jsem dlouho nikoho necítila tak, že bych toužila jít pěšky, asi to bude aplikací parfemů pod nos , ale zase se okolo mě množí lidé posmrkávající a popotahující, doufám, že to je jen začínajícím rýmovým obdobím.

Já mám čím dál častěji pocit, že čichat ke komukoliv je nebezpečné. A smrdí i lidé, u kterých bych to opravdu nečekala, vzhledem ke vzdělání, zaměstnání. Fakt děs. V létě se to zhoršuje se zvyšující se teplotou, v zimě s přibývajícími vrstvami oblečení.

Hm, na tom něco asi bude, protože on na něm ten pot není nikde vidět, jakože by z něj lilo nebo měl od něj mokrou košili nebo nějak špinavou, ale já ho z něj společně s puchem zkažených vajíček pokaždé cítím.

Cesta autobusem do Prahy předevčírem byla pro mě téměř utrpením. Hned přes uličku totiž seděla obézní paní, ze které čpěl pot tak, že jsem musela zavrtat nos do límce svého saka, navoněného Vetiverem Oriental, abych to vydržela. Jednu chvíli se mi z toho puchu normálně nadvzvedl žaludek. To už se mi dlouho nestalo.

Soudě podle jejích umaštěných vlasů se baba aspoň tak čtyři dny nekoupala, ne-li déle. No a oblečení nejspíš neprala ještě déle.

Zlatý nemytý smraďoši!

Odpoledne jsem vyskotačila z práce a radostně nasávala vpravdě jarní vzduch (všimly jste si dneska taky?)... a nastoupila do autobusu, kde se, po jedný stanici jízdy,  někomu vylila flaška čpavku! 

To se vůbec může převážet v mhd, takový jedy?!

No to jste si teda užili, fuj! To protáhne všechny dutiny až do omdlení!

Nejspíš se někdo chystal dělat důkladnej předvánoční úklid - teda teď už asi ne, když se mu to vylilo...

Dává se (co si tak pamatuju z dětství od babičky) panák čpavku do kýble s vodou na mytí oken/zrcadel.

Leskne se to pak jak psí kulky, šmouhy žádný!

Já to ale nepraktikuju, mám o sebe strach...

To teda protáhne, svatá pravda  Normálně lidi s kočárkama vyskakovali téměř ještě za jízdy, a evidentně daleko před svojí cílovou stanicí.

A nevšimla jsem si, že by někdo třeba jakože zpanikařil nebo se začal omlouvat a tak. Klasicky mrtvej brouk!

Předevčírem jsem myslela, že v naši místní MHD padnu. Hned na další zastávce nastoupila taková babka s chlapem, že oba vypadali jak bezdomovci, což by ani tak nevadilo jako spíš to, že jeden z nich měl ns sobě evidentně pomočené spodky, které si ale zapomněl vyprat a nechal to jen vyvětrat a pak si je zase natáhl. Zamořili s tím půlku autobusu, čuňata!

V bratislavskej MHD už som zažila kde-čo a som dostatočne ostrieľaná. Ale dnes! Na Šafárikovom námestí spolu so mnou a ďalšími nastúpili do električky štyri ženy v dlhých šatách so šatkami na hlavách, so siedmymi deckami - a bez mužského doprovodu. Najprv som si pomyslela, že super, chodia si slobodne po meste, akurát by nemuseli tak vrieskať.  Decká lietali po celej električke, ženy sedeli vo štvorke. Naraz len prišiel asi 6-ročný chlapec k matke a začali si niečo hatlať. Tá zvýšila hlas a kadenciu a stiahla mu gate a ešte aj trenírky - decko sa v električke po....o. Namiesto toho, aby na najbližšej zastávke vystúpili, matinka si od kamošiek vypýtala vreckovky a začala decko pred očami  národa pucovať. Smrad, že by jeden pad, neskutočné. A použité vreckovky hádzala len tak do svojej luxusnej tašky. Vážne hrozilo, že prispejem k atmosfére obsahom žalúdka, tak som vyliezla von a so mnou ďalší. Jedna pani, ktorá tiež zutekala a spamätávali sme sa spoločne na Obchodnej, podotkla - dosť pomýlene, lebo ženské boli ošperkované, vymaľované,mali drahé tašky a topánky -  že to je strašné títo utečenci, kedy už to skončí.

Tak toto fakt néééé.

.... ještě taky mohla kapesníky házet na zem, místo do kabelky, takže vlastně určitou čistotnost projevila. 

Tak jakýpak stížnosti.

Hm, tak tohle jsem si asi neměla číst zrovna v pauze, kdy obědvám.

Ale s těmi volně pobíhajícími dětmi mi to připomnělo jeden zážitek z mojí první dovolené ve Španělsku, kde jsme tenkrát potkali rodinu z UK s malým chlapcem a ta maminka ho měla normálně zakšírovaného na takovém jakože vodítku, aby jí nezdrhnul. Fakt super vynález. Divím se, že se to neuchytilo.

Kšíry do kočárku ještě pamatuju.

Jen nevím, jaká je situace v té oblasti dneska: jestli by si za to rodiče nešli sednout