O smraďoších

Pinot Noir tie potraviny veru je problem. Nesttatila som uplne ale citim iba take vyraznejsie. Mado davam cuchat tiez, neverim si v tomto

Právě mě pobavil fashionista Víťa, žehrající na smraďochy v metru... vyřešil to elegantně, anžto používá navoněnej vějíř!

Budem to muset doladit, to mě sakra nenapadlo! RoSa

barbucha zejtra si ho určitě beru! ale čim ho navonim...? aby se mi nerozpad...

a teda to zmínění ve vlákně o smraďoších - ve mně teda hrklo!

Právě mě pobavil fashionista Víťa, žehrající na smraďochy v metru... vyřešil to elegantně, anžto používá navoněnej vějíř!​

A v zimě si může navonět liščí ocas (či jaké to zvíře nosí kolem krku).

RoSa Žeby špatné svědomí

Jestli máš látkový, tak čímkoliv, santalový ničím (santal se může zkroutit).

RoSa já jsem loni dostala od kamarádky z vedlejšího webu vějíř přesně určený k navonění. Škoda, že některé vůně už z něho potom nezmizí. Jinak je to občas dobrá pomůcka

ve mně teda hrklo!

​Hlavně žádnou paniku Taky jsem na zejtřek uvažovala... ale tak dám tam něco lehčího, buď tu cristallku nebo vol de nuit

Ve vlaku, v otevřeném vagónu, si slečna sedící vedle mě bezostyšně vybalila jakýsi kupovaný zeleninový salát v plastové krabičce. Okamžitě mě zaplavila vlna octově cibulového zápachu, k němuž se vzápětí přidružilo nakrájené zelí. Navíc se v tom příšerně nípala, chroustala to od Prahy do Pardubic a pořád to kypřila a přehrabovala umělohmotnou vidličkou. Nejdřív jsem se vyklonila do uličky, pak jsem vytáhla papírek navoněný z Douglasu Le Participe passé a demonstrativně jsem se jím ovívala, nakonec jsem musela tasit odstřik Incense Rosé a natvrdo se navonět, ale stejně to nepomáhalo. Spasila jsem se až únikem na jiné, právě se uvolnivší místo, naštěstí se tak stalo těsně před tím, než by mě ten smrad zbavil posledních zbytků sebeovládání a než bych jí tu zdravou svačinku vlastnoručně nacpala do krku. Zlaté časy vlaků s otevíracími okny a cestujících s řízky či sekanou, nakonec i ten gothaj by byl vydýchatelnější.

Tak dnes v MHD jsem byla ráda, že mám roušku. Měla jsem ji jen pod nosem a nastoupila skupina mladých, podle hovoru první ročník SŠ. Jedna z holek nastajlovaná, zmalovaná, oblečená jak na večírek a smrděla tak děsně potem, že bych ty roušky užila i dvě.

Renusatko To je, viď? Já většinou cítím takto chlapy, ale u žen to snáším ještě hůř. Přitom kdyby použily aspoň antiperspirant, dalo by se...

Tak jsem se dnes navoněla na křest knihy. Bohužel jsem ale bez rozmyslu usedla doprostřed sálu a ocitla se tak v sevření holubí letky, která tam trpně přečkávala hodinový program s vidinou následného občerstvení zdarma. Pot, moč, měsíce a možná roky neprané oblečení... Zvládla jsem vynikající proslov Milana Uhdeho, pak jsem musela vyklidit pole, to se fakt nedalo. To jsou chvíle, kdy se mi zasteskne po respirátorech, asi jeden pro podobné situace budu nosit v kabelce.

Fleur no tak na krste knihy by som toto fakt neočakávali...ale tým respirátorom ich môžeš aj vhodne odplasit

slnieckoNa tyhle lidi by to neplatilo. Ti tam zavítali kvůli vínu a obloženým chlebíčkům, o to by se připravit nedali.