Po něžném bílékvětinovém úvodu se svěží mandarinkou a rybízovým bonparem se promění v plnokrevnou jasmínovku s broskvovou marmeládou a kokosovým opalovacím ambrovým mlékem, které ji dodává tropický nádech. V drydownu ji pak už jen zjemní hrst bílého pižma.

Abu I-Hasan Ali Ibn Nafi, přezdívaný též Ziryab, což v překladu znamená sojka, byl středověký hudebník, zpěvák, skladatel, básník, ale též astronom, který se z dalekého Bagdádu kvůli útěku před tamějším chalífem dostal až do andaluské Cordoby, kde jeho kariéra naplno rozkvetla. Proslavil se mimo jiné hraním na úd (oud), což je arabský drnkací nástroj, předchůdce loutny. A tak asi není překvapením, že vůně je vystavěná na oudu stejně jako jeho spojení se semišovým šafránem, který má zase zřejmě odkazovat na "Cordovan" (způsob zpracování kůže). Použité cedrové dřevo má zřejmě zase představovat výše zmíněný hudební nástroj. Pěkné je ovšem jejich spojení s kyticí plně rozvitých opylených tulipánů. Bohužel je to ale jediná zajímavá věc na Ziryab, neboť s nástupem ambrového základu cedr v ní začne kysnout. (NT)

I Zizan je podobně jako Isfarkand v úvodu vystavěná na osvěžujícím principu citrusové kolínské. V tomto případě však byly zkombinované s mátově svěží šalvějí muškátovou, sušeným bobkovým listem a několika fialkovými lístky, vetiverem a cedrem, čímž celkově vyzní dřevitěji. Zajímat by podle mě mohla pánské přiznivce Dans Tes Bras (Frederic Malle). (NT)

Tuhle vůni jsem strašně moc chtěla vyzkoušet v době, kdy mi ještě Insolence nepřišla tak sladká, jelikož jsem četla v recenzích o údajné podobnosti. Tehdy jsem se poměrně zděsila a pojala podezření, že zbytek ve flakonu, z něhož jsem tehdy zkoušela byl možná už lehce jetý a rozhodla se s odstupem času opatřit si znovu čerstvý vzorek. A i když se mi podezření potvrdilo, výsledek není o moc lepší. Co se týče podobnosti, něco málo by se asi našlo. Chybí bergamot s červeným ovocem a kosatcem, místo nich tu najdete obecné citrusy s pomerančovým květem a fialky, akorát že je někdo vyválel v hlíně a nahořklém šafránovém prachu. Po rozvonění se pak z ní vyklubou klasické fialkové bonbóny v bílém pižmu. (NT)

S streetartovou tvorbou Goshy Rubchinskiy mi tahle vůně osobně moc nekoresponduje. Nicméně je skutečně pozoruhodná tím, jak se v ní snoubí krystalicky čistá až ledově ostrá svěžest nezralých mandarinek s bylinnou nasládlostí zelené anděliky a meditativním heřmánkem. Společně s pryskyřičnatým základem s kouřovými tóny drhnoucího vetiveru vás přenese na podzimní louku s vysokou trávou v okamžiku, kdy se za rozbřesku teprve pozvolna začíná zvedat hustá studená mlha.