Slaďučká plíseň na mé oblíbené domácí marmeládě tmavě červené barvy,třešně s brusinkami a cukr?Zteplalá nečerstvá voda v čiré váze s bílými tulipány
Tipovala bych výskyt zralého ovoce,sklepního pačuli a vyzrálého dřevitého (nikoli fekálního) oudu, tulipány,které voní šťavnatě a sladce, likér se 4% alkoholu
Velmi zvláštní,neobyčejná,mám ráda divnovůně...
Suché dřevo, kopec šafránu a neškodný oud s nádechem kůže v malém množství. Vůně je suchá jako horký vzduch z pouště, a taková asketická - postrádám bohatost a vřelost orientálek. Tohle je osekané a nakonec se to rozplyne v generickém tužkocedru.
Abu I-Hasan Ali Ibn Nafi, přezdívaný též Ziryab, což v překladu znamená sojka, byl středověký hudebník, zpěvák, skladatel, básník, ale též astronom, který se z dalekého Bagdádu kvůli útěku před tamějším chalífem dostal až do andaluské Cordoby, kde jeho kariéra naplno rozkvetla. Proslavil se mimo jiné hraním na úd (oud), což je arabský drnkací nástroj, předchůdce loutny.
A tak asi není překvapením, že vůně je vystavěná na oudu stejně jako jeho spojení se semišovým šafránem, který má zase zřejmě odkazovat na "Cordovan" (způsob zpracování kůže). Použité cedrové dřevo má zřejmě zase představovat výše zmíněný hudební nástroj. Pěkné je ovšem jejich spojení s kyticí plně rozvitých opylených tulipánů. Bohužel je to ale jediná zajímavá věc na Ziryab, neboť s nástupem ambrového základu cedr v ní začne kysnout.
Slaďučká plíseň na mé oblíbené domácí marmeládě tmavě červené barvy,třešně s brusinkami a cukr?Zteplalá nečerstvá voda v čiré váze s bílými tulipány
Tipovala bych výskyt zralého ovoce,sklepního pačuli a vyzrálého dřevitého (nikoli fekálního) oudu, tulipány,které voní šťavnatě a sladce, likér se 4% alkoholu
Velmi zvláštní,neobyčejná,mám ráda divnovůně...
Suché dřevo, kopec šafránu a neškodný oud s nádechem kůže v malém množství. Vůně je suchá jako horký vzduch z pouště, a taková asketická - postrádám bohatost a vřelost orientálek. Tohle je osekané a nakonec se to rozplyne v generickém tužkocedru.
Abu I-Hasan Ali Ibn Nafi, přezdívaný též Ziryab, což v překladu znamená sojka, byl středověký hudebník, zpěvák, skladatel, básník, ale též astronom, který se z dalekého Bagdádu kvůli útěku před tamějším chalífem dostal až do andaluské Cordoby, kde jeho kariéra naplno rozkvetla. Proslavil se mimo jiné hraním na úd (oud), což je arabský drnkací nástroj, předchůdce loutny.
A tak asi není překvapením, že vůně je vystavěná na oudu stejně jako jeho spojení se semišovým šafránem, který má zase zřejmě odkazovat na "Cordovan" (způsob zpracování kůže). Použité cedrové dřevo má zřejmě zase představovat výše zmíněný hudební nástroj. Pěkné je ovšem jejich spojení s kyticí plně rozvitých opylených tulipánů. Bohužel je to ale jediná zajímavá věc na Ziryab, neboť s nástupem ambrového základu cedr v ní začne kysnout.