Sladkohořkonakyslá. Opulentní z osmdesátých.

Ook. Počáteční osemdesátkovou údernost je třeba vydržet. Spíš než ovoce cítím aldehydy, jako když se snažíte skvrnu od lesní směsi na bílé halence vyprat krabicí poctivých mýdlových vloček a pak... pak střih. Halenka uschla, halí pradlenu, teď už dámu. A protože pravá dáma nevychází bez rukaviček, ta naše si vytahuje ze šuplíku ty kožené z béžového tenoučkého semiše s jemným nádechem do žluta.

První úder, to není žádná vodička - sušárna tabáku, teplota vzduchu příjemných 22°C. Nejprve tabákové listy zelené, které postupně zasychají. Po hodině většinou už uschlé, jen vespod ještě straší vůně těch nedoschlých z navlhlého rohu udusané hliněné podlahy. Nakonec přetrvává už jen ten dýmkový tabák s lehounkou vůní dřevěných trámů sušárny. Mile mě překvapila kombinace vanilky, tolu a tonky v základu. Vůbec z nich není zahřívací slaďárna. Je úplně zřejmé, že na téhle farmě se cukrová třtina nepěstuje, možná se jen samozásobují kakaem, někde v kuchyni právě nahrubo podrtili pár zrnek. Nejde nijak výrazně do prostoru, minimálně 5 - 6 hodin vydrží. Vůně - nevůně, lehce odtažitá elegance.

Pačuli... vůně trávy rozšmelcované k mulčování sekačkou. Celý lán a jestli v něm někde rostly i růže, tak jen pár zplanělých chudáčků. Po 90 minutách jsem drhla mýdlem. Je to držák.

Hlava podobná 24 Faubourg Edt, v srdci je však hladší, květinovější s vůní ozonu. Z jednoho střiku ke zkoušce více splývá s tělem.

Ook. Velké, milé překvapení, co do podoby, jen ta výdrž, kdyby posílila. Jestli někdy obal klame tělem, pak zde. O růžové není ve vůni ani potuchy.

Žádné ovoce, žádné květiny. Jako pepř mi taky nevoní. Vlastně mi vůbec nevpní. Vyznění výrazně do pánska.

Ok. Taky téhle dámy mi bude líto.