Aristokratická vůně začíná gurmánsky. V zámeckém salónu jsou připraveny dvě sklenky se sladce ovocným likérem okořeněným muškátem a vanilkou, ozdobenými plátky citronu. Francouzská okna jsou otevřená, vánek pohybuje záclonami a přináší sem vůni pivoněk a růží společně se zeleným a zemitým tónem podvečerního parku. Na kožené pohovce jsou rozhozeny polštáře a čekají na večerní návštěvníky. Ve vzduchu už je cítit dámský ambrově vanilkový a pánský vetiverový parfém ...

Docela originální vůně, i když pouštní Arizonu znám a v téhle sladké květinovce ji nemůžu najít. Je to sladká vůně, jsou v ní kaktusy a slunce, ale také hroznový cukr s příchutí jahod. Jasmín, pomerančový květ a... opravdu pěkný kosatec. Všechno jako by bylo pod nánosem suchého pouštního písku. Nebo vlastně kašmeranu.

Příběh u této vůně je o Fanny z Arles, která milovala květiny a pěstovala je ve skleníku, který byl prvním dárkem od jejího manžela. Cítila se ale málo svobodná a rozhodla se svého muže opustit. Zůstala po ní vůně, kterou poslední noc před svým útěkem destilovala z poupat, květů a listů květin - vůně jejího osvobození. Arles určitě nevoní jako čistá květinovka. S citrusovou magnólií je tady hlavně sladké ovoce, broskve a meruňky, a výrazné koření. Nejvíc vnímám skořici a hřebíček a na chvíli i římský kmín. Tato fáze hodně připomíná vůně s ovocem a skořicí jako třeba Feminité du Bois nebo Dolce Vita, zvlášť když se k ovoci ještě přidá vanilka a růže. Arles má ale daleko jemnější drydown, není tady žádný cedr, jen krémový santal s pižmem a teplou sladkou ambrou, která má jemné kožený podtón.

nic pro mě

pomerančový květ s jasmínem, docela pěkná

zdála se mi docela povedená, ale po chvíli je to hodně vlezlá vůně, tu bych na sobě nevydržela

Tak předně, tato vůně nemá vůbec nic společného s Aromatics Elixir a ani není black. Je to krémová bílá květinovka. Z bílých květin je tady hlavně jasmín, jemný a neindolický, také trochu pomerančového květu a lehce ovocné vonokvětky. Doplněna je o balzamickou nasládlou myrhu. Na kůži zůstává sladce krémová, na testovacím papírku je spíš dřevitě vetiverová. Sice nic nového pod sluncem, ale pěkná vůně a s docela dlouhou výdrží - na rozdíl od předešlé Aromatics in White. Typově mi trochu připomněla první Ditu von Teese.

první dojem - hodně sladká, zkoušeno na papírku, na tom po nějaké době pěkná vůně se švestkou, fialkou a pačuli; nutno vyzkoušet na kůži

Je toho tolik, čím by mohla Argentina vonět. Co třeba pampa nebo Ohňová země, květy jacarandy, červené víno nebo čaj mate, dulce de leche nebo alfajores. A tango! To bych tady v nějaké formě čekala. Ale je to všechno jinak. Jedna z prvních myšlenek, které jsem si k vůni poznamenala, je argentinské slunce. A jak jsem zjistila později z popisku, slunce v ní opravdu má být. Svítí na růži s pudrovým mošusovým semínkem, které jí dodává i jemně ovocný nádech. Růže je i trochu zelená díky šáchoru a magnóliově bílokvětinová. A nakonec zlatě balzamicky ambrová.

Ze sladkého vanilkového pudru vyrůstá bílý květ tuberózy a pár pomerančových kvítků, také malý krémově ovocný kvítek ylang ylangu. Tuberózový pudr nakonec popráší i mléčný santal s hoblinou cedru.

taková vánoční vůně včetně vánočního cukroví; petitgrain a svěží neroli vyvažuje sladkost gurmánky se skořicí, karamelem a mléčným krémem, ale prosadí se i květiny . kromě pomerančového květu i růže

Tyger, tyger, burning bright In the forests of the night, What immortal hand or eye Could frame thy fearful symmetry? (William Blake: The Tyger) Tygrova srst září jako zlatá ambra. Vidíme její záblesky, jak se mihne v zeleném podrostu džungle, který má nahořkle absintový dech. Vzduch je aldehydově svěží jako kapky vody na listech bambusu. Tam někde je tygrovo doupě, schované v závějích šafránu, za oblakem zakouřeného kadidla a dřevem se zbytky balzámu tolu. Láká nás tam vůně růže a vanilky na papyrovém loži. Najdeme tam divokou šelmu nebo hebký pelíšek?

Krémový bílý jasmín bez zeleně a živočišných tónů, prozářený sluncem a na začátku i lehce okořeněný indickým kořením. Luxusní jasmínové mýdlo, které uložíme spolu s pár okvětními plátky růže do prádelníku ze santalového dřeva. Pěkná jasmínovka. Ale to nejlepší přijde, až zavřeme dřívka prádelníku a chvíli počkáme. Ambrový, krémově santalový a lehce kadidlový hustý a vláčný balzám jen lehce ovoněný jasmínem.

absint, na začátku citrusově svěží, vzápětí kořenitý, ale celou dobu zelený a osvěžující

Sladký květinový poněkud syntetický krém mi poušť Atacamu opravdu nepřipomíná. Sice sladkost časem ustoupí, ale teprve až se vůně trochu usadí, krém vyschne na prach se zrnky soli a objeví se trochu zeleně, dovedu si v tom trochu přírody představit.

Svěží zelená vůně květinové louky, šťavnatá zralá jablka a med. Má to být reminiscence dětských let na venkově a vyzařuje z ní opravdu něžná melancholie a klid. Seno s usušenými lučními květy v kupkách. I to levandulové mýdlo v babiččině skříni tu máme, zemitou a prašnou dědečkovu dílnu, sladce voskovou pryskyřici, sušené ovoce na dřevěných lískách a odřezky kůže.

dřevitá vůně s kadidlem, s krémovou tonkou a vanilkou, krásná a držák

Růže, růže, růže. Ovocná a marmeládově hustá. Ambrově orientální. Jasmínově odlehčená. Růžová poupata a rudé sametové květy. A pak i dlouhé stonky se zelenými listy.

Bílé nadýchané pižmo zasypané květinami. Konvalinky, šeřík a jasmín. Není to ale vůně čistě vypraného prádla, je tady trocha živočišnosti a také ovocně malinový tón. Vůni to posune z čisté pižmovky do sofistikovanější polohy. I když se po čase usadí jako květinový pudr, malina se zpovzdálí připomíná, tentokrát s ambrovým a dřevitým podkresem.

kožená vůně s tetováním ;-)

Živočišné kastoreum udělá z této květinovky vintage klenot. Ano, takhle si představuju parfém. Žádné osekané líbivé vodičky nebo syntetické molekuly. Tohle je vůně, kterou bych nazvala plnokrevnou. Tuberóza sekundovaná mechově zelenou davanou s jemným ovocným podtónem, později i trochou krémového jasmínu. A kastoreum je tady jako takový příjemně kožený tón. Že má tato vůně celodenní výdrž, ani nemusím zmiňovat.

kořeněná růže s broskví a vanilkou na chypre santalovém obláčku; rozdíl k Guet-Apens minimální, možná kapku ovocnější a lehčí ve vynění

Severoafrická poušť s pískem vyhřátým sluncem, suché pačuli, koření a med na stáncích bazaru, zlatá balzamická ambra a kouř vznášející se nad nádobkami s pryskyřicemi. Tauerovská cesta do srdce orientu.

Zjednodušeně by se dalo říct - květinově pižmová s malinou. Aura, i když je to jenom lehká EdT, nabízí ale trochu víc. Předně plátek mandarinky a citrónu plovoucí v růžové vodě ozdobené malinou. Z růžové vody se vynoří květ růže a magnólie, ale co je na téhle vůni asi nejpěknější, je ten kožený semišový tón - jakoby ty růže s magnólií ležely na semišovém ubruse. Škoda jen, že kůže nevydrží, konec je přece jenom pižmový s náznakem dřeva.

Citronově vanilkový krém ovoněný stopou bergamotové silice, který opravdu může na začátku evokovat Eau de Shalimar. Je máslově hebký díky kosatci a probleskuje v něm i jasmín. Vanilkový krém se pak s ambrou a později tonkou zachumlá v objetí, ze kterého vystrkuje růžky kouřové dřevo.