Zpočátku intenzivně uzený táborák, který ale přejde do hřejivé vůně suchého zakouřeného dřeva s kůží. Oheň už jen mírumilovně praská v krbu, komín konečně dobře táhne.

začátek je hlavně o zázvoru, o pár kilech zázvoru :) kvůli tomu jsem tuto vůni taky nejprv zavrhla. ale když se usadí, jde o vůni spíš dřevitou, pravděpodobně s cedrem, podbarvenou něčím nasládlým (ne kytky nebo ovoce, spíš koření) a hlavně pikantně šmrncnutou tím zázvorem. ne pikantně ve smyslu ostře, ale tak nějak dráždivě. vůně mi připadne opravdu unisexová, přirozeně mi inklinuje spíš k mužům, ale hodí se mi i k ženě, na které bude víc překvapivá a o to zajímavější. ... dráždivý zázvor, trocha dřeva a čaje, chtě něchtě by na muži zřejmě vynikla lépe /// dráždivý zázvor, trocha dřeva a čaje s medem, perníkové koření /// NOVÝ FLAKON - Pikantní zázvor a černý pepř, ledový černý čaj v dřevěném hrníčku a v něm máčené perníčky s medem. Ve srovnání s původní verzí je zázvor méně štiplavý a průrazný, dříve byl spíš jako kandovaný a v nálevu. Vůně je teď o něco sladší, méně dřevitá, perníčky jsou výraznější a kouřovo se prakticky nedostavuje. S vývojem vůně ubývá pikantnosti a začíná ji měkce zahalovat bílé pižmo, které není nijak hlasité, jen zahlazuje hrany.

Lipovy med, kvety lakaji vvely k opyleni

Opilá vanilka. Jako vanilkové lusky macerované v koňaku. Suchá, pikantně kořenitá, dřevitá, ale dřevo samotné není ve vůni patrné, prostě jen dokresluje Královnu vanilku. Nesladká. Potud velmi dobré. Ale ve chvíli, kdy se v té suchosti začne zřetelně vykreslovat kombinace kurkumy a pískavice řecké seno, začíná sklouzávat do vanilky kuchyňské (včetně mokrého hadru na horkém topení), i když si stále drží svůj výrazně alkoholový charakter. Později se zklidní, trochu zesládne a uhladí se do podoby kořenitě aromatických bylinek z orientu a suše dřevité vanilky a vedle cedrových třísek se přidá i hřejivé pižmo a pomalu doutnající, smolovitě husté balzámy. Do jisté míry mi - spíš v té první fázi - připomíná Fordovu Champacu, která je teda sladší, květinovější, hutnější, sametovější a ne tak suchá. Nebo mě na toto téma ještě napadá PG Felanilla, kde kombinace suchého sena, dřeva, kosatce a vanilky je sladší, měkčí a bez koňaku. Intenzita a výdrž velmi dobré.

svěženka. mimóza nepřítomna.

Molinard pojal fík hodně sladce a květinově, není to špatné, ale fík se mi do vedra hodí, zatímco tato sladkost (mírně umělá, ale nic hrozného) ani náhodou. a jak se tak dívám, složení žádné květiny neuvádí, zatímco já bych tipla orchidej, fík, pižmo a vanilku (a budiž ten cedr) ...

suché bylinky a dřevito spíš něž narcis. ale odhlídneme-li od toho, že nějak nevoní odpovídajícně názvu, je to moc pěkná, povedená vůně.

plastikovej pudr zabalenej neprodyšně v igelitu a danej na slunko; tuna heliotropu

Fanoušky dřeva (spíš teda dámy) prosím o pozornost, protože toto jsem hledala dlouho. Dřevitá vůně se santalem v hlavní roli – není to sice mysorský, co se dá dělat, ale sláva – není to ani „ostrouhanotužkový“ cedr. Vůně tedy není typicky santalově prachově nasládle ztěžklá, případně dřevitě mléčná, ale jistá santalová dřevitá nasládlost tu je. Vůně není ani příliš suchá, byť suchost umocňuje přítomnost větší dávky pačuli. Santal je dál lehce šmrnclý bergamotem, což mu dodává tlumeně-svěže-pikantní nádech (příjemný) a zjemněný teplým pížmem, které tato značka umí podat velmi vkusně. Příjemným překvapením je, že zde není santal smíchaný s gurmánskými tóny, jak se v poslední době rozmohlo, ani s příliš velkým kopcem koření, takže nepůsobí pánsky. Pokud bych ještě měla zaujmout nějaké stanovisko k „fleur“ v názvu, květiny tu jsou poměrně neurčité, ale řekla bych spíš červené – růže, muškát. Po rozvonění jde až do medova a pižmo je mírně živočišné. Řekla bych, že je to vkusně podaná, klidná, dřevitá vůně pro ženy.

Exotická květinovka - jako tropický ráj. Jasmín a ylang v plném květu intenzivně voní v horkém pozdním odpoledni. Nejsou ale omamné, ylang není gumový, jasmín není indolický, jsou jen syté přesně akorát. Potud krása. Jenomže pak přijde ambrovo-dřevitý základ a to dřevo někdo hodně odfláknul, protože mi neříjemně, levně drhne. Současně vůně výrazně ztrácí na intenzitě a já jsem hodně zklamaná. Začátek byl opravdu slibný a zdařilý.

Zelený jasmín ve stojaté vodě vodnatého pačuli, ale zase ne do té míry jako Duftbluten (Nishane), která v tomto ohledu šla do extrému. Pomáhá tomu zmoklá zaprášená máta otrhaná u plotu a drhnoucí dřevitá zeleň - drží pačuli na uzdě. Třepetá se odlesky vážčích křídel na hladině vody mezi orobinci, šaty s urousaným okrajem, žluté od pylu, se tou vodou brodí, taková rusalka.