dost sladká ovocno-květinová jemná chypre v klasickém duchu (překvapivě na rok 2000) s mírně živočišným nádechem. obávám se, jestli by ve větším množství nevyvolávala nevolnost. vetvičníku absolutní minimum, jinak broskev, tuberóza a i přes složení musím trvat na tom, že tam cítím narcis..

trochu žvýkačková, jakožerebelsky růžová (to nedělá ten obal, ta barva se mi fakt vybaví), poměrně mladistvá, na nositelku nenáročná, ovšem nepřipadne mi zoufale generická jako jiné vůně tohoto typu. je to vůně sladce květinová, hruška nashi v hlavě a květinové srdce (růžová růžička – napůl poupě, a ten poměrančový květ jemný, neindolický) jsou poměrně zřetelné, sladší (pižmo-vanilka-tonka) základ o sobě dává spíš tušit a vůni zjemňuje.

Zdá se mi zpočátku podivně vodnatá. Andělika je fajn, ale trochu zahuštěná, ne jako tady, kde ji někdo naředil okurkovou limonádou bez citronu, zato s pár kapkami zelené dužiny čerstvě vymačkané z nařízlého stonku aloe (ano, aloe) plného vody. Do toho někde za rohem váza s jednou maličkou gardénií... Co je dobré: není tu ani náznak shnilé zeleně nebo žampionů. Vůně je lehká, jarní... Jenomže já se prostě nechci a nehodlám cítit jako vodní víla. Ovšem kdo rád vodní vůně řekněme částečně ve stylu Water Calligraphy od Kiliána, protože to je to jediné, co mi připomíná, tzn. bez hrůzy zvané vodní tóny jako oficiální složka, jen prostě neskutečně vlahá jen díky kombinaci složek... - ten bude spokojen, protože objektivně je zajímavá a pěkně zpracovaná.

silná, vlezlá, ovocnokvětinově sladká

jsem z ní taková rozpačitá a nemůžu se rozhodnout, co si o ní doopravdy myslím. začátek je poněkud divný, nahnilé zelené stonky neindolického jasmínu ve stojaté vodě, drhnoucí bergamot… velice brzy je jasně zřetelný vetiver, svěží drhnoucí zeleň a trochu dřevitosti a sametová hebkost, když se k němu přidají nasládlá ambra a pačuli. na první dojem jsem chtěla říct, že nic originálního, ale při opakované zkoušce musím uznat, že ten drydown má něco do sebe.

růže + pačuli, při detailnějším zkoumání se vyloupne červenej bonpar

skelná vata. doslova :)

Příjemné překvapení! Fešná, až unisexová dřevitě-kořenitá vůně s muškátem a špetkou pepře a cedrem a jalovcem a velmi sympatickým kopcem dřevitých fial :mrgreen: (v pánských vůních se mi fakt líbí, právě proto, že je – na rozdíl od dámských – zpravidla servírují na dřevě). Spíš lehčí, ale na nějaký jemnější typ, třeba trochu hubený s brýlemi, by mi sedla pěkně; případně pro ženu se zálibou v tomto typu vůní, protože mezi dámskými se takové nenajdou nebo ano, ale za pěkné nikové ceny. Na chlapa jak hora to moc nebude, ale třeba se pletu..

Ano, prvních pár vteřin, možná i minut, je to moc pěkná fougere, levandule je čerstvá, ale není jí moc, zastřená jemným kouřem, doplněná živočišností tak akorát na hraně, skoro až za ní. A potom se nám objeví ten "prach" popisovaný v Rose Ishtar, suchá hlína, prach, velejemné dřevěné piliny, a víří kolem (styčný bod č. jedna).. A živočišnost se převaluje přes hranici a z dálky má člověk pocit, že dlouho nepoklidil morčeti, ačkoli už žádné nemá (ano, styčný bod ve vůních této značky č. dva).. Občas se ještě líně protáhne nasládle zaprášená levandule, občas probleskne řízný vetiver. Začátek tedy slibný, dál ž to není úplně ono. Jedno ale Ranie Jouaneh upřít nejde - její vůně nejsou každá jiný pes jiná ves (nebo jak se to říká), prostě k sobě patří, jakoby byly součástí sady.

Kdyby někdo udělal kvalitní hořkou čokoládu s levandulí, voněla by takto. Umístěná doprostřed jehličnatého lesa, na malou mýtinu schovanou mezi vysokými stromy, kde začíná trošku roztávat (pačuli). Vzduch je plný vůní pryskyřice vytékající z kmenů, suchého cedrového dřeva, divoce rostoucích bylinek, jehličí s pikantním, čerstvě rozdrceným černým pepřem a větrovým kardamomem... Spojení vysokoprocentní čokolády + levandule + štiplavého koření + lesa bez cypřišů je kouzelné, zasněné, uklidňující.