bála jsem se tuny pudru či syntetické vymydlenosti nebo naopak vůně těla poněkud zpoceného, ale tohe je moc příjemná čistá akorátní tělovka, hebká, sametová a tulivá, bohužel se rozvoní do nahořklo-uměla

Nejvýraznější je suše dřevitá šalvěj nápadně připomínající hořký tón hlohu v Daim Blond (Lutens) nebo Cuir d'Ange (Hermes). Kromě toho tu máme éterické čisté pižmo jako od víly, ani hebké, ani pudrové, prostě jen průsvitné. To je doplněné hřejivým, pryskyřičně nasládlým, ale stejně průsvitným kadidlem. Vůně se drží hodně u těla jen jako mlžný opar spíš než parfém.

Heboučké nasládlé nadýchané „tulivé“ bílé pižmo jako z Nabilovic Musc Blanc se svěžím poupětem frézie, možná dvěma, a asi tak po půl poupěti lilie a pivoňky, lehce zapudrované. Vůně je ovocně oslazená lehce umělou malinou, tím pádem poněkud ztrácí na úrovni a je to spíš taková do růžové oblečená dívka (nechci psát holčička, to zase ne), která teprve nedávno uklidila mrkací panenku do skříně a učí se nosit podpatky a líčit se. Je to nekonfliktní, nenápadná vůně držící se spíš u těla, která voní podstatně líp než generické vodičky, ale nepřináší nic zvláštního – něžná oddechovka. Ještě se dívám na složení a toho semiše je tam snad stopové množství, ovšem stejně tak aldehydů. Do jisté míry by mohla typově připomínat Baiser Volé, s tím, že zeleň byla nahrazena onou malinou.

paráda, voní jako začátek Place Vendome - sladké citrusy a pomerančový květ (bez indolů), zlatavě oranžová barva, úplně sálá.

s medem

ta hutná sladkost slaměnky je příjemně tlumená, je to suché a dřevité a prašné a pižmové jen tak na okraj - povedené

spíš do pánska, příjemně nasládlá a zároveň svěží

Poutavý mix orientálna a bílopižmové nevinnosti. Když mladá žena v závojích před svatbou tančí… Není to Salomé, je to dívka, která se hledá – mezi tím, co jí řekli, a vlastními instinkty. S první otočkou rozvíří kolem lehce pikantní šafránový prach. Když ten postupně začne usedat, cítíte, že si do své hebké pleti přirozeně vonící čistým hřejivým pižmem vetřela olej s růží, která má sice jemně ovocný nádech, ale v kombinaci s ostatními složkami má tendenci působit až mýdlově. Mýdlovo květinový nádech zahřátý hebce pryskyřičnatě nasládlým labdanem časem poněkud převáží, ale do úvodního aspoň trochu výraznějšího orientálna se vůně vrací už jen v letmých náznacích. Není v ní nic ostrého nebo chladného, je příjemně zaoblená a hladká. A má laní oči, když čeká.

jen syntetická, pižma už ne

bytelné, uleželé, zemito-navlhlo-sklepně-dřevité pačuli

K Fredericovi si pokaždé musím najít cestu, ale stojí to za to... S MR jsme se setkali už dávno a byl to trochu vzájemný šok. Levandule drhla a řádila se suchou skořicí, hlava nehlava se přetahovaly s hřebíčkovou vanilkou a sprchu nikdo z nich neviděl už několik dní. Trvalo to pár let; jako předstupeň v případě nutnosti či touhy doporučuji krém k této vůni, který mi ukázal, jak že to vlastně "má" vonět. Dnes je to pro mě orientální ambrově-dřevitá, hřejivě kořenitá (skořice), skoro až gurmánka (vanilka + tonka v množství větším než malém) s nádechem pikantnosti (hřebíček) a pro nás "slabší povahy" optimální dávkou živočišnosti. Bože, a ta pečlivě ukrytá levandule, co dělá z vůně sladké na jedno nenápadné mrknutí vůni netušeně nebezpečnou. Noční šelma, která se přes den mění v předoucí kočku, co se přitulí a zahřeje - a se soumrakem vyráží na lov.

sladce živočišná - marcipánové pižmo, cedr, špetička ambry.

pudr, mýdlo, rtěnka, růže; na mně trochu moc té růže a kdyby byla míň sladká, taky bych se nezobila

gumová

dortík jako Santal Blush nebo Sensuous Nude - kokos

Ani ne tak musk jako indoly. Neurčitá směs extrémně silných květin ve skleníku pod pražícím sluncem, stonky jim trochu uhnívají v té vysoké vlhkosti a horku, a květy pomalu uvadají... A po rozložení je doplní zakouřená dřevitá myrha konečně se živočišným podtónem. Mrzí mě, že ta vůně působí spíš vulgárně.

nejživočišnější vůně, Kingdom a Urban Musk od Forda nemají šanci. na kůži mi ale napáchala jen paseku, nerozvoněla se do „tělové“, zůstala u stáje, a to značně dlouho nepoklizené /// dobře, po pár letech došlo ke změně.. diametrálního charakteru. ta vůně je vyloženě sprostá, ne v hanlivém smyslu, ale je.. jako změť zpocených těl, jako fyzické vzrušení, jako obličej zabořený v cizím rozkroku. vosková růže proslazená kapkou medu, zahuštěná kouřovou ambrou a dovedená ad absurdum šílenou směsí kastorea, pižma a animální nadrženosti. když člověk vypne hlavu..

Nejprve vypadala fakt zajímavě - sice švestková marmeláda, ale to pačuli v ní bylo prodchnuté měkkou kůží a dodávalo ovoci kořenitou špičku, zatímco ovocný jasmín vůni zjemňoval a nadlehčoval. Další zkoušky bohužel ukázaly, že švestková marmeláda povážlivě zhoustla a v zajetí skoro až likérové davany zesládla tak, že pačuli se ve svařeném ovoci ztrácelo a kromě bonusu v podobě horkých malin, rovněž sladkých a hustých, nebylo po ničem jiném ani památky. Vůně se stala těžkopádnou a svou sladkou intenzitou celkem otravnou. Škoda, tvářila se slibně...

stará, poněkud zatuchlá skříň, kde je mezi šatstvem uložené klasické ostřejší mýdlo s nádechem květin. lehce proslazená ambrou a proteplená suše hřebíčkovým pižmem, zakápnutá citrusem. té mýdlovosti je víc než bych čekala, nakonec nade vším převažuje.

sladší bílé pižmo s květinami, vystupuje růže