po santalu ani památky; mléčná sladkost, čerstvá šťáva z aloe, lehká dřevitost

světle zelená, vanilka emigrovala

vetiver nasladko

Rozpuštěný hnědý cukr, dřevitá vanilka a hustá směs sirupovité růže a sladkého pomerančového květu, podkreslené jemným nádechem takového toho univerzálního orientálního light oudu s měkkým pižmem. Opravdu hodně sladká vůně, připomíná mi docela hodně Byzantium od Tesori d'Oriente, ale ta je možná ještě sladší a s výraznější růží.

Jedna z mála citrusových vůní, co mě baví a nemám z nich osvěžovač vzduchu. A dělá to ten heřmánek, vychladlý heřmánkový odvar spolu s čerstvými heřmánkovými kvítky, co zalívá ty rozkrojené citrusy s jejich větvičkami a listím (petitgrain), bylinkami a kapkou vanilky a tělovým pižmem a vytváří chladivý - ale nikoli ledový, spíš vlažný - osvěžující, lehce oslazený letní nápoj. Pobyt v přítomnosti této vůně je jako přijít z přímého slunce na lavičku ve stínu, kde je příjemný chládek.

tou nakyslosti pripomina vic klasickou Delinu nez Exclusif.. Ale obe Deliny jsou lepsi.

sladke seno. Plna kumarinu, na mne vubec nevylezlo nic zeleneho. Jednotvarne.

vetiver s kůží a dřevem, čili dřevito-zeleno-až oříšková vůně, trochu drhnoucí a trochu nasládlá

Velmi jednoduchá, ale krásná. Čerstvá, zkropená ranní rosou, zářivá, živá, růžový květ obklopený jasně zelenými listy, s dřevnatým stonkem, vyrůstající ze svlažené hlíny. Kombinace růže + pačuli už je, pravda, docela ohraná, ale toto je ve své prostotě velmi pěkné podání (takový celistvě zkomponovaný soliflor, kdyby si to neprotiřečilo :) ), hlavně ta zachycená čerstvost je úchvatná. Pačuli je zde dávkované tak přesně, že velmi dobře splývá a tvoří jen součást květiny, totéž nějaké zelené tóny, kadidlo, vetiver. Všechno pasuje do růže, neoddělitelně patří k růži, je růže. Uvolňující, jako se s blaženým úsměvem natáhnout do trávy ve stínu růžových keřů a nechat se lechtat pronikajícími paprsky a vdechovat tu vůni. Přírodní a spíš jemnější, nepřekombinovaná, zcela postrádající růžovou mýdlovost, citrusovou svěžest nebo přílišnou rozjuchanost (čili atributy, které mi na růži vadí).

kořenová zelenina s kosatcem

saké jsem v životě nepila, ale jako první jednoznačně identifikuju nějaký alkohol. dražší, kvalitní likér, dle mého nosu spíš bylinný než rýžový, něco jako uhlazenější, vylepšená Becherovka? je to taková ostřejší vůně, sušší, trochu štiplavá, to ovoce z hlavy tam vůbec necítím, vlastně žádnou sladkost. z vůně mám opuštěný dojem, planina, nikde nic a nikdo, široko daleko rovina, občas zafouká vítr a uprostřed stojí jeden suchý strom bez listí a olupuje se z něj kůra. přijde mi smutnější, opuštěnejší než De profundis – mně jediná známá dojmově podobná vůně. ke konci voní jako Lipo.

…Takže chvíli počkáme, až se mi vyvětrá z bytu ten oblak z jednoho malého šplíchnutí… Tahle vůně je opravdu velmi průbojná. Sladce kořenitě dřevitá, začíná dávkou skořice, hřebíčku a hodně mírného citrusového pokusu, který zanedlouho definitivně ustupuje santalu jemně podmalovanému pačuli. Později se přidá ještě gurmánský švestkový tón. Není v ní nic, co by v ní drhlo nebo zavazelo, citrusy to vzdaly rychle a definitivně, koření je suché a prachové a santal přinejmenším obstojný. Moje velké doporučení, klidně i pro ženy.

Lípa v plném květu, zkáza alergika, a k tomu nadýchaně pudrový podkres nasládlé zlatožluté mimózy - jako Prinova A Sorta Fairytale křížená s Heeleyho L'Amandiere extrait. Ale aby se nám to nezvrhlo do příliš rozjuchaných jarních radovánek, v dalším kole přichází elegantní hořkosladký pomerančový květ dosahující skoro (jen skoro) až úrovně Kiliánovy nešizené černé Sweet Redemption. Položené jsou všechny ty náruče květů na pryskyřičně hřejivé ambře, která v kombinaci se žlutými nánosy pylu působí až medově. Tak má vypadat sladká sytá květinovka - hotová zahrada.

jemne zivovisny oud s medem z lucnich kvetu, ktery prechazi do strudlu a švestek

Velmi decentní, jemná, křehká tuberóza po dešti (nějak tam cítím vlhkost, vláhu).