Prý že mě s touhle vůní obklopí atmosféra otevřené středomořské tržnice, tvrdí na oficiálních stránkách. To má být jako ta trocha svěžích citrusů a ta tuna ananasového a jahodového, vydatně pocukrovaného želé? To tam jako prodávají? A aby té sladkosti nebylo jó málo, zalijeme to želé ještě teplou krémovou vanilkou, přikápneme trošku medu a přihodíme pár hoblinek suchých dřev. Na Pierrovy slaďárny jsem celkem zvyklá, ale proč to musí být zrovna escadovský ulepený styl? Brr!!!

Vždycky sama sebe vnímala jako dívku z velkoměsta, ale jen do chvíle, než ji přesvědčil, aby strávili pár prosluněných podzimních dnů v jeho horské chatě. Večery trávili u krbu, jindy venku u praskajícího ohniště. Navštívili i nedaleký místní vesnický kostelík, kde to kromě kadidla vonělo propolisovou ambrou. Na jedné z lavic objevila zapomenutou vylisovanou sušenou rudou růži - neodolala a vzala si ji s sebou. Při společných procházkách okolními lesy si zamilovala vůni bylin, rezavějícího jehličí, spadaného listí a hub, nenápadně vykukujících z mechu.

V první fázi voní jako žvýkačka s příchutí lesního ovoce, osvěžená rybízem. Tu převládá umělohmotná jahoda, tu borůvka, tu ostružina, která je společně s rybízem jediná přírodní. Kupodivu však ovoce působí i přes tu sladkost příjemně. Po rozvonění ovoce doplní jemná pivoňka, která trochu sladkost ztlumí, i když jen do chvíle, než nastoupí sladké růžové dřevo s najemno namletými mandličkami. Až sem bych to i s tou žvýkačkou brala, nebýt lehce čpícího cedru v drydownu. (NT)

Zamíříte s ní na pláž prosluněného tropického ostrova, lemovanou palmami. V ruce držíte banánový koktejl v kokosové skořápce a nasloucháte šumění vln. Skořicově nahnědlý písek vás hřeje do nohou a zároveň vám během chůze lehce obrušuje paty. Zhluboka se nadechnete a nasajete zeleno-zemitou pačuliovou vůni zdejší panenské přírody, mísící se s vůní vanilky z ohniště u nedalekého bungalovu. Ano, Bwanwar je neomamná, nepřeslazená, zkrátka zkapalněný sen o exotické dovolené.

Ó ano, tak toto už je u mě narozdíl od bíle verze rozhodně večer pod hvězdami ve Středomoří. V první fázi vás osvěžuje hořký pomeranč s rozmačkaným, ještě nezralým trpkým zeleným fíkem stejně jako křehoučká levandule, která kvete kolem pobřežní promenády, po níž se právě procházíte, společně s řadou cypřišů. Během pár chvil už se ale začnete ponořovat i do té temnoty. To jakmile ucítíte to krásné kadidlo a slaďounkou borovou pryskyřici, co se zrovna pálí ve zdejším přímořském kamenném kostelíku během večerní mše, zatímco z bělostných domečků opodál se pro změnu line vůně čerstvě nařezaného (přírodního) cedrové dřeva, jímž si pro změnu obyvatelé zatápí. Ačkoliv jsem si tedy dosud myslela, že nejlepší cypřišovou vůní je Fordova Italian Cypress, tímto před ní usazuji By Night Black, protože nejen ten fík s levandulí, ale hlavně to kadidlo s pálenou borovou pryskyřicí sluší těm cypřišům daleko víc. Intenzitu a výdrž má stejně výbornou a vnímám ji taktéž jako unisexovou, určitě ne pánskou.

Tak noc pod hvězdami byste podle mě v téhle vůni hledali těžko, ovšem pokud milujete sladké pudrovky s vůní opalovacího krému, By Night White je určena právě pro vás. Kombinuje poměrně autentický, čerstvě rozkrojený citrón se sladkým pomerančovým květem a fialkou. Ta je tu jak ve formě pudru, tak i jako bonbónek. V další fázi vstupuje do hry vanilka s našlehanou tonkou, bílým pižmem a průsvitnými dřevy. Na můj vkus je až příliš sladká hlavně kvůli té fialce, v tomhle ohledu mi víc vyhovuje květinová skladba v jí typově podobné Souffle Intime (Paul Emilien), ale jsem přesvědčená, že na té správné nositelce je i tato vůně schopná vytvořit stejný nadýchaný obláček. (NT)

Spojení s klasikou nehledejte ani náhodou. Nová Byzance je orientální leda v tom smyslu, budeme-li ji považovat za růžovou princeznu, která vyrazila na nákupy, aby oslavila čerstvé osmnáctiny. K oslavě nesmí chybět ovocný dort, zdobený mandarinkami, máslovou hruškou, mandlovými sušenkami a plněný vanilkovým krémem. Alkohol je tabu, proto ho zapíjí sklenicí kokakoly. A samozřejmě nesmí chybět ani narozeninový puget v podobě svazku frézií, položených na stolku z cedrového dřeva, zabalený do pižmově hedvábného papíru. Škoda, že oslava se ke konci neobejde úplně bez komplikací - to když oslavenkyně zjistí, že cukrář omylem přimíchal do vanilkového krému v dortu místo cukru sůl.

Voní po suchém prašném šafránu, který tu v kombinaci s podobně laděným pačuli a kůží působí takřka semišově. Po rozvonění se pak už jen přidá hřejivá ambra.