Je v první fázi avivážovou květinovkou se svěží fréziíí, jemnou pivoňkou, konvalinkou a krotkou lilií, které po rozvonění vystřídá allurovský jasmín s vanilkově sladkou orchidejí a naovocnělým fialkovým pudrem, což by nebyl až zase takový problém nebýt základu s laciným drogérkovým cedrem.

Tak po Cuir Ottoman je tahle kořenitá orientálka teprve druhou vůní od téhle značky, která mě dostala. I já se přikláním k tvrzení, že nevědět, od jaké značky pochází, tipovala bych ji na nějaký Frapin s tím, že mnohem lépe drží. Úvod jen zlehka osvěží granátové jablko a pak už nastupují sladké datle (chvilku až malinko lepivé, aniž by to však obtěžovalo) a kandované švestky, macerované v luxusním koňaku a posypané vydatnou dávkou teplého koření. Nejprve převažuje skořice s překvapivě příjemně živočišným kmínem - taky patřím k těm, kdo ho jinak ve vůních nesnáší - a postupně je vystřídá pikantně nasládlý zázvor se špetkou kardamomu. Po delším rozvonění pak pomocí několika ladných otoček vůni obkrouží teplé kadidlo se sametově kouřovým labdanem, oslazené vanilkou.