Značkou, kterou jsem si vedle Diora nejvíc oblíbila, je u nás nepříliš známá Juliette Has a Gun, jejíž parfémy vytváří vnuk slavné Niny, Romano Ricci. Za názvem značky prý stála jeho představa Shakespearovy Julie, přenesené do 21. století, a se zbraní v ruce. Ona zbraň pak má symbolizovat ženskou svobodu. O žádnou klasickou romantiku tedy nejde. Reklama i design flakónů mi připomínají Tu ženu, dominu, co to dělá pod obojím, a které málem podlehla nejen britská královská rodina, ale možná i sám velký Sherlock. Myslím, že Irene Adler by slušela především temná Calamity J, neobvyklá a velmi výrazná vůně kouře, kůže a kosatce v černé lahvičce. Říkám jí motorkářská, a rozhodně nemyslím v souvislosti s ní na žádnou koloběžku. Calamity J patří na Harleyi a je třeba ji umět nosit, protože je nejen sebevědomá, ale má v sobě jistou nadřazenost a zdání arogance, za které se nositelka může schovat. Je to zkrátka vůně, která vás ochrání. Ale stejně jako Irene, i ona je ale pod povrchem velmi ženská. Jenom trochu jiná, než ostatní. A potřebuje čas, než se rozvine a dá to najevo.

Truchlení po šeříku trochu usnadní sladký třešňový kvítek.

20 ml/120 Kč + poštovné

Zelená odnož mnohými nenáviděné Chance, která neoslnila ani mě, překvapila i nepřekvapila. Je to vůně vskutku zelená a svěží, ale nikoli ostrá (jako např. osvěžovač typu Ô de Lancôme). Je jako chladná perličková lázeň, jako když si v dusném letním odpoledni, kdy se nepohne ani lísteček a ze země se kouří, vlezete do fontány, opřete se o mramorové rameno vodního muže a cítíte, jak vám drobné kapky dopadají do vlasů, stékají po víčkách a chladí nejdřív tvář a pak celé tělo. A poté vylezete a zjistíte, že drobně sprchlo, květy ožily a rozvoněly se. Voda, květy, stále teplá, ale již vlhká dlažba, sochy a vy. Vzpomínka na ten pocit spolu s vůní vydrží dlouho.