Jiskřivá svěží citrusovka s ledovou šťávou ze zelených jablek. Je hodně svěží, až skoro vodní, což bohužel směřuje k určité tuctovosti. Bude to znít možná svatokrádežně, ale připadá mi velice typově podobná Light Blue (v Chanci je pouze méně jablek a více sladké citrónové šťávy). Plusem je docela dobrá výdrž - u citrusů a eau fraiche bych takovou nečekala.
Zelená je život …
Dlouhá byla má cesta k této vůni. Přesněji řečeno – nebylo to zalíbení na první přičichnutí. Ani na druhé a řekla bych, že ani na třetí. Nakonec je jedno, při kolikátém se vše změnilo. Ale stalo se.
Je svěží, chvíli. Příjemná citrusová sprška, která člověka nakopne a rychle se vypaří. Pak tady mám hyacint a vidím ho modře. Modrý posel jara a houstnoucí pižmová mlha. Měkoučká, konejšivá a lehce nasládlá … kolem mě se vznáší nazelenale bělostný opar jako živoucí aura. Je to tak pěkné.
Květinově pižmová vůně s decentním dřevitým akordem.
Zelená odnož mnohými nenáviděné Chance, která neoslnila ani mě, překvapila i nepřekvapila. Je to vůně vskutku zelená a svěží, ale nikoli ostrá (jako např. osvěžovač typu Ô de Lancôme). Je jako chladná perličková lázeň, jako když si v dusném letním odpoledni, kdy se nepohne ani lísteček a ze země se kouří, vlezete do fontány, opřete se o mramorové rameno vodního muže a cítíte, jak vám drobné kapky dopadají do vlasů, stékají po víčkách a chladí nejdřív tvář a pak celé tělo. A poté vylezete a zjistíte, že drobně sprchlo, květy ožily a rozvoněly se. Voda, květy, stále teplá, ale již vlhká dlažba, sochy a vy. Vzpomínka na ten pocit spolu s vůní vydrží dlouho.
Jiskřivá svěží citrusovka s ledovou šťávou ze zelených jablek. Je hodně svěží, až skoro vodní, což bohužel směřuje k určité tuctovosti. Bude to znít možná svatokrádežně, ale připadá mi velice typově podobná Light Blue (v Chanci je pouze méně jablek a více sladké citrónové šťávy). Plusem je docela dobrá výdrž - u citrusů a eau fraiche bych takovou nečekala.
Zelená je život …
Dlouhá byla má cesta k této vůni. Přesněji řečeno – nebylo to zalíbení na první přičichnutí. Ani na druhé a řekla bych, že ani na třetí. Nakonec je jedno, při kolikátém se vše změnilo. Ale stalo se.
Je svěží, chvíli. Příjemná citrusová sprška, která člověka nakopne a rychle se vypaří. Pak tady mám hyacint a vidím ho modře. Modrý posel jara a houstnoucí pižmová mlha. Měkoučká, konejšivá a lehce nasládlá … kolem mě se vznáší nazelenale bělostný opar jako živoucí aura. Je to tak pěkné.
Květinově pižmová vůně s decentním dřevitým akordem.
Zelená odnož mnohými nenáviděné Chance, která neoslnila ani mě, překvapila i nepřekvapila. Je to vůně vskutku zelená a svěží, ale nikoli ostrá (jako např. osvěžovač typu Ô de Lancôme). Je jako chladná perličková lázeň, jako když si v dusném letním odpoledni, kdy se nepohne ani lísteček a ze země se kouří, vlezete do fontány, opřete se o mramorové rameno vodního muže a cítíte, jak vám drobné kapky dopadají do vlasů, stékají po víčkách a chladí nejdřív tvář a pak celé tělo. A poté vylezete a zjistíte, že drobně sprchlo, květy ožily a rozvoněly se. Voda, květy, stále teplá, ale již vlhká dlažba, sochy a vy. Vzpomínka na ten pocit spolu s vůní vydrží dlouho.