horský vzduch v tom nemám, květinovka s kůží a pudrovou fialkou; líbila by se mi, ale výdrž je dost tristní, za dvě hodiny jsem ji necítila

Óda na královnu ambru. Ucházejí se o ni tři králové z Orientu a s hlubokou úklonou předkádají své cenné dary - suché kakaové boby, jemně umleté na prach, usušenou kůru stromu skořicovníku a lahodně vonící tobolky vanilovníku. Královna blahosklonně děkuje pokynutím hlavy, tyto dary, a nakonec i jejich pohledné dárce, může u dvora docela dobře potřebovat.

krásná dřevitá ambra s lískovými oříšky a pudrovým kosatcem

zelené liány s verbenou, čajem a růží

Mýdlové aldehydy provoněné otočníkem a sladce pudrovým pižmem.

Alessandro pro mě není vyloženě gurmánská vůně. Ani pasta di mandorle a ani moc ne amaretto, i když kapka likéru se tam na začátku najde. Alessandro klame tělem. Pro mě je to pudr vyrobený z jemně rozemletých mandlí s přídavkem jedné hořké mandle. A pudrové květiny - květinový prach z kosatce, otočníku a fialek. Nakonec nesladká vanilka.

Alexandria II, vůně, která vzbuzuje nadšení u všech parfémových komunit. Není to vůně, ze které by se člověk okamžitě posadil na zadek. Není ani dost divná, ani dost líbivá. Není orientální a není ani evropská. Je svá. Dřevo a oudové dřevo, lehce ovoněné levandulí a v pozadí pudrově květinový tón. Balzamická ambra a kousky ohořelého dřeva. Sladké ovoce, datle se skořicí. Vanilka a růže. Všechno levituje kolem, prolíná se, stoupá a zase se vrací a my si jenom přejeme, aby to nikdy neskončilo. Tichá vůně, která má charisma.

Tak nějak by měla vypadat dobrá oudovka. Aspoň pro mě. Měla by být trochu drsná a opravdu oudová. Proč by jinak měla mít oud v názvu? A měla by mít u sebe i něco jemnějšího, v tomto případě je to něha květin. A oboje by se mělo hezky doplňovat. Tady třeba je oud hned od začátku, něco jako kožené sedlo připravené v koňské stáji na osedlání plnokrevníka. Zjemňuje ho jablko, ne šťavnaté nebo akvatické, je to jako vůně ze sušírny, kde se jablka suší. A také květiny. Pomerančový květ a jasmín jsou tady jen na krátké návštěvě, růže zůstane déle jako doprovod oudu, který dostane časem mírně medicinální a dřevitý podtón.

není špatná, původní alien s tuberózou, sytá vůně, sladší a krémovější než originál

Už jsem roky žádnou z odnoží Aliena nezkoušela a v této kreaci ho nepoznávám. Tady mám kokos jako připomínku krému na opalování, což ještě podporuje vanilka. A kašmeran s náznakem jasmínu.

Nálož oudu, drsného, skoro medicinálního, pak se pod oudem objeví klasický Alien.

jasmínový alien doplněný o slunečnou ambru

začátek je jako květinková vůně pro vílu, ale brzo se objeví orientální touch oudu, aby se rozložila do čisťounka a mýdlova; tenhle vývoj je poměrně rychlý

zajímavá kombinace tuberózy s oudem a kůží

nemám zkrátka ráda jabka ve vůni

ovocně květinová nuda, ale znám horší

pražené lískové oříšky s vanilkou, gurmánská, ale ne sladká; měla jsem šampon

krásná vanilka, nejdřív s rumem, pak s kakaem

z fontány, zeleně květinová jako louka

koření (skořice) s pom. květem a vanilkou, není vůbec moc sladká, jen ten ambroxan to kazí

Zelené kyselé jablko je posypané nastrouhanou bergamotovou a citronovou kůrou. Nepůsobí akvaticky, je zpočátku čerstvé, ale pomalu vysychá, hořkne a díky kardamomu a koření dostane lehce orientální nádech. A pak je to pořád lepší a lepší. Pod lehkou bílokvětinovou clonou je krémová a dřevitá vůně s dotykem ovoce a koření a pudr ovoněný vanilkou. Vůně, která při prvním zkoušení může vzbudit dojem neuspořádanosti, ale teď se mi to naopak zdá dobře promyšlené. A líbí se mi to.

opulentní květinovka, typické devadesátky

Zlatá hřejivá pryskyřičná ambra. Podkreslená pačuli, labdanem a sladkou myrhou. A dokonce se mi zdá, že v ní cítím skořici, která pak v kombinaci s tonkou a vanilkou připomíná Vánoce.

levandulově dřevitá s ambrou, typicky pánská vůně, trochu jako kolínská po holení

dokonalá kombinace ambry s pačuli a semišem